|
| |
|
|
Anatomy of the Czech labour market: from over-employment to under-employment in ten years?
Flek, Vladislav ; Galuščák, Kamil ; Gottvald, Jaromír ; Hurník, Jaromír ; Jurajda, Štěpán ; Navrátil, David ; Mareš, Petr ; Münich, Daniel ; Sirovátka, Tomáš ; Večerník, Jiří
Tato studie zkoumá makroekonomické aspekty chování trhu práce a jeho mikrozákladů. V první části se zabývá souhrnem tendencí na trhu práce a otázkami souvisejícími s makroekonomickou politikou. Ve druhé části je podrobněji analyzována flexibilita práce, a to toky na trhu práce, dlouhodobá nezaměstnanost a deprivace pracovní síly. Třetí část se zabývá pružností mezd a relativními mzdami, přičemž věnuje zvláštní pozornost elasticitě mezd podle regionální míry nezaměstnanosti a návratnosti vzdělávání.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Kvantitativní uvolňování měnové politiky a jeho vliv na ceny komodit
Jakl, Jakub ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Otázkou, kterou se tato práce zabývá, je zjištění případného vlivu politiky kvantitativního uvolňování (QE) ve Spojených státech na ceny komodit a komoditních futures na zdejších významných trzích. V práci je zkonstruována řada VAR modelů zachycující časové řady proměnných měnové politiky a komoditních indexů. Analýza impuls-reakce v jednotlivých VAR modelech odhalila kauzální vztah mezi politikou QE a hodnotou komoditních indexů. Oficiální oznámení o zahájení (rozšíření) politiky QE a její samotná realizace nákupem převážně státních CP Fedem měla za následek růst významných komoditních indexů. Tento fakt byl Fedem doposud přehlížen -- získané výsledky práce by tak mohly pomoci při realizaci budoucích QE a při analýze vhodnosti QE jako měnověpolitické alternativy v době zero-bound.
|
|
|
O kolik skutečnější je skutečná nabídka peněz?
Vostal, Ondřej ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Hurník, Jaromír (oponent)
Rakouští ekonomové se domnívají, že tzv. skutečná nabídka peněz je teoreticky řádově lepším peněžním agregátem, než klasické M1, M2 a M3. V práci ověřuji na datech z ČR, zda tomu tak skutečně může být. Skutečná nabídka pěněz je součtem množství hotovosti a statků (ekvivalentů otovosti), které lze v době nepřesahující jistý horizont vyměnit ve stálém předem známém kurzu za hotovost. Většina účastníků trhu se přitom musí domnívat, že množství hotovosti pro účel takové výměny není omezeno. Na základě dat ČNB mezi léty 2002 a 2012 konstruuji několik skutečných nabídek peněz, které se liší horizontem zahrnutých ekvivalentů. Ke srovnání skutečných nabídek peněz a M užívám jednoduchý model inflace založený na rovnici směny. Hlavním zjištěním je, že se ukazatele podstatně neliší. Zdá se tedy, že skutečné nabídky peněz a M jsou prakticky shodné. Odhady koeficientu modelu jsou však pro všechny ukazatele významně odlišné od předpovědí kvantitativní teorie peněz. Výsledky je tedy nutné interpretovat obezřetně.
|
|
|
Měnová politika a současná krize: Co lze vyčíst z „minutes“?
Gryčová, Marta ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Sedláček, Petr (oponent)
Abstrakt Na základě metodologie použité v Romer a Romer (1989) analyzuje tato práce chování Federálního rezervního systému USA (FED) a České národní banky (ČNB) v průběhu současné krize. Zkoumá tzv. minutes a tiskové zprávy z jednání Bankovní rady ČNB a Federal Open Market Committee (FOMC) FEDu, tedy na jedné straně malé otevřené ekonomiky, která byla postižena především prostřednictvím výpadku zahraniční poptávky, a na druhé straně velké uzavřené ekonomiky, která je přímým původcem současné krize. Srovnává rychlost reakce úrokových sazeb a adekvátnost dalších nekonvenčních opatření centrálních bank s predikcí "Taylorova pravidla" (Taylor, 1993) a pokouší se zhodnotit adekvátnost reakce zmíněných centrálních bank na probíhající krizi.
|
|
|
Globálna nerovnováha úspor a investícií a dynamika bežného účtu USA
Ševec, Vladimír ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Cieľom tejto práce je nájsť príčinu deficitu bežného účtu platobnej bilancie USA, ktorý je v rozpore s očakávaním teórie. Prevažujúca diskusia sa vedie o nadbytku úspor a o chybách v menovej politike. Podľa nášho názoru obe strany zanedbávajú rastúci vplyv Číny a jej reálneho menového kurzu. Balassov-Samuelsonov efekt predpovedá u reálneho kurzu konvergujúcich ekonomík apreciačný trend spolu s tým ako rastie reálny produkt. Analýza reálneho kurzu juanu ukazuje rozpor s Balassa-Samuelsonovým efektom, čo pripisujeme situácií na čínskom trhu práce. Vnútorná nerovnováha Číny má dopady do globálnej ekonomiky a neapreciujúci reálny kurz juanu deformujuci medzinárodný obchod je jeden z faktorov, ktoré držia bežný účet USA v deficite.
|
|
|
Analýza problémů zemí Jižního křídla EMU a přistoupení ČR do Eurozóny
Michailidis, Dimitrios ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Dudáková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu současných problémů zemí jižního křídla EMU a Irska, tedy zemí v dnešní době obvykle označovaných zkratkou "PIIGS". Jako analytický rámec slouží teorie optimálních měnových oblastí rozšířená o její dynamický pohled. Diplomová práce postupně hledá příčinu vnitřních a vnějších nerovnováh těchto zemí, především pak provázanost problémů deficitů běžných účtů, vysokého soukromého a veřejného zadlužení, vysoké nezaměstnanosti a zhoršující se konkurenceschopnosti v mezinárodním obchodě. Přichází se závěrem, že jejich hlavní příčinou byly vysoká inflace a vysoko zakotvená inflační očekávání, které přes inflační diferenciály vytvořily asymetrický šok ve společné měnové politice. Vlastní přínos práce přináší v analýze projevů Waltersovy kritiky na běžné účty zemí EMU a vlivu inflačních očekávání na asymetričnost měnové politiky. V apendixu hodnotí připravenost České republiky k přijetí společné měny podle analýz provedených v této práci.
|
|
|
Bankovní rada ČNB v počátcích inflačního cílení
Štěpán, Petr ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Mičúch, Marek (oponent)
Práce se zabývá rozhodovacím procesem bankovní rady České národní banky v prvních šesti letech po zavedení inflačního cílení. Pomocí zápisů z jednání bankovní rady analyzuji tendence a vývoj v preferencích členů bankovní rady a porovnávám je s hlasováním. Zároveň ukazuji, který z členů měl v jednotlivých obdobích největší vliv na rozhodnutí celé bankovní rady. V poslední části práce hodnotím členy bankovní rady ex post. Porovnávám preference členů se sazbami, které by z hlediska inflačního cíle České národní banky a pozorovaného světa byly pro ekonomiku optimální. Díky tomu mohu říci, který z členů byl nejlepším měnově-politickým rozhodovatelem.
|
host ::
RSS.