|
|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
|
|
Změny diverzity a početnosti vodní avifauny ve vztahu k fyzicko-geografickým podmínkám prostředí
Adam, Matyáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Změny diverzity a početnosti vodní avifauny ve vztahu k fyzicko- geografickým podmínkám prostředí ABSTRAKT. Předkládaná práce řeší problematiku vlivu změn struktury vhodného habitatu a klimatických podmínek, jako nejdiskutovanějších faktorů prostředí, na modelovou skupinu organismů - vodní ptáky. V první části práce byl dle dostupné literatury charakterizován vliv těchto faktorů na indikační skupinu. V druhé části pak byla zpracována příslušná data o fyzicko-geografickém prostředí. Pro analýzu dopadu těchto podmínek prostředí na abundanci a diverzitu vodní avifauny byla použita data z databáze Mezinárodního sčítání vodních ptáků v lednovém termínu z 93 lokalit na území celé České republiky. Data byla vybrána za období 1975, 1990 a 2006, v souladu s databází CORINE Land Cover. Jako mnohorozměrné analýzy dat byly použity redundanční analýzy (RDA) a smíšené modely s náhodnými efekty, které odhalily významné souvislosti s povětrnostními podmínkami i ostatními environmentálními proměnnými. Vybrané proměnné prostředí se výraznou měrou podílely na vysvětlení variability druhových dat, čímž také byla otestována vhodnost jejich použití. Klíčová slova: fyzickogeografické podmínky prostředí, změna klimatu, krajinný pokryv, struktura krajiny, biodiverzita, vodní ptáci
|
|
|
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty
Růžek, Michal ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Acidifikace lesních půd v České republice a analýza rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty Abstrakt Acidifikace lesních půd je proces, jenž ve druhé polovině minulého století značně ovlivnil půdní chemismus. Cílem této práce je podat ucelený přehled o půdní acidifikaci, zvláště pak s důrazem na rozdíly mezi lesními druhy bukem lesním (Fagus sylvatica) a smrkem ztepilým (Picea abies). Dále podává informace o mechanismech acidifikace a jejím historickém vývoji na území České republiky. V praktické části jsou porovnávány půdní podmínky pod bukovými a smrkovými porosty z pěti lokalit rozmístěných v horských a vrchovinných oblastech. Výsledky prokázaly lepší půdní vlastnosti pod bukovým porostem, kde byly naměřeny vyšší hodnoty pH a koncentrace bazických kationtů, nicméně pod smrkovým porostem, ačkoli nevýznamně, byly v hlubších horizontech zaznamenány nižší koncentrace toxického Al3+ . klíčová slova: acidifikace půd, smrkové porosty, bukové porosty, Česká republika
|
|
|
Revitalizace post-těžebních ploch
Veselý, Martin ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Tato práce uvádí základní fakta o rekultivacích a jiných metodách, jako je revitalizace nebo přirozená obnova. Rekultivace je způsobem rychlé obnovy rostlinného krytu, ale je značně nákladný a v mnoha případech škodí biodiverzitě obnovovaných ploch. Naproti tomu přístupy, které se zakládají na principech ekologické obnovy, mají mnoho kladů. Mohou vytvořit mnohem hodnotnější krajinné celky a ekosystémy, zvyšují biodiverzitu a zlepšují možnost ochrany vzácných druhů.
|
|
| |
|
|
Vliv fyzickogeografických podmínek prostředí na změny diverzity a abundance vodních druhů ptáků
Adam, Matyáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Vliv fyzickogeografických podmínek prostředí na změny diverzity a abundance vodních druhů ptáků Abstrakt Fyzickogeografické podmínky prostředí významným způsobem ovlivňují početnost druhů i jedinců většiny živých organismů. Intenzitu změn prostředí je možné hodnotit pomocí tzv. bioindikátorů, mezi které se řadí také ptáci. Z široké škály abiotických, biotických i antropogenních faktorů uvádí řada autorů jako jedny z nejvýznamnějších změny kvality a struktury vhodného habitatu a klimatické změny. Předkládaná práce řeší problematiku vlivu těchto faktorů na modelovou skupinu organismů - vodní ptáky. První část práce je věnována charakteristice dopadu různorodých podmínek prostředí na početnost a druhovou diverzitu ptáků na základě rešerše dostupné literatury. V druhé části jsou pak zpracována relevantní data a je provedena základní analýza hlavních geografických faktorů prostředí ovlivňujících diverzitu a abundanci vodních ptáků v zájmových lokalitách. Klíčová slova: fyzickogeografické podmínky prostředí, změna klimatu, krajinný pokryv, struktura krajiny, biodiverzita, vodní ptáci,
|
|
|
Vývoj půd v pískovnách
Svačinová, Ilona ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Eckertová, Sabina (oponent)
Výzkumu vývoje půd v pískovnách zatím nebyla kladena dostatečná pozornost, a proto se tato bakalářská práce zabývá vývojem půd v pískovnách v průběhu primární sukcese. Provádí literární řešerši nejdůležitejších faktorů ovlivňujících vývoj půd. Dále je za úkol, v modelovém území zjistit mocnost humusového horizontu a pH a jak se tyto veličiny mění v závislosti na sukcesním stáří. Diskutován je rozdíl výzkumů pedogeneze v primární sukcesi. Klíčová slova: primární sukcese, pískovna, půda
|
|
|
Změny krajiny vlivem suburbanizace - příklad jihovýchodního zázemí Prahy
Paločková, Anežka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá hodnocením změn struktury krajiny a ekosystémových funkcí v modelovém území v zázemí Prahy s důrazem na proces suburbanizace. Zkoumá množství, velikost a typ změn krajiny způsobených procesem suburbanizace a jejich vliv na krajinnou strukturu i funkci. Změny krajinné struktury jsou hodnoceny s využitím dálkového průzkumu Země a počítačového software ArcGIS, ekosystémové funkce a služby pomocí modifikované hesenské metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozloha a charakteristika vysokohorských mokřadů v pramenné oblasti Amazonky
Svoboda, Jan ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Pramenná oblast Amazonky byla vymezena na základě výsledků z expedice Hatun Mayu 2000 jako povodí vodních toků Apacheta a Carhuasanta po jejich soutok v řeku Lloquetu, ležící v pohoří Cordillera Chila. Charakteristickou vlastností těchto toků a jejich přítoků je to, že v jejich okolí vznikají mokřady s dominancí rostliny Distichia Muscoides. Tato rostlina zde, ale i jinde ve vysokohorských Andských mokřadech, vytváří až několikametrové nánosy rašeliny. Tyto nánosy zpomalují a přehrazují vodní toky, čímž zapříčiňují rozrůstání mokřadů do velkých šířek. Tento specifický vysokohorský habitat, zvaný bofedales, je klíčový pro přežití řady živočišných i rostlinných druhů, stejně jako i lidí, žijících v těchto nehostinných oblastech. Vymezení těchto mokřadů je jedním z důležitých kroků k pochopení role, kterou v přírodě tyto mokřady mají, a k jejich ochraně, protože se ukazuje, že jsou velmi citlivé na změny v životním prostředí. Vzhledem k izolovanosti pramenné oblasti Amazonky se jako ideální pro vymezení mokřadů zdají být metody dálkového průzkumu Země. Klíčová slova: Pramenná oblast Amazonky, bofedales, mokřady, DPZ, NDVI, NDMI
|
|
|
Vliv sub/urbanizace na přírodní prostředí.
Havel, Petr ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Proces suburbanizace, tedy přesun obyvatel a aktivit do městského zázemí, není jen socioekonomickým fenoménem, ale rozpínání města do krajiny představuje vážný problém i v oblasti životního prostředí. Plocha zabraná suburbánními oblastmi se neustále zvyšuje, povaha této výstavby je prostorově a energeticky náročná a dochází k podstatným změnám v charakteru krajiny, která je fragmentována a homogenizována. Popsané změny postihují i rostliny a živočichy v této krajině žijící, jejich přirozené prostředí je intenzivně přeměňováno a ne všechny jsou schopny přizpůsobit se novým podmínkám prostředí a silné konkurenci invazních druhů. Velké množství zpevněných a nepropustných povrchů má pak vliv nejen na biotu, ale ovlivňuje i kvalitu vody, její infiltraci, nebo odtokový režim. V neposlední řadě jsou novou výstavbou dotčeny i kvalitní zemědělské půdy, které jsou tak nevratně znehodnoceny a stávají se nevyužitelnými pro další produkci. Ačkoli mají legislativní opatření v České republice za úkol kvalitní zemědělské půdy chránit, studie provedená v okolí dálnice D1 ukazuje, že tomu tak rozhodně není; komerční suburbánní výstavba se kolem dálnice D1 ze dvou třetin realizuje na těch nejproduktivnějších a nejcennějších půdách. Toto číslo poukazuje na nedostatečnou důslednost při tvorbě územního plánu a nutnost...
|
host ::
RSS.