|
|
The integration challenge of Russian-speaking Jews in Israel
Getta, Mariia ; Zouplna, Jan (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou hromadné migrace osob židovského původu ze Sovětského svazu do Izraele mezi lety 1989 a 1992 v rámci tzv. "postsovětské aliji". Postavení těchto přistěhovalců a jejich integrace do izraelské společnosti je hlavním tématem této práce. Úvodní část práce pojednává o židovském životě v Ruském impériu a Sovětském svazu. První z hlavních částí bere za úkol vysvětlit politické postoje nových přistěhovalců po příjezdu do Izraele. Téma druhé ze tří hlavních částí se věnuje otázkám náboženství mezi příslušnými přistěhovalci, zatímco poslední část pojednává o jejich vzdělání a pracovním uplatnění. Tato práce se snaží znázornit vliv specifických podmínek za sovětského režimu, během kterého židovská identita prošla procesem drastické transformace, kde si Židé zachovali povědomí specifické etnické příslušnosti, ačkoliv se kulturně asimilovali. Tato transformace připravila půdu pro vytvoření konkrétní skupiny imigrantů, kteří se přestěhovali do Izraele ze Sovětského svazu v době jeho skutečného kolapsu a politického rozpadu.
|
|
|
Obraz dětství a vnímání dětí v Sefer ḥasidim
Odvodyová, Eliška ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Sládek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vnímání dětství a roli dětí v rámci ḥasidej Aškenaz, pietistického hnutí, které působilo během 12. a 13. století v Mohuči, Řezně a Špýru. Na základě analýzy Sefer ḥasidim, sbírky mravních poučení a exempel vzniklé v prostředí ḥasidej Aškenaz, se bakalářská práce zaměřuje jak na právní a společenské postavení dětí v této komunitě, tak na specifické rituály, které dětství doprovázely, a na reflexi dětství a vztahu rodičů k dětem. Práce si klade za cíl extrahovat motivy, v nichž se odráží vnímání dětství a přístupu k dětem v komunitě ḥasidej Aškenaz. Mezi nalezené motivy v Sefer ḥasidim patří napětí, které se tvoří mezi péčí o dítě a snahou o dosažení vyšší zbožnosti, překračování hranic komunity ḥasidej Aškenaz či nekontrolovatelné dětské chování, které zabraňuje řádnému výkonu náboženských povinností.
|
|
|
Pražští rabíni přelomu 19. a 20. století: K charakteru pražského rabinátu
Hokrová, Kamila ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat profily jednotlivých rabínů působících v Praze v období mezi lety 1870-1938. Jedná se o období, ve kterém proběhlo mnoho změn (demografických, jazykových i politických), jež nadobro proměnily židovskou společnost. V roce 1881 došlo k uzavření ješivy rabiho Arona Kornfelda v Golčově Jeníkově, poslední tradiční ješivy, jež fungovala v českých zemích. I v následujícím období do Prahy přicházejí rabíni, kteří získali vzdělání na tradičních ješivách, avšak nejpozději po příchodu do Prahy jsou konfrontováni s modernizačními trendy. Jedním ze stěžejních bodů práce je přehled biografií jednotlivých rabínů, jenž zahrnuje jejich dílo, náboženský původ či proudy judaismu, které reprezentovali. Předkládaná práce je předběžným nakročením k popisu fungování náboženského života rabínů pražské židovské obce.
|
|
|
Hebrejština vs. arabština: literární topos a jeho funkce ve středověké židovské literatuře
Machková, Veronika ; Boušek, Daniel (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Cílem práce je analyzovat literární motiv znalosti hebrejského jazyka, jeho funkce a vývoj. Zároveň poukázat na vlivy, které na židovské autory v této souvislosti působily. Dále zmapovat postoj vybraných středověkých židovských autorů v muslimské společnosti v 9. až 13. století. V první části je pojednáno o dějinách a jazykovém kontextu Andalusie obecně a v dalších pěti částech se práce věnuje různým literárním žánrům, v nichž byl tento motiv použit. Dále se zaměřuje na jednotlivé autory, kteří ve svých spisech vyjádřili osobní postoj k hebrejskému jazyku. Součástí těchto kapitol jsou překlady předmluv ke gramatikám, k překladům, k veršovaným prózám a k polemickým textům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí těla a ducha v židovském sapienciálním díle Musar le-mevin
Pelíšková, Lenka ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Dušek, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl přehodnotit a zpřesnit na základě novějšího bádání koncepty těla a ducha v díle Musar le-mevin, v dialogu s původní tezí Jörga Freye o odvoditelnosti Pavlova konceptu sarx z palestinské sapienciální literatury. První část práce je věnována pojmu baśar a jeho vztahu k hříchu, poznání a vyvolení. Druhá část se zaměřuje na pojem jeṣer, možnosti jeho překladu a jeho roli při vzniku konceptu jeṣer ha-raʿ jako původce zla. Třetí část analyzuje pojem ruaḥ a ukazuje, jak dílo rozvíjí své specifické učení o duchu. Závěrečná kapitola se pokouší lokalizovat dílo na pomyslné mapě konceptů těla a hříchu v intertestamentální literatuře a nastínit možnosti dalšího využití Musar le-mevin při studiu Pavlovy antropologie. Práce dochází k závěru, že dílo rozvíjí představu o udělených podílech ducha, jež předurčují postavení a osud člověka. Práce dále ukazuje, jak do tohoto systému zapadá ruaḥ baśar jako označení lidí, jimž nebylo dáno poznat dobro a zlo. V pojmu baśar se stýkají tradiční biblické konotace pomíjivosti a pozemskosti s pesimistickou antropologií, jež předznamenává Hodajot, a s exklusivistickým sebepojetím komunity, která se cítí být spojena s anděly. Součinnost, již projevují baśar a jeṣer raʿ v činění zla, na jedné straně dosvědčuje pojetí člověka jako psychofyzické jednoty a tím...
|
|
|
Exodus: zakládající zkušenost židovského univerzalismu
Senft, Lukáš ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
V této práci se zabývám filosofií judaismu Achada ha-Ama. Ha-Am bývá považován především za politického myslitele, nicméně judaismu se věnoval v mnoha textech - tyto úvahy se pokouším systematizovat a předložit koherentní zprávu o ha-Amově filosofii judaismu. Zaměřuji se na jeho pojetí postavy Mojžíše a její roli v tvorbě židovské národní identity. Vyzdvihuji proto ha-Amův důraz na funkci židovské kulturní paměti, která nese vzpomínku na exodus a profétický ideál univerzální spravedlnosti, čímž formuje a udržuje židovskou identitu napříč dějinami. Ha-Amova koncepce náboženství není snadno definovatelná, ale právě proto je podnětným materiálem pro religionistické bádání. Spojuje totiž náboženskou tradici s politickým pragmatismem, mytologii s pozitivismem a pokouší se vyzdvihnout partikulární národovectví do služeb univerzálního humanismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hebrejský knihtisk v Praze 1512 - 1672
Sixtová, Olga ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Veselá, Lenka (oponent) ; Žonca, Milan (oponent)
Cílem práce je předložení kompletního bibliografického soupisu dokumentované hebrejské a jidiš produkce pražských židovských tiskáren mezi lety 1512 a 1672. Soupis je založen na původním detailním popisu identifikovaných edicí včetně paratextů, písem a dekoru. Předchází mu souhrnná úvodní studie, která se zabývá jazykovou, obsahovou a žánrovou povahou tištěné produkce i identitou jejích adresátů; motivacemi jejích nakladatelů a jejich případnou orientací na určité typy textů; standardy, postupy a záměry ediční práce; funkcí rabínských aprobací, tj. ochranou práv nakladatele i kontrolou knihtisku židovskými orgány, a tedy i mírou, v níž korpus tištěné produkce odráží duchovní a intelektuální zájmy čtenářů. Jednotlivým tiskárnám a tiskařům, jejichž činnost, sociální zařazení a ekonomické možnosti jsou stručně charakterizovány, jsou na základě typologicko-typografické analýzy písem a dekoru atribuovány nedatované a anonymní tisky, upřesněna jejich datace a předložen je soupis produkce každého z nich. Apendix shrnuje poznatky týkající se vnější cenzury doložené v knihách samotných. Díky práci s paratexty a chápání jidiš a hebrejské knižní produkce jakožto jednoho celku předkládá práce komplexnější a hlubší vhled do dějin popisovaného fenoménu a jeho reálného fungování i jeho možností a limitů. Práce...
|
|
|
Bible a její exegeze v Aristeově dopise
Pelíšková, Lenka ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem práce je popsat odraz židovské exegeze v Aristeově dopise. Práce si klade otázku, zda a jak jsou v díle použity židovské exegetické metody a konkrétní výklady Bible, a zda je toto použití nějak ovlivněno řeckým myšlením a kulturou. V první kapitole je nastíněn obsah Aristeova dopisu a jeho základní charakteristiky. Druhá kapitola se věnuje řeckým vlivům na dílo. Třetí kapitola pojednává o vztahu autora Aristeova dopisu k Bibli, zkoumán je jeho názor na původ a inspiraci Bible a také způsob literárního využití biblických motivů v díle. Čtvrtá kapitola rozebírá konkrétní exegetické metody, které autor uplatnil, a všímá si i sdílení jednotlivých výkladů mezi palestinským judaismem a diasporou. Závěrem práce je, že autor Aristeova dopisu měl relativně široký přehled o základních tématech řecké kultury a populární filosofie a zároveň znal dobře Bibli a uměl správně používat některé židovské exegetické metody. Autor kreativně spojoval řecké a židovské myšlenky a exegetické metody do jednoho celku, aniž by tím popřel zřetelně židovský obsah a účel díla.
|
|
|
Koncept dybuka v raně novověké aškenázské židovské kultuře: Popis exorcismu v Mikulově (1696)
Lhotová, Žaneta ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Cílem práce je představení a rozbor konceptu dybuka v raně novověké aškenázské židovské kultuře se zaměřením na konkrétní příběh, popisující exorcismus v Mikulově. První kapitola shrnuje historický vývoj fenoménu v rámci postoje židovské společnosti, druhá kapitola představuje celkový přehled metodologických přístupů a jejich vývoj v průběhu dějin. Třetí kapitola si klade za cíl popsat fenomén na základě komparace několika jednotlivých vyprávění o posednutí dybukem, ve které bude centrální pozici zaujímat příběh "Co se stalo v Mikulově", jehož hebrejská verze je obsažena v publikaci Sary Ṣfatman - Ṣe ṭame: geruš ruḥot be-jahadut Aškenaz be-rešit ha-ʿet ha-ḥadaša. Čtvrtá a zároveň závěrečná část pak obsahuje mnou přeložený text tohoto příběhu do češtiny.
|
|
|
Reprezentace hebrejského písma v křesťanské ikonografii a jeho funkce
Glancová, Alžběta ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Sládek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskyty hebrejského a pseudo-hebrejského písma v křesťanském umění. Nejranější výskyt pseudo-hebrejského písma v umění je datován již do šestého století o. l. Práce se věnuje období od 12.-17. století, kdy je výskyt dochovaných inskripcí nejčastější. Většina autorů těchto inskripcí buď neovládala hebrejský jazyk vůbec, nebo dokázala pouze umně okopírovat hlásky hebrejské abecedy, s nimiž měla vizuální zkušenost. Přesto můžeme pozorovat různá, někdy velmi důmyslná, užití inskripcí ve výtvarném umění, která se mění v závislosti na kulturně-historickém kontextu doby vzniku díla, objednávce mecenáše, umístění uměleckého díla, na jeho autorovi a dalších skutečnostech. Na pozadí konkrétních příkladů zasazuje práce zobrazování hebrejštiny do kontextu středověkého a raně novověkého chápání hebrejštiny jako původního svatého jazyka, a propojuje fenomén hebrejských inskripcí v křesťanském umění s židovsko-křesťanskou polemikou a zájmem křesťanských teologů o hebrejštinu. Jednotlivé kapitoly práce se věnují zobrazení titulu crucis, desek desatera a nápisům na oděvech a předmětech.
|
host ::
RSS.