|
| |
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Hušek, ; ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Ve své rigorózní práci se zabývám problematikou výpovědi z pracovního poměru. Jedná se o tradiční pracovněprávní institut, který je velmi důležitým způsobem skončení pracovního poměru. V rigorózní práci se snažím danou problematiku obsáhnout velmi široce. V úvodu se zaobírám historickými kořeny daného institutu a poukazuji na jeho vývoj. Uv ádím jednotlivé právní předpisy, které měly význam pro rozvoj pracovního práva obecně, zejména však pro oblast skončení pracovního poměru. V této části také pojednávám o právní úpravě výpovědi z pracovního poměru, tak jak byla obsažena v zákoníku práce z roku 1965. V navazující kapitole se již věnuji výpovědi z pracovního poměru z hlediska platné právní úpravy. Osvětluji zde pojem výpovědi, její náležitosti, formu, obsah, doručování, odvolání, výpovědní dobu, lhůty pro uplatnění výpovědi. Také se tu zabývá m subjekty výpovědi a jejich způsobilostí k právním úkonům. Podrobně zde taktéž popisuji výpověď danou ze strany zaměstnance a výpověď danou ze strany zaměstnavatele. V dalších dvou částech upozorňuji na případy zákazu výpovědi a stručně pojednávám o institutu hromadného propouštění zaměstnanců. Následně řeším otázky související se skončením pracovního poměru výpovědí, jako jsou potvrzení o zaměstnání, pracovní posudek, pracovní volno k hledání k zaměstnání a odstupné....
|
|
| |
|
| |
|
|
Odstupné a jiné formy kompenzace v pracovněprávních vztazích
Krajíčková, Markéta ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Bělina, Miroslav (oponent)
Shrnutí Odstupné a jiné formy kompenzace v pracovním právu Diplomová práce se věnuje tématu kompenzací v současném českém pracovním právu. Kromě úvodu a závěru je práce členěná do čtyř kapitol. V druhé kapitole je věnována pozornost pojmu kompenzací v pracovním právu. Jsou rozebrány jednotlivé funkce kompenzací, a to z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele. Dále je podán přehled jednotlivých druhů kompenzací, které se v současné české právní úpravě vyskytují, a je provedeno jejich třídění. Obsahem třetí kapitoly je výklad nejběžnější pracovněprávní kompenzace, odstupného. Jsou vysvětleny funkce odstupného, a je podán rozbor toho, kdy právo na odstupné zaměstnancům vzniká, a z jakých právních důvodů. Dále je podrobně věnována pozornost problematice výše odstupného, která zaměstnanci náleží v jednotlivých případech, včetně způsobu jejího výpočtu; v této souvislosti je pojednáno i o institutu průměrného měsíčního výdělku. Dále jsou rozebrány jednotlivé způsoby skončení pracovního poměru, a jejich význam pro vznik práva zaměstnance na odstupné, včetně pojednání o jeho výši v jednotlivých případech. Opomenuta nezůstala ani problematika vrácení odstupného, a jednotlivé případy, kdy povinnost vrácení odstupného může zaměstnanci vzniknout. Čtvrtá kapitola je věnována dalším formám kompenzací v pracovním právu, které...
|
|
| |
|
|
Pracovní úraz
Sembol, Jakub ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Bělina, Miroslav (oponent)
65 Abstrakt Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil pracovní úraz. Cílem této práce je srovnání dvou hlavních přístupů k této problematice, které byly zvažovány jako možná řešení v minulých let, a to - náhrada škody zaměstnavatelem ve spojení se zákonným pojištěním zaměstnavatele versus úrazové pojištění zaměstnanců. První systém je v České republice účinný v době psaní práce. Zákon, kterým mělo dojít k přesunu na systém druhý, měl nabýt účinnosti 1. ledna 2008, ale účinnost byla již třikrát odložena (naposledy na 1. ledna 2015), a v této chvíli se zvažuje zrušení zákona. Cílem práce je pochopit proč a určit, který ze systémů je lepší volbou pro úpravu pracovního úrazu v České republice. Pro lepší porozumění potřeby nové úpravy, práci zahajuji malým historickým exkurzem (od roku 1989). Pokračuji podrobnou analýzou účinné úpravy, a definuji pojmy jako odpovědnost, pracovní úraz, výjimky z odpovědnosti za pracovní úraz, druhy náhrad a přikládám také přehled důležitých judikátu Nejvyššího soudu ČR. Poté popisuji systém druhý a představuji změny, které by nastaly účinností zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců (č. 266/2006 Sb.). Pro bližší pochopení představuji také úpravu pracovního úrazu Polské republiky, kde je tento systém účinný již více než deset let, a lépe tedy ukazuje, jak by vypadala praxe....
|
|
|
Agenturní zaměstnávání
Tomčíková, Ilona ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Bělina, Miroslav (oponent)
- Agenturní zaměstnávání Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila "Agenturní zaměstnávání". Jedná se o poměrně mladý institut, který byl do českého právního řádu zakotven až s účinností od 1. října 2004. Domnívám se, že téma agenturního zaměstnávání můžeme považovat stále za aktuální a pozitivní, jelikož díky své flexibilitě umožňuje pružně reagovat na potřeby trhu práce. Vzhledem k tomu, že je tato problematika poměrně rozsáhlá, není cílem této práce podrobný rozbor všech aspektů tohoto institutu, ale pouze vybraných, které považuji za nejdůležitější. Pokusím se tak nastínit a zhodnotit platnou právní úpravu a poukázat na její případné nedostatky. Diplomovou práci dělím do 4 kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Závěr je věnován shrnutí a úvahám de lege ferenda. Na úvod je vhodné seznámit se se základními pojmy, a tak je první kapitola věnována rozboru pojmu agenturního zaměstnávání a některým dalším pojmům, které s ním souvisejí. Nelze tak opominout zprostředkování zaměstnání, povolení ke zprostředkování zaměstnání a závislou práci. Ve druhé kapitole se zabývám vývojem právní úpravy agenturního zaměstnávání v České republice. Nejprve nastiňuji stav v době, kdy tento institut nebyl v našem právním řádu výslovně upraven, poté se dostávám k právní úpravě současné. Součástí této kapitoly...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.