|
Opera Antonia Salieriho Axur Re d'Ormus v Praze 1788
Bastlová, Eliška ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o opeře Antonia Salieriho Axur re d'Ormus a jejím uvedení roku 1788 v Nosticově divadle v Praze. První část práce tvoří pramenný výzkum. Na základě tištěných libret, divadelních cedulí a zpráv z dobového tisku je sledováno uvádění oper Antonia Salieriho v pražských divadlech mezi lety 1773-1806. Součástí tohoto výstupu je též zasazení Salieriho operních děl do kontextu pražského divadelního repertoáru. Klíčovou částí práce je hudebně- dramatická analýza Salieriho opery Axur re d'Ormus. Analýza je zaměřena na pražskou inscenaci opery, kterou dokládá tištěné libreto. Hudební a textové prameny, užité v této analýze, byly dále důkladně zkoumány a pomocí srovnávací analýzy bylo navrženo stemma, poukazující na vztahy mezi těmito prameny a současně na procesy probíhající během přenosu díla mezi jednotlivými divadly. Pozornost je zde soustředěna na osu Vídeň-Praha-Drážďany, po které se dílo šířilo v letech 1788-1789.
|
|
Koncertní melodramy Zdeňka Fibicha
Šustíková, Věra ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kopecký, Jiří (oponent) ; Jakubcová, Alena (oponent)
Tato práce je příspěvkem k dosud málo probádané problematice českého koncertního melodramu, který v prtběhu svého dlouholetého vývoje získal v souvislosti s úzkou vazbou na českou literaturou a vývoj českého uměleckého přednesu vlastní charakteristiku, odlišnou od melodramu německého, s nímt má společné kořeny. Práce shrnuje stav pramenné základny a literatury o českém koncertním melodramu i výsledky dosavadních diskusí o základních otázkách podstaty melodramu jako uměleckého druhu (tj. motností synkretického spojení znějícího slova a hudby a uspokojivého hudebně formálního řešení v tánru koncertního melodramu). Ústředním tématem práce je šest koncertních melodramt Zdeňka Fibicha, které představují prvotní východisko vývoje českého koncertního melodramu. Na základě jejich všestranné analýzy charakterizuje jejich kvality a specifika v kontextu dobového evropského i domácího rozvoje tohoto tánru.
|
|
Rose, oh pure contradiction... Form and funcion of philological "possibility"
Jakubcová, Alena ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Diplomová práce tematizuje proměnu světonázoru a pohledu na literaturu na přelomu 19. a 20. století a slučuje obě v pojmu možnosti jako žité a vnímané skutečnosti. Tato teze je založena na výsledcích interpretace dvou literárních děl, Bebuquin (Carl Einstein) a Mein Name sei Gantenbein (Max Frisch). Analýza postupuje po jednotlivých vrstvách literárních děl a dochází k charakteristice možnosti pomocí tří pojmů - ›mnohoznačné různorodosti‹, ›otevřené neurčitosti‹ a ›prázdné neurčitelnosti‹.
|
|
Pasquale Anfossi a italská opera v Praze
Niubo, Marc ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Mezi nejvýznamější hudební instituce Prahy 18. století patří italská opera, jež v první polovině 80. let sídlila v divadle v Thunovském paláci. V této době patřil mezi hlavní autory jejího reperotáru ve své době slavný italský skladatel Pasquale Anfossi (1727-1797). Jeho dílo je však dnes známo jen velmi povrchně a výběrově, neboť byl (především díky kompozici opery Lafinta giardiniera, Řím 1774) převážně předmětem srovnávání s W. A. Mozartem. V naší práci ukazujeme na některé problematické otázky jeho biografie a analyzujeme operu lsabella e Rodrigo (Benátky 1776) na text Giovannio Bertatiho, která byla, spolu s jeho dalšími 10 operami, také uvedena v Praze (1783). lsabella e Rodrigo představuje méně obvyklou variantu opery buffa zpracovávající doborodružné téma s aktivní hlavní hrdinkou. Ta uprchne z domu svého otce, aby se nemusela provdat proti vůli svého srdce a později - v tureckém zajetí - prověřuje věrnost svého snoubence. V celkovém porovnání zhudebnění lsabella e Rodrigo s dalšími díly autora a současníků se opera jeví jako průměrná. Anfossiho práce vykazuje dobré zvládnutí charakterizace rolí i situací i dramatickou zkušenost, vedle několika míst vysoce inspirovaných se však vyskytují také prvky rutinní až triviální. Patrný je značný vliv libreta (v dobrém i horším), a to nejen z hlediska...
|
| |