|
|
Právní úprava působení nestátních aktérů v ozbrojeném konfliktu
Ochmannová, Petra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Jílek, Dalibor (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Právní úprava působení nestátních aktérů v ozbrojeném konfliktu Mgr. Petra Ochmannová Disertační práce - RESUMÉ Zvýšený nárůst ozbrojených konfliktů s účastí nestátních aktérů v různých formách v poslední době odkryl řadu možných "mezer" právní úpravy. Na povrch tak vyplynula řada otázek týkajících se zejména jejich právního statusu, způsobu vedení ozbrojeného konfliktu, dodržování pravidel ozbrojeného konfliktu, a s tím dále pak související otázky závaznosti daných pravidel a otázky jejich odpovědnosti za případná porušení mezinárodního práva. Toto vše komplexním způsobem zároveň souvisí i s otázkami dostatečnosti samotného právního rámce, ve kterém nestátní aktéři působí. Tedy záležitostí související jak s mezinárodním humanitárním právem a mezinárodním právem lidských práv, ale následně i s mezinárodním právem trestním. Předkládaná práce se tak zaměřuje na právní rozbor působení nestátních aktérů v situaci ozbrojeného konfliktu. Jelikož převažující typ ozbrojeného konfliktu dnes představují vnitrostátní ozbrojené konflikty, tedy konflikty, ve kterých dochází k interakci vládních ozbrojených sil právě s nestátními aktéry, anebo dokonce k interakci mezi několika skupinami nestátních aktérů navzájem, práce se zaměřuje na rozbor jejich právního působení právě v tomto typu konfliktu. Práce je rozčleněna do...
|
|
|
Protection of Indigenous Peoples' Rights under Contemporary International Law
Rudenko, Slavomír ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Slavomír Rudenko: Ochrana práv pôvodného obyvateľstva v súčasnom medzinárodnom práve (dizertačná práca). Právnická fakulta UK, Praha, 2012 Školiteľ: prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. Kľúčové slová: pôvodné obyvateľstvo, menšiny, kolonializmus, autochtónny, medzinárodné obyčajové právo, ochrana ľudských práv, kolektívne práva, právo na sebaurčenie, zákaz diskriminácie, kultúrna integrita, práva k pôde a prírodným zdrojom, právo na zastúpenie, slobodný predchádzajúci informovaný súhlas, monitorovacie mechanizmy, medzinárodné procesné postupy podávania sťažností, uplatňovanie záväzkov, vnútroštátna jurisdikcia, multikulturalizmus Dizertačná práca adresuje pohľad na problematiku postavenia pôvodného obyvateľstva tak, ako je reflektovaná z hľadiska súčasnej úpravy medzinárodného práva. V zmysle tohto svojho zamerania si kladie za cieľ prezentovať charakteristiku príslušného medzinárodného normatívneho systému, analyzovať jeho univerzálne i regionálne nástroje a priblížiť skúmanú problematiku i z pohľadu aktuálnych diskusií, prebiehajúcich vo vede medzinárodného práva. Je zámerom autora prezentovať na podklade historických procesov degradovania, potláčania ľudských práv a diskriminácie pôvodných obyvateľov v kontexte súčasných štátov zvýšenú pozornosť medzinárodného spoločenstva potrebám a ochrane...
|
|
|
Definice uprchlíka, její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu.
Honusková, Věra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Resumé Práce zkoumá definici uprchlíka a její výklad a aplikaci v současném mezinárodním právu. Vymezení zpracovávané látky je dáno smluvním instrumentem z roku 1951, kterým státy přijaly definici uprchlíka, Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zkoumána je zahrnující část definice, která říká, kdo je uprchlíkem. Za něj považujeme osobu, která (...) "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (...)". Disertační práce pracuje s následujícími hypotézami: 1) došlo k posunu ve výkladu a aplikaci definice uprchlíka. Zde je zároveň sledováno, zda došlo k vytvoření nové obyčejové definice a jaký je případně její obsah; 2) došlo ke vzniku regionální obyčejové definice - a zde je opět brán zřetel na to, jaký je případně její obsah; a 3) restriktivní praxe států před a při vstupu cizince na území ovlivňují výklad a aplikaci definice uprchlíka. Text je členěn do čtyř částí. První se zabývá historickým vývojem definice uprchlíka a zkoumá, co státy ovlivnilo při formulování jejího pozitivního zakotvení. Mezinárodněprávní reakce na fenomén uprchlictví je...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.