|
|
Vliv pobytu ve vazební věznici na rozvoj psychosomatických stresových obtíží a možnosti jejich ovlivnění krátkodobou psychologickou intervencí
Vápeníková, Kateřina ; Honzák, Radkin (vedoucí práce) ; Hadaš, Lubomír (oponent) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Kateřina Vápeníková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Vliv pobytu ve vazební věznici na rozvoj psychosomatických stresových obtíží a možnost jejich ovlivnění krátkodobou psychologickou intervencí. Vedoucí práce: MUDr. Radkin Honzák, CSc. Počet stran: 127 Počet příloh: 11 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: vazební věznice, delikventní chování, stres, psychosomatické obtíže, psychoterapie Prostředí vazební věznice představuje zajímavou psychosociální oblast, která mimo absolutní změny životního stylu s sebou přináší i určité psychosomatické symptomy. Autorka bakalářské práce si položila otázku, zda podpůrná krátkodobá psychoterapie prováděná zdravotní sestrou, přinese pro pacienty výrazný efekt. Těžištěm bakalářské práce je výzkumné šetření ve Vazební věznici Praha Ruzyně, které se zabývá rozborem, analýzou a vyhodnocením účinnosti podpůrné psychoterapie a to za pomoci dotazníkových metod, které jsou následně zpracovány graficky a statisticky.
|
|
|
Akutní infarkt myokardu v důsledku stresu
Bakusová, Tereza ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat akutní infarkt myokardu jako psychosomatické onemocnění. Představuje vznik akutního infarktu myokardu jako důsledek stresu a rizikového chování typu A. Výzkumná část odhaluje počet respondentů, kteří před vznikem infarktu myokardu zažili stresovou zátěž, a respondenty, kteří vykazují rizikové chování typu A.
|
|
|
Umírání a smrt na ARO
Pfefferová, Eva ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou umírání a smrti na anesteziologicko resuscitačních odděleních z pohledu sester. V teoretické části se snaží vysvětlit pojmy jako umírání, smrt, thanatologie, dystanázie atd. V práci se rovněž poukazuje na postavení sestry v paliativní péči. V poslední kapitole teoretické části práce stručně popisuje pracoviště typu ARO, péči o pacienta na tomto oddělení a jeho potřeby. Empirická část této práce je zaměřena na zjištění pocitů a problémů, popř. znalostí sester pracujících na ARO při péči o umírající a zemřelé. K získání dat pro výzkumnou část byl zvolen kvantitativní výzkum, technika sběru dat strukturovaný dotazník. Byly zvoleny 4 cíle práce. Cíl 1: Zjistit nejčastější pocity sester pracujících na ARO při péči o umírající a zemřelé. Cíl 2: Zjistit, co sestry nejvíce frustruje při péči o umírající a zemřelé na ARO. Cíl 3: Zjistit hiearchii potřeb umírajících pacientů z pohledu sester pracujících na ARO. Cíl 4: Zjistit zájem sester pracující na ARO o další vzdělávání v oblasti péče o umírající a poskytování paliativní péče na ARO.
|
|
|
Influence of psychosocial factors on emotional status, rehabilitation and quality of life of patients after myocardial infarction
Pilipčincová, Alexandra ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Ciel': Preskúmať, do akej miery sa podiel'ajú dispozičný optimizmus/pesimizmus, sociálna opora a zvolené copingové stratégie na emocionálnom distrese (príznaky úzkosti a depresie) u pacientov s infarktom myokardu (lM) v čase hospitalizácie a s ročným odstupom. A ďalej identifikovat' prediktory priebehu rekonvalescencie a faktory ovplyvňujúce kvalitu života pacientov. Metóda: Bolo vyšetrených 102 pacientov (25 žien, 77 mužov) s diagnózou akútny lM v čase 2.- 4. dňa po lM, vo veku do 65 rokov (muži) a do 75 rokov (ženy). Katamnestického sledovania s ročným odstupom od lM sa zúčastnilo 63 pacientov (45 mužov, 18 žien). Porovnávaciu skupinu tvoril 1% náhodný výher z populácie v okrese Benešov, zrovnocenený s výskumným súborom podl'a veku a pohlavia, ktorý bol vybraný v rámci epidemiologickej štúdie PostMONIKA. Výsledky: Pacienti s akútnym lM vykazujú signifikantne viac depresívnych príznakov, než jedinci v neklinickom súbore (ll% vs. 3%, p<0,05). Rok po IM zodpovedá prevalencia depresívnych príznakov prevalencii v neklinickom súbore. Pacienti s AIM referovali o príznakoch úzkosti iba zriedkavo a bezprostredne po IM je popieranie ako copingová stratégia asociované so zníženým výskytom úzkosti. Bol preukázaný vzťah medzi emocionálnym copmgom, vyhýbavou formou copingu (odvracanie pozornosti), nedostatočnou...
|
|
|
Influence of psychosocial factors on emotional status, rehabilitation and quality of life of patients after myocardial infarction
Pilipčincová, Alexandra ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Ciel': Preskúmať, do akej miery sa podiel'ajú dispozičný optimizmus/pesimizmus, sociálna opora a zvolené copingové stratégie na emocionálnom distrese (príznaky úzkosti a depresie) u pacientov s infarktom myokardu (lM) v čase hospitalizácie a s ročným odstupom. A ďalej identifikovat' prediktory priebehu rekonvalescencie a faktory ovplyvňujúce kvalitu života pacientov. Metóda: Bolo vyšetrených 102 pacientov (25 žien, 77 mužov) s diagnózou akútny lM v čase 2.- 4. dňa po lM, vo veku do 65 rokov (muži) a do 75 rokov (ženy). Katamnestického sledovania s ročným odstupom od lM sa zúčastnilo 63 pacientov (45 mužov, 18 žien). Porovnávaciu skupinu tvoril 1% náhodný výher z populácie v okrese Benešov, zrovnocenený s výskumným súborom podl'a veku a pohlavia, ktorý bol vybraný v rámci epidemiologickej štúdie PostMONIKA. Výsledky: Pacienti s akútnym lM vykazujú signifikantne viac depresívnych príznakov, než jedinci v neklinickom súbore (ll% vs. 3%, p<0,05). Rok po IM zodpovedá prevalencia depresívnych príznakov prevalencii v neklinickom súbore. Pacienti s AIM referovali o príznakoch úzkosti iba zriedkavo a bezprostredne po IM je popieranie ako copingová stratégia asociované so zníženým výskytom úzkosti. Bol preukázaný vzťah medzi emocionálnym copmgom, vyhýbavou formou copingu (odvracanie pozornosti), nedostatočnou...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.