|
|
Život a dílo historika Josefa Polišenského
Kindl, Martin ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
disertační práce Život a dílo historika Josefa Polišenského Předkládaná disertační práce je pokusem analyzovat určité kapitoly ze života a vědecké činnosti historika Josefa Polišenského. První část se věnuje analýze dosavadní reflexe jeho osobnosti. Na základě této analýzy se v další části práce věnujeme těm tématům, která byla dosud minimálně reflektována: Dokládáme vliv jeho předchůdců na jeho tvorbu, generační zážitky, vliv marxismu, strukturalismu a snahy ovlivnit historickou metodologii. Zjistili jsme, z čeho pramenil jeho obdiv k Františku Kutnarovi a prozkoumali jsme rivalitu mezi ním a Františkem Grausem. Další část práce je věnována zařazení Josefa Polišenského do tradice studia Bílé hory a španělské občanské války. Z naší práce vyplynulo, že Josefa Polišenského bychom neměli vnímat pouze jako "pozitivistu", ale jako historika, který se snažil promlouvat do metodologických otázek své doby, a to hlavně v padesátých letech, v době vrcholu jeho tvůrčích sil.
|
|
|
Zábava, slavnosti a chování Italů v raném novověku očima českých kavalírů. Příspěvek k proměnám stereotypů v nakládání s volným časem
Šlejmarová, Silvie ; Kubiš, Karel (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Pokud bych se měla pokusit o zařazení této práce do kontextu různých přístupů uplatňovaných v moderní historiografii, zdá se mi, že kolísá někde mezi pokusem o náhled na italskou realitu prvních stoletích novověku vnímanou prizmatem historické antropologie a dějin každodennosti. Z obou dvou směrů jsem se na jejích stránkách snažila uplatnit to nejlepší, co nabízejí, ať už se jedná o historicko - antropologické zaměření se na specifické případy, roli symbolismu v každodenním životě společnosti projevující se navenek v podobě různých gest, zvyků a rituálů důležitých pro utváření a udržení určité představy světa a úzkou návaznost na výsledky sociologického a antropologického bádání.! Z dějin každodennosti jsem si vypůjčila zase důraz na opakovatelnost, všednost a stereotyp, které se v kontextu cestování po Apeninském poloostrově ukázaly také celkově velmi důležitými komponentami v životě elit. Nehledě na tyto dva odlišné přístupy k historickému materiálu bylo mým cílem se především co nejvíce přiblížit k tomu, co nabízejí dějiny kultury vnímané v tom nejširším slova smyslu, které hlavně v posledních zhruba dvaceti letech dodaly historické vědě dostatečně silné impulsy podněcující výzkum v oblasti slavností, festivit a způsobů prožívání volného času vnímaných jako významný prostředek pro rekonstrukci mentality...
|
|
| |
|
|
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
|
|
|
Heřman Jakub Černín v Římě ve světle svého cestovního deníku (1679-1680)
Tesaříková, Alexandra ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pazderová, Alena (oponent)
Domnívám se, že cestovní deník Heřmana Jakuba Černína z Chudenic se řadí k významným pramenům osobní povahy konce 17. stol. Dává badateli možnost získat představu o každodenní realitě kavalírských cest, o osobnosti pisatele, jeho pohledu na svět a sociálním vztahům, přináší po- drobnější poznatky o černínské rodině, zejména v kombinaci s ostatními prameny z rodinného archivu. V této práci se mi podařilo identifikovat všechny písaře jednotlivých verzí derulm. Pražský rukopis sepsal sám Heřman Jakub, jindřichohradecký opis vznikl zřejmě z podnětu Humprechta Jana a sepsal jej úředru'k Jan Procházka a na aršíky, posílané Humprechtu Janovi přímo z cesty, opisoval průběžně deníkové záznamy páže Václav Příhoda - Casus. Analýza cestovního deru'ku Heřmana Jakuba Černína přináší detailní pohled na přístup kavalíra k jeho vzdělání, na jazykovou vybavenost, i řadu podrobností o vztazích uvnitř černínské rodiny a samozřejmě o osobě Heřmana Jakuba - o jeho zájmech, zážitcích, síti kontaktů, náboženském životě, studiu, zábavě, přístupu k umění apod.
|
|
|
Itinerarium tepelského premonstráta Caspara Johannese Norberta Brandla z let 1707-1710 jako pramen k církevním a politickým dějinám střední a východní Evropy v době velké severní války
Kulová, Zuzana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření komentované kritické edice zmíněného latinského pramene, jeho popis a rozbor jednotlivých částí díla. Stejně významnou součástí je také alespoň částečné sestavení životních osudů tepelského premonstráta Caspara Brandla, přičemž jsme zcela odkázáni pouze na dochované prameny kláštera Teplá, popřípadě na kusé informace, jež na sebe prozradí sám autor. Nejvíce zpráv při tom získáváme jen k několika dnům Brandlova života, jež strávil jako zpovědník a kaplan v Toužimi u kněžny Charlotty a kdy bez dovolení řádových představených opustil Čechy jako součást kněžnina doprovodu a vydal se s ní směrem do Saska. Brandlův deník jako pramen alespoň částečně související s událostmi severní války, povstáním Františka II. Rákócziho a jeho kontakty s polským prostředím, poskytující navíc očima katolického kněze ze střední Evropy cenné postřehy z cest po východoevropských zemích, je v našem prostředí pramenem spíše ojedinělým a je obtížné najít dílo, jež by mohlo posloužit k případné komparaci. Jako nejvhodnější se zdá být Itinerarium Daniela Krmana, luteránského superintendenta z Horních Uher, jenž téměř ve stejné době putoval k švédskému králi Karlu XII., tehdy pobývajícímu se svým vojskem ve východní Evropě, a cestoval tak mnohdy přes stejná území jako otec Caspar, jen s...
|
|
|
České velkopřevorství Suverénního řádu maltézských rytířů za převora Michaela Ferdinanda z Althanu.
Otradovec, Tomáš Jan ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Českým velkopřevorstvím Suverénního řádu maltézských rytířů za převora Michaela Ferdinanda z Althannu. Snaží se popsat správní vývoj řádu od středověku do konce 18. století. První část diplomové práce pojednává o historickém vývoji řádu jak ve světě, tak na území koruny české a přibližuje postavení, strukturu a fungování jednotlivých řádových složek. Druhá část je věnována Frá Michaelu Althannovi, vekopřevorovi Českého velkopřevorství maltézského řádu (1767 - 1789), jeho vojenské a duchovní kariéře. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Henyk z Valdštejna. Profil šlechtického intelektuála předbělohorské doby
Bažant, Petr ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Předbělohorská doba, jedno z nejzajímavějších a pro historiky nejpřitažlivějších období českých dějin, se zapsala do historie především tím, že si Prahu za své sídlo zvolil Rudolf II. Císařova rezidence nad řekou Vltavou se svým majestátním hradem shlížela na město, které se rázem stalo jednou z nejvýznamnějších metropolí v Evropě. Do Prahy se od roku 1583 stěhovali císařovi úředníci a cizí diplomaté, bohatí kupci a zdatní řemeslníci a umělci. Nebývalý ruch postupně zbavoval město jeho provinčního rázu a přinášel mu prosperitu. 1 Vzestup města uvítala i česká šlechta. Praha pro ni již dávno představovala politické a společenské centrum, stavěla si zde nádherné paláce a v souvislosti s panovníkovým pobytem zde trávila i mnohem více času.2 Společenské ovzduší města nabízelo pestřejší způsob života a rafinovanější druhy zábavy, pobízelo však také českou šlechtu k přijímání prvků kosmopolitního rázu. Renesance se v české prostředí s konečnou platností prosadila až od poloviny 16. století3 a přítomnost císařského dvora vybízela k trvalejšímu uplatnění pozdně renesančních či manýristických myšlenek.
|
|
|
Můj milý Mýso! Z málo známé korespondence Vojtěcha Hynaise s J.V. Myslbekem let 1881-1900
Kolář, Petr ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Vztah Vojtěcha Hynaise s Josefem Václavem Myslbekem je krásnou ukázkou ryzího přátelství a naprosté profesní kolegiálnosti. Předcházející řádky jsou důkazem, jaký důraz mezi umělci byl na tyto hodnoty kladen v pomalu končícím 19. století. Unikátně dochovaná korespondence je k těmto dějům, jakož i k jejich celkovým životním osudům neocenitelným pramenem. Nic na tom nemění ani fakt, že se ukázala být ne zcela kompletní. Pokud bych mohl stručně shrnout její přínos pro eventuální další bádání, vyzdvihl bych nejspíše dva momenty. Především se dostalo zveřejnění materiálu let 1890 - 1900, který je v porovnání s osmdesátými léty z několika důvodů cennější. Je totiž zatím prakticky neznámý a tím také zůstal dosud netknut "rukou editorovou" (již bylo zmíněno, že také František Žákavec se tomuto časovému období vyhnul). Zmíněné desetiletí Hynaisova a Myslbekova života můžeme bez obav nazvat vrcholným. Je tedy samozřejmě bohaté na další významné události, jejichž souvislosti tento pramen může pomoci odkrýt. Také přesvědčivě poukazuje na ten fakt, že v úvodu zmiňované "železné přátelství" obou špičkových umělců doznávalo postupných změn. Ostatně absenci zveřejnění pramenů těchto let pociťuje namnoze i odborná veřejnost. Druhým významným faktem je to, že také tato část (stejně tak jako celý soubor) se nachází v...
|
|
|
Cech soukeníků a tkalců v Soběslavi
Linhart, Stanislav ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Cílem bakalářské práce, jejímž tématem je cech soukeníků a tkalců ve městě Soběslavi, je podniknout na základě příslušných cechovních pramenů (jde zejména o cechovní statuta, cechovní knihy a spisový materiál) sondu do života těchto dvou cechů a přiblížit jejich organizaci a správu. Pozornost je však také věnována obecné problematice, to znamená stavu dosaženého poznání v cechovnictví, otázkám spojených se vznikem, vývojem a zánikem cechovního systému v našich zemích a v neposlední řadě také charakteru soukenického a tkalcovského řemesla.
|
host ::
RSS.