|
|
Živelné pohromy na Rychnovsku očima lidových kronikářů 1700-1800
Věchet, Jan ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
v českém jazyce Studium pramenů lidové provenience je v české historiografii poněkud zanedbávaným tématem. Zejména bádání o lidovém kronikářství dosáhlo největšího rozmachu v druhé polovině 19. století a v meziválečném období, ale dnes již stojí na okraji zájmu. Proto je hlavním cílem této práce systematizovat dosavadní bádání a poukázat na další možnosti využití tohoto druhu pramenů pro moderní historiografii, zejména pro mikrohistorické a kulturně antropologické výzkumy. Ačkoliv tyto na první pohled primitivní letopisné záznamy mají jen malou vypovídací hodnotu pro klasické událostní dějiny, poskytují nám velmi zajímavý vhled do každodennosti venkovského člověka. Díky nim lze lépe porozumět názorům, zvykům, životním zkušenostem a v jistém ohledu i svéráznému myšlení "obyčejných" lidí, kteří v mnohých případech postupem času zapadli do anonymity. Leitmotivem této práce je otázka, proč se tito lidoví autoři rozhodli zaznamenávat právě ty příběhy a zkušenosti, které zapsali na stránky svých kronik. Jaká mohla být jejich motivace vůbec vzít do ruky pero? Právě v tomto ohledu se dopustila zejména poválečná historiografie mnohých ideologicky podbarvených dezinterpretací, které je zapotřebí poopravit a opřít o studium vzorku pramenů v původní, nikoliv účelově vybrané a zcenzurované podobě. Vzhledem k...
|
|
|
Rakovničtí studenti pražské utrakvistické univerzity (1550-1622)
Chmelíková, Pavla ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se zabývá průběhem vzdělávání studentů z města Rakovníka v letech 1550-1622. Sleduje tyto studenty na partikulárních městských školách, pražské univerzitě a na dalších univerzitách v zahraničí. Následně též zkoumá i kariéry rakovnických studentů po studiích. Některé části práce se zaměřují i na obecnější prvky vzdělávání v Čechách v době raného novověku či na město Rakovník. Práce je rozdělena do devíti kapitol spolu s úvodem a závěrem.
|
|
|
F. M. Hník a vybrané kapitoly z dějin CČS(H)
Holý, Martin ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Resumé Profesor František Maria Hník se narodil 9. února 1905, zemřel 28. dubna 1962. Po získání doktorátu z filozofie na Masarykově univerzitě se stal duchovním Církve československé (husitské). Tři roky působil v náboženské obci v Náchodě, pak studoval jako stipendista na Meadville Theological School v Chicagu ve Spojených státech, kde získal magisteriát teologie. Poté pracoval v Úřadu Ústřední rady Církve československé (husitské) jako tajemník pro zahraničí styky. Během druhé světové války působil v zahraničním odboji v Londýně, kde pracoval pro exilové ministerstvo zahraničí. V letech 1938-1941 přednášel na Manchester College v Oxfordu. Po válce se stal děkanem Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké (společné fakulty pro Českobratrskou církev evangelickou a Církev československou (husitskou)). Následně prvním děkanem nově vzniklé Husovy československé bohoslovecké fakulty. V roce 1965 se stal biskupem Olomoucké diecéze. Stal se jedním z tvůrců ekumenického směřování Církve československé (husitské). Jeho vědecké práce z oboru křesťanské sociologie a etiky překročily svým významem hranice Československé republiky.
|
|
|
Všední život nižšího šlechtice: Jan Jeníšek z Újezda a na Svrčovci podle jeho register
Behenská, Radka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vzácný pramen Registra bílá Jana Jeníška z Újezda a na Svrčovci (†1565) z let 1539-1561. Rytíř Jan Jeníšek, usazený na tvrzi Svrčovec na Klatovsku, si do Register zapisoval soukromé poznámky různorodého charakteru "pro paměť". Zaznamenával hlavně své obchodní a hospodářské aktivity včetně včetně jednání a sporů s okolní šlechtou, měšťany i poddanými. Pro svou četnost a pravidelnost umožňují detailní zápisy Register bílých seznámení s každodenním životem nižší šlechty v 16. století.
|
|
|
Přechodové rituály na dvorech posledních Rožmberků
Šmilauer, Jakub ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Tato práce přináší pohled na nejvýznamnější přechodové rituály na dvorech posledních příslušníků rodu Rožmberků. Pozornost je věnována konkrétně sňatkům, křtům a pohřbům. Tyto rituály a s nimi spojené festivity byly významnými událostmi společenského, duchovního, kulturního, ekonomického i politického života. U křtů a pohřbů je zdůrazněn jejich duchovní rozměr, u sňatků především rozměr společenský a ekonomický. Práce tak přináší bližší náhled do mnoha oblastí života nejvyšší české šlechty v uvedené době. Záznamy o přechodových rituálech a s nimi spojenými festivitami jsou tedy významným pramenem historického poznání. Klíčová slova: Rožmberkové, přechodové rituály, sňatky, křty, pohřby
|
|
|
Anglie očima českých šlechticů na přelomu 16. a 17. století
Pribilinec, Petr ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Podavka, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se zabývá cestami českých šlechticů do Anglie na přelomu 16. a 17. století. Práce obsahuje obecné shrnutí cestování v době raného novověku. Je založena na rozboru osobních pramenů, jímž jsou cestovatelské deníky. Na jejich základě se v dalších částech práce zabýváme konkrétnějšími problémy cest do Anglie, jako byly příjezdy a odjezdy do země a ze země, anglickou společností a královským dvorem včetně jeho ceremoniálu, slavnostmi a zábavami, způsobem odívání, stolování či komunikace, návštěvami světských i církevních staveb, vzdělávacích i jiných institucí apod. Bakalářská práce je rozdělena do devíti kapitol spolu s úvodem a závěrem práce.
|
|
|
Korunovace císařovny Anny Tyrolské českou královnou v roce 1616
Kličková, Barbora ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud v českém historickém bádání opomíjenou tematikou ženských korunovací. Hlavním záměrem je detailně popsat jednotlivé fáze pražské korunovace Anny Tyrolské českou královnou, která se uskutečnila dne 10. ledna roku 1616, a poukázat tak na klíčové odlišnosti v průběhu korunovační ceremonie pro českého krále a královnu na příkladu srovnání s pražskou korunovací jejího manžela Matyáše Habsburského, vykonanou dne 23. května roku 1611. Práce je kromě úvodu a závěru rozdělena do tří hlavních kapitol. V té první autorka naznačuje základní vývojové tendence a proměny korunovačního obřadu pro českého krále a královnu od prvních korunovaných přemyslovských panovníků až po první Habsburky na českém trůně. Druhá kapitola je věnována životním osudům české a uherské královny a římské císařovny Anny Tyrolské. Třetí, nejdůležitější, část práce podrobně vykresluje průběh korunovačního dne Anny Tyrolské a analyticky porovnává jednotlivé obřady a rituály s pražskou korunovací císaře Matyáše i s předchozími korunovacemi českých královen. Jako stěžejní pramen je v této práci využit popis pražské korunovace Anny Tyrolské od Matyášova dvorního historiografa Jiřího Závěty ze Závětic. Klíčová slova Anna Tyrolská - české královny - slavnosti - korunovace - korunovační řád - Jiří Závěta ze...
|
|
|
The Zittau people and their churches (approx. 1300-1600)
Hrachovec, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent) ; Müller, Winfried (oponent)
Žitavští a jejich kostely (cca 1300-1600) Předkládaná práce se zabývá církevními dějinami města Žitavy v Horní Lužici v dnešní spolkové zemi Sasko v pozdním středověku a raném novověku. Jejím hlavním smyslem bylo ilustrovat osudy církevních institucí a zbožných nadací v historickém vývoji. Největší pozornost byla věnována dějinám těchto - převážně ještě středověkých - nadací v tobě tzv. kulturního zlomu za reformace. Analýze bylo podrobeno široké spektrum nadací od tzv. malých (mše, almužny apod.) až po velké, tzv. rámcové nadace (kláštery, špitály, kostelní záduší). Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována středověku a sleduje ‚prehistorii' resp. výchozí podmínky, s nimiž zbožné nadace vstupovaly do reformace. Druhá část se zabývá Žitavou v době reformace a konfesionalizace. Zvláštní pozornost je věnována zániku čtyř klášterních nadací v průběhu 16. století, jichž se zmocnila žitavská městská rada. Třetí část se pak zabývá osudy jiné rámcové nadace, záduší žitavského farního kostela, jež na rozdíl od těch klášterních reformační zlom s úspěchem přežilo. Za reformace řada nadací sice beze zbytku zanikla, mnohé jiné byly ale transformovány v souladu s novými náboženskými i socio-kulturními podmínkami, avšak celá řada původně středověkých nadací fungovala nadále i po reformaci bez...
|
|
|
Angažovaný teolog Milan Salajka
Holý, Martin ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobností profesora Milana Salajky. Pojednává o jeho životě od dětství do je skonu. Sleduje Salajkovu duchovenskou činnost a následnou činnost pedagoga Husovy fakulty a ekumenického a mírového pracovníka. Zaměřuje se rovněž na jeho literární činnost. Vše sleduje na pozadí dějin Církve československé (husitské).
|
|
|
Služebnictvo očima šlechty ve světle raně novověkých pramenů
Marková, Zuzana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza vztahů české šlechty ke služebnictvu, jejich vzájemné konfrontace a obecně jejich soužití v prostorách rodového sídla. Studium české raně novověké šlechty se v české historiografii těší mimořádnému zájmu, avšak toto téma bylo v dosavadní odborné literatuře poněkud opomíjené. Práce bude především vycházet z rozboru vydaných pramenů, nejvíce pak z pramenů osobní povahy, a odborné literatury, v tomto případě především z prací tzv. jihočeské historické školy. Cílem je zaměřit se na osoby, které nevykonávaly žádný úřad, tudíž těžištěm práce bude výhradně analýza nahlížení stavu urozenců na jim hierarchicky nerovné sloužící. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.