|
|
Trojí tvář Váchánu. Proměny tradičního způsobu života horalů žijících na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu
Dušek, Libor ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Kokaisl, Petr (oponent) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Předkládaná disertační práce pojednává o etnicko-jazykové skupině Váchánců, žijících v oblasti pamírsko-hindúkušského horského uzlu na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu. Důsledkem soupeření Ruska a Velké Británie v průběhu 19. století v rámci tzv. Velké hry (Great Game), byla nucena koncem 19. století část do té doby homogenního etnika opustit rodný Váchánský koridor, načež se Váchánci ocitli na území později diametrálně odlišně se vyvíjejících státních útvarů. Předmětem práce je komplexní analýza proměny materiální i duchovní kultury etnické skupiny, respektive etnicko-jazykových skupin Váchánců žijících na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu s akcentem na jejich současný stav. Velmi důležitou součástí je vizuální kontext, který prostřednictvím vyobrazení a fotografií prezentuje signifikantní znaky spjaté s každodenním životem Váchánců. Primárním cílem práce je rozkrytí materiálních i duchovních fenoménů, které úzce souvisí s každodenním životem, historicko-politickými souvislostmi, socio-ekonomickou situací, šíʿitským ismáʿílitským náboženstvím, s nimiž jsou konfrontováni příslušníci etnicko- jazykové skupiny, respektive jednotlivých skupin Váchánců žijících ve vysokohorském prostředí Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu. Jakožto nejvhodnější instrument k výše vytyčenému...
|
|
|
Stravovací návyky na Benešovsku v 50. a 60. letech 20. století
Hozová, Markéta ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá stravovacími návyky na Benešovsku v 50. a 60. letech 20. století. Práce analyzuje výsledky terénního výzkumu, který byl uskutečněn pomocí kvalitativních metod. Výsledky výzkumu pak byly porovnány s teoretickými východisky současné i dobové literatury a pramenů. Cílem práce bylo ilustrovat situaci na malém městě v porovnání s venkovem. Byla porovnávána strava ve všední a sváteční dny a také její proměny v důsledku migrace. Jádrem textu byl popis základních potravin, jejich získávání (nakupování, samozásobitelství,…), zpracování a četnost jejich konzumace.
|
|
|
Etnologické aspekty šumavského sklářství
Plichtová, Alice ; Dědovský, Daniel (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Práce reflektuje problematiku sklářství v Pošumaví od počátků řemeslné produkce ve druhé polovině 14. století až po osudy sklářského průmyslu ve druhé polovině 20. století. Zároveň poukazuje na současné postavení a možnosti sklářské výroby v regionu. Ústřední téma práce přitom tvoří lokální produkce podmaleb na skle, nabývající na významu v rámci lidové zbožnosti druhé poloviny 18. století. Toto období přitom koresponduje s největším rozkvětem pošumavského sklářství, kdy bylo v regionu soustředěno nejvíce skláren v rámci Evropy. Práce bude realizována nejen na základě literatury ale také terénním výzkumem a rozhovory se současnými malíři podmaleb na skle.
|
|
|
Hmotná kultura jako výraz životního stylu - výšivka indických Baňdžárů
Petránek, Jan ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Dagmar (oponent) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Textilní výšivky Baňdžárů, dnes převážně hinduizovaného a s majoritní společností splývajícího etnika, tvoří významnou část kultury Indie. O této velmi svébytné tvorbě ale existuje jen velmi málo informací. Vedle studia převážně indického písemnictví vychází naše práce z vlastního terénního výzkumu v baňdžárských komunitách žijících ve dvou svazových státech Indie, Maháráštra a Karnátaka, a dále ze studia několika souborů původních baňdžárských textilií v evropských sbírkách a rozsáhlého souboru v České republice čítajícího více než 550 položek. Práce řeší především následující pět okruhů otázek: 1. Popis použitého materiálu a techniky baňdžárské výšivky, 2. Vymezení a charakteristika jednotlivých typů baňdžárských textilií, 3. Ikonologická analýza baňdžárské výšivky a výklad její symboliky, 4. Problematika stanovení provenience jednotlivých textilií a 5. Popis výskytu a prezentace baňdžárské výšivky v dnešní době, tj. výskyt dosud přítomných reliktů původního oblečení a obecně textilních prvků v denním životě současné baňdžárské komunity. Nedílnou součástí práce je i rozsáhlý obrazový materiál, a to fotodokumentace vzniklá během terénního výzkumu a dále vybrané typické ukázky ze studovaných souborů textilií. Jako vedlejší produkt studia literatury vznikl orientační slovník baňdžárské terminologie v...
|
|
|
Cestovatelství Josefa Colloredo-Mannsfelda (1866-1957)
Jiráková, Anežka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Cestovatelství Josefa Colloredo-Mannsfelda (1866 - 1957) Cesty do Severní Ameriky (1904 - 1906) Řešitel Anežka Jiráková Školitel Doc. PhDr. Irena Štěpánová, CSc. Abstrakt Josef Colloredo-Mannsfeld (1866 - 1957) navštívil se svou manželkou Yvonne Severní Ameriku celkem dvakrát, a to mezi lety 1904 - 1906. Vždy se jednalo o několikaměsíční, vždy v zimě probíhající cestu, jejíž průběh není kvůli nedostatku archiválií možné detailně zmapovat. Nejvíce informací se zachovalo o návštěvě Aljašky a Yukonu v roce 1904, z této doby máme k dispozici Josefův itinerář. Z obou amerických cest si Josef přivezl zpět řadu zvířecích trofejí a také řadu cenného etnografického materiálu, jež je dílem uložen na Státním zámku Opočno, dílem v Náprstkově muzeu. V předkládané práci se autorka především snaží o rekonstrukci obou amerických cest, dále se zabývá osobností Josefa Colloredo-Mannsfelda a také chápáním lovu, cestovatelství a etnicity v dobovém kontextu.
|
|
|
Zahalování českých konvertitek k Islámu.
Davidová, Michaela ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá zahalováním českých konvertitek k islámu, těch, které se zde narodily, byly zde vychovány a mají plné české sociokulturní pozadí. Práce se zaměřuje na důvody zahalování v českém prostředí, na reálné možnosti zahalovat se v České republice a na jejich pocitovou stránku, samotnou změnu jejich vizuální podoby. Zabývá se také změnami v přijetí konverze k islámu u rodin informátorek poté, co se začaly zahalovat. Práce se věnuje problematice zaměstnání, možné kontraproduktivitě nošení v západním prostředí. Celá tato práce je postavena na kvalitativním výzkumu a je podložena osobními výpověďmi a životními příběhy jedenácti stěžejních informátorek a výpověďmi vedlejších respondentek. Jejich výpovědi jsou dávány do souvislostí s teoriemi, které se týkají zahalování a oděvu z různých vědeckých perspektiv, a jsou dále porovnávány s výzkumy mezi konvertitkami v jiných zemích Evropy, USA a Kanadě. Klíčová slova: náboženství, islám, konverze, hidžáb, zahalení, ženy, Češky, muslimky
|
|
|
Sbírka vietnamské grafiky 20. století z Náprstkova muzea
Vohradníková, Karolína ; Hejzlarová, Tereza (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Vietnam si prošel rozmanitým historickým vývojem, který přispěl k různorodosti jeho dnešní kultury a specifických řemeslných odvětví. Nejsilnější vliv na vietnamskou kulturu měla Čína, z níž velmi pravděpodobně pochází idea produkce lidových tisků. Postupně vznikly dvě nejznámější dílny produkce lidových tisků, obě na severu Vietnamu, ovšem mnoho dalších menších center bylo možné nalézt na území celého Vietnamu. Různorodost motivů lidových obrázků dokládá bohatost tradiční vietnamské lidové kultury. Vietnamská sbírka v Náprstkově muzeu začala vznikat nesoustavně, především z nákupů nebo darů cestovatelů či odborníků, kteří pobývali nebo dojížděli do Vietnamu za pracovním či výzkumným účelem. Sbírka vietnamské grafiky se v průběhu přibližně padesáti let formování stala nejobsáhlejší a nejucelenější součástí asijské sbírky Náprstkova muzea.
|
|
|
Umělecké řemeslo Střední Asie na příkladu sbírky Náprstkova muzea
Hejzlarová, Tereza ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Nováková, Hana (oponent) ; Kokaisl, Petr (oponent)
Oblast Střední Asie, která je v současném politicko-geografickém významu chápána jako území pěti postsovětských států - Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a částečně Kazachstánu, prošla velmi pestrým historickým vývojem, během něhož vstřebávala impulzy různých kulturních vlivů a vytvořila si tak podmínky pro vznik svébytného výtvarného projevu. Umělecký vývoj oblasti si do určité míry udržuje kontinuitu z minulých dob až do současnosti, jež je patrná v tradičních uměleckořemeslných odvětvích. Mezi nejvýznamnější bezpochyby patří textilní tvorba zahrnující mimo jiné výrobu koberců, plstí, tkanin a výšivek, umělecké zpracování kovu prezentující se především tvorbou šperků a v neposlední řadě keramická produkce. Umělecké řemeslo hrálo v historii a kultuře Střední Asie vždy velmi důležitou roli. Řemeslné výrobky zde byly odedávna předmětem obchodu, což bylo umocněno také zeměpisnou polohou oblasti, kterou procházela proslulá Hedvábná cesta. Uměleckořemeslná produkce tvořila jeden z hlavních faktorů ekonomiky usedlých i kočovných obyvatel a nacházely se v ní nejen běžné, ale také exkluzivní výrobky vysoké umělecké hodnoty, které byly určeny pro majetné vrstvy obyvatelstva nebo na export. Podle svědectví mnohých historických pramenů byly již starověké a středověké středoasijské výrobky...
|
|
|
Srovnání změn v balučské kultuře v Turkmenistánu a na území historického Balúčistánu v závislosti na míře státních zásahů
Kokaislová, Pavla ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent) ; Pospíšilová, Dagmar (oponent)
Cílem práce je provést zmapování a porovnání způsobu života Belúdžů žijících od začátku 20. století v Turkmenistánu a na severovýchodě Íránu jako etnická minorita s Belúdži, kteří žijí jako původní obyvatelstvo na území zahrnujícím část Afghánistánu - afghánský Sístán, íránský Sístán va Belúdžistán a pákistánský Belúdžistán a sledovat kulturní změny (chápáno jako celý způsob života) v souvislosti se státními zásahy na příkladu jednoho etnika (belúdžského). Belúdžové jako kočovné indoíránské etnikum bez vlastního státu bylo během své etnogeneze ovlivňováno mnoha vnějšími i vnitřními vlivy. Mezi ty zásadní je možné bezesporu počítat politiku říší a změny v politickém uspořádání států, pod které v průběhu dějin Belúdžové spadali. Příslušníci belúdžského etnika žijí v současnosti v mnoha státech na území několika světadílů. Kvůli špatným životním podmínkám, narušení původního způsobu života a za účelem zajištění práce, půdy a pastvin pro dobytek migrovali Belúdžové žijící v oblasti historického Sístánu na začátku 20. století do oblasti dnešního turkmensko-íránského pomezí, odkud někteří odešli do Turkmenistánu a někteří se usadili v severovýchodním Íránu. Předkládaná práce srovnává způsob života Belúdžů hned po jejich příchodu na nové území s nynějším způsobem života a zabývá se proměnou kultury těchto...
|
|
|
Praktikování tradiční čínské medicíny v Čechách
Kaprová, Barbora ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem situace tradiční čínské medicíny v České republice. Proto je založena nejen na odborné literatuře týkající se tématu, ale především na dotazníkovém výzkumu mezi čtyřmi skupinami lidí s odlišným vztahem k této medicíně a osobních rozhovorech s terapeuty čínské medicíny. Aby měl výzkum co největší vypovídající hodnotu, byl vzorek respondentů rozdělen na praktiky, lékaře, klienty čínské medicíny a pacienty. Neméně důležité pro vznik práce byly mediální zdroje. Významným historickým mezníkem pro čínskou medicínu v Čechách byla společensko-politická revoluce v devadesátých letech 20. století. Ta umožnila rozvoj medicíny, jež přetrvává do dnes. Práce popisuje současné působení tohoto oboru, od možnosti jejího studia, přes zájem veřejnosti o tuto léčbu, po nekončící vlny kritiky ze strany moderních lékařů i části veřejnosti, která by si přála vývoj a přítomnost výhradně vědecky založené západní medicíny. Přestože globalizace stírá rozdíly mezi Východem a Západem, tisíce let stará čínská medicína je ve své podstatě stále založena na původních principech a filozofii, jejichž pochopení je nezbytné pro správné vykonávání praxe. Výzkum však ukazuje, že toto porozumění není pouze záležitostí praktiků čínské medicíny, ale celé veřejnosti, která rozhoduje, zda poskytne této...
|
host ::
RSS.