|
|
Pravice a levice
Toman, Jonáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Chmel, Jan (oponent)
Pravice a levice Abstrakt Tato práce stojí na dvou pilířích, resp. částech. Tou první je pojednání a výklad k tomu, co je pravolevé spektrum, zda má nějaké alternativy, popřípadě jaké, a v čem tkví jeho přednost oproti ostatním koncepcím klasifikace politického spektra. Druhá část je náhledem do historie pravolevého dualismu, jeho zrození a proměn v čase od vzniku až po rok 1989 ve snaze ukázat proměnlivost politického konfliktu především v konkrétních obdobích, ale i ve vztahu k místu. První část práce se soustředí na pravolevý dualismus jako takový a to, co pod ním rozumíme, zmiňuje některé konkurenční koncepce a vybrané přímo vysvětluje. Závěrem nechybí pokus o syntézu dvou až tří koncepcí do finálního schématu, které se snaží neopustit pravolevé dělení, ale zároveň mu dodat na vypovídající hodnotě. První pasáž historické části práce se zabývá dvěma zásadními revolucemi, které otřásly západním světem a na jejichž konci vznikly demokracie téměř v té podobě, jak je známe dnes. Práce otevírá náhodnost vzniku pojmů pravice a levice čistě podle toho, ve které části sálu zaujaly místo nositelé konkrétních názorových proudů, a jakým způsobem byl tento mechanismus vynucen zasedacím pořádkem a nakolik byl čistě náhodný. Následuje porovnání americké revoluce s francouzskou a vytýčení jejich rozdílností a příčin...
|
|
|
Profesní etika státních zástupců v České republice
Novotný, Jiří ; Friedel, Tomáš (vedoucí práce) ; Chmel, Jan (oponent)
Profesní etika státních zástupců v České republice Abstrakt Diplomová práce je věnována problematice profesní etiky, a to od jejího historického pojetí, pojmového významu, vývoje, až po její současné vnímání a praktickou aplikaci v České republice se zaměřením na státní zástupce České republiky. Jejím účelem je seznámit čtenáře s teoretickým základem řešené problematiky, jejího vlivu na současné praktické užití v rámci aktuální právní úpravy, kazuistiky a dalších relevantních zdrojů. Práce je strukturována do třech kapitol, obsahově seřazených od nejvíce abstraktní kapitoly, až po rozbor konkrétních právních institutů a kazuistiky v kapitole poslední. Postupuje tedy od obecné ke konkrétnímu, co se obsahu týče. První, teoretická kapitola, se zaměřuje na vymezení klíčového pojmu v této práci, tedy etiky, a dalších souvisejících pojmů, které jsou v práci obsaženy, jakými jsou morálka, odpovědnost a právo. Dále je pamatováno i na jejich vzájemné vztahy, souvislosti a významové rozdíly. Druhá kapitola se zabývá profesní etikou státních zástupců s ohledem na jejich ústavní zakotvení v právním řádu České republiky a další zákonnou úpravu nižší právní síly. Je zde též řešena role státních zástupců v systému naší justice a jak je jejich činnost vnímána jimi samotnými a veřejností. Pozornost je zde též věnována...
|
|
|
Problémy znaleckého dokazování v trestním řízení
Chmel, Jan ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Problémy znaleckého dokazování v trestním řízení Abstrakt Soudní znalectví je podstatnou a nenahraditelnou součástí trestního řízení. Na jeho právní úpravu jsou kladeny vysoké nároky, jelikož musí, za prvé, poskytnout efektivní platformu pro využití znaleckého posudku v trestním řízení, za druhé, zajistit, aby znalci poskytovali kvalitní výstupy dle lege artis, a za třetí, nabídnout znalcům uspokojující prostředí pro výkon jejich činnosti. Tato diplomová práce vybírá některé aktuální problémy, které z těchto potřeb znalectví pramení, analyzuje jejich původ a hodnotí, jak se s nimi česká právní úprava vypořádává. Práce nejprve definuje základní instituty, na kterých stojí funkce znalce v trestním řízení. Následně nabízí souhrn právních předpisů upravujících znalectví v trestním řízení. Jedná se jak o zvláštní úpravu v trestním právu, tak o obecnou úpravu zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, s prováděcími vyhláškami. Kapitola třetí se zabývá legislativními změnami v oblasti znalectví účinnými k 1. 1. 2021. Zaměřuje se na jmenování znalců, znalečného i dohledu nad znaleckou činností a provádí komparativní analýzu předcházející úpravy s úpravou aktuální. Některé změny jako vyšší transparentnost výběru a právní nárok na jmenování považuji za změny k lepšímu. Zvýšení...
|
|
|
Právní a mimoprávní faktory v argumentaci a rozhodování Ústavního soudu České republiky
Chmel, Jan ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent) ; Vyhnánek, Ladislav (oponent)
Právní a mimoprávní faktory v argumentaci a rozhodování Ústavního soudu České republiky Abstrakt Práce se věnuje vlivu právních a mimoprávních faktorů na rozhodování Ústavního soudu České republiky. Konkrétně se pak zaměřuje na otázky, jaké předpoklady pro rozhodování Ústavnímu soudu vytváří vnější politické a společenské prostředí, jak se v tomto rozhodování odráží odlišné postoje a přístupy jednotlivých soudů a jaký vliv na něj má složení soudních senátů. Autor nejprve shrnuje širokou škálu faktorů, u nichž byl pozorován vliv na rozhodování soudů. Mezi ně patří nejen obsah právní úpravy, ale také soudcovské filosofie včetně aktivismu a sebeomezení, a nejrůznější mimoprávní faktory, na něž poukazuje například tzv. postojový a strategický model soudního rozhodování, ale také psychologické a ekonomické studie. Následně se již práce věnuje samotnému Ústavnímu soudu ČR. Nejprve se zaměřuje na předpoklady pro působení různých faktorů na jeho rozhodování a argumentuje tak, že Ústavní soud lze díky vnějším podmínkám i jeho vlastní rozhodovací činnosti považovat za silný soud. Poté se práce postupně za pomoci statistické metody i analýzy obsahu rozhodnutí zaměřuje na prezentaci rozhodnutí Ústavního soudu prostřednictvím tiskových zpráv, na roli složení senátu v rozhodování ústavních stížnostech, a na vliv...
|
|
|
Vliv politické ideologie v rozhodování Ústavního soudu ČR?
Chmel, Jan ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
V překládané diplomové práci autor analyzuje možný vliv politického přesvědčení soudců na rozhodovací činnost Ústavního soudu ČR. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a analytickou. První část zdůrazňuje potřebu rozlišování mezi skutečností, že soudní rozhodnutí mají politické dopady a podezřením, že tato rozhodování jsou činěna politickými metodami. Teoretická část práce se tak zaměřuje na debatu týkající se judici-alizace politiky, interpretace ústavního práva, legitimitu soudního rozhodování a posto-jový model soudního rozhodování. Vzhledem k tomu, že soudce již nemůže být viděn jen jako "ústa zákona", je třeba zvažovat i další faktory vedle textu zákona (Ústavy) ovlivňující jeho rozhodování. Politické přesvědčení by mohlo být jedním z takových faktorů. Autor je nicméně přesvědčen, že soudci postrádají demokratickou legitimitu k tomu, aby činili čistě politická rozhodnutí a je proto důležité, aby potlačili vědomou či podvědomou tendenci rozhodovat ústavněprávní případy v závislosti na svém politic-kém přesvědčení. Je proto užitečné ověřit skeptickou hypotézu, že soudci ve skutečnosti provozují politiku. Autor je přesvědčen, že analýza rozhodovací činnosti může být obo- hacena použitím statistických metod spojených s politologií. V druhé části práce se tak autor pokouší zjistit, zda je možné vidět...
|
host ::
RSS.