|
|
Komunitní tlumočení pro státní správu ve styku s cizinci
Kotašová, Dita ; Klein, Silke (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá dosud poměrně neprobádanou oblastí tlumočení, a sice komunitním tlumočením. Tímto tématem se již zabývaly ve svých diplomových pracích Lucie Nakládalová (2005) a Jana Gutvirtová (2008), nicméně tato práce nabízí pohled na problematiku komunitního tlumočení z jiného úhlu pohledu a zaměřuje se především na cizince pocházejících ze zemí západní Evropy, konkrétně na německé a francouzské rodilé mluvčí, kteří více či méně dlouhodobě pobývají v České republice a zároveň neovládají vůbec nebo jen nedostatečně český jazyk. Teoretická část práce je věnována definici komunitního tlumočení, šíři a specifikům jeho využití a popisu situace v několika evropských i mimoevropských státech. Zvláštní důraz je přitom kladen na Českou republiku včetně zmapování počtu cizinců, žijících na českém území a současných principů jejich integrace . Empirická část práce se zaměřuje na konkrétní úřady a zdravotnická zařízení, jež přichází do styku s cizinci, včetně zkušeností zaměstnanců zdravotnických zařízení, kteří působí jako ad-hoc tlumočníci. Součástí práce je i dotazníkové šetření, prováděné mezi německými a francouzskými rodilými mluvčími a zaměřené na jejich osobní zkušenosti s překonáváním jazykové bariéry s tlumočníkem i bez tlumočníka.
|
|
|
Kulturní dimenze originálu a její převod při konsekutivním tlumočení do mateřského jazyka
Jevsejeva, Taťjana ; Burianová, Světlana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Daná diplomová práce zkoumá vliv kultury na tlumočení a způsoby převodu reálií. Tlumočení je mezikulturní komunikací, z čehož vyplývá klíčová role kultury pro tlumočníka. V teoretické části je proto popsán fenomén kultury, vztah kultury, a jazyka a faktor kulturní kompetence tlumočníka. Konkrétními projevy kulturních rozdílů v jazyce jsou kulturně vázané pojmy, neboli reálie. V dané diplomové práci nabízíme klasifikaci této vrstvy slovní zásoby a způsoby převodu. V empirické části pak jsou tyto způsoby převodu reálií zkoumány a podrobovány analýze. Cílem této diplomové práce bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu, podle níž profesionální tlumočníci budou mít lepší výsledky, než studenti tlumočení a taktéž, že v rámci skupiny profesionálních tlumočníků budou mít lepší výsledky tlumočníci, kteří tlumočí reálie z nejméně vzdáleného historického období vzhledem ke generaci, ke které patří. Hypotéza byla částečně potvrzena, dospěli jsme však k názoru, že znalost reálií je příliš komplexní otázkou, než aby se dala poměřovat příslušnosti k určité generaci. Zkušenosti ovšem bezpochyby hrají v procesu tlumočení velmi důležitou roli.
|
|
|
Role tlumočníka v azylovém řízení s čínsky hovořícími migranty
Gutvirthová, Jana ; Rejšková, Jana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Tlumočení v azylovém řízení představuje v tlumočnickém výzkumu stále spíše okrajové téma, přestože se jedná o oblast kladoucí na tlumočníka mimořádně vysoké nároky, a to jak po stránce odborné připravenosti, tak i po stránce morální. Navzdory tvrzení některých profesních skupin zastoupených v azylovém řízení i přesvědčení některých tlumočníků totiž tlumočník svým působením v azylovém řízení může potenciálně ovlivňovat výsledek řízení a podílet se tak nepřímo na rozhodování o bezprostřední budoucnosti žadatele. Odbornou veřejností je míra tlumočníkova vlivu a odpovědnosti za výsledek komunikace obecně vnímána značně rozporuplně - na jedné straně tak stojí autoři zastoupení částí kvalifikovaných profesionálních tlumočníků, přisuzující tlumočníkovi úlohu mezikulturního vyjednavače s rozsáhlými pravomocemi, jež výrazně překračující tradiční definici tlumočení jako mezijazykového převodu, na straně druhé pak ostatní profesionální účastníci azylového řízení spolu s těmi tlumočníky, kteří jakékoli zásahy do jazykové i mimojazykové složky komunikace ze strany tlumočníka zásadně odmítají s poukazem na neporušitelnost principu tlumočníkovy neutrality a přesnosti tlumočení.
|
|
|
Hodnocení tlumočnického výkonu různými skupinami příjemců
Nekula, Libor ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této teoreticko-empirické práce je zjistit, jaké postoje zaujímají k tlumočnickým výkonům různé skupiny příjemců. V teoretické části shrnujeme závěry dosavadních výzkumů, jež provedli teoretikové jako Hildegund Bühlerová, Ingrid Kurzová, Andrzej Kopczynski, Peter Moser, Barbara Moser-Mercerová, Daniel Gile, Franz Pöchhakcer a další. Z výsledků jejich prací vyplývá, že představy a požadavky ohledně tlumočení se mohou lišit podle toho, kdo je příjemcem daného tlumočení a jaké má vzdělání nebo povolání. Toto zjištění nás motivovalo k tomu, abychom experimentálně, na hodnocení konkrétních tlumočnických výkonů různými skupinami příjemců ověřili pravdivost výše uvedeného tvrzení - testovali jsme tedy hypotézu, že hodnocení tlumočnického výkonu různými skupinami příjemců se liší. Za tímto účelem jsme dali třem probandům konsekutivně přetlumočit z angličtiny do češtiny asi osmiminutový projev, který následně hodnotili tři skupiny uživatelů (tlumočníci, právníci a pravidelní uživatelé tlumočnických služeb - zaměstnanci nadnárodních firem). Dotazníkovou metodou jsme se respondentů ptali, nakolik byli spokojeni s různými aspekty tlumočení. Při vyhodnocování sebraných dat jsme zjistili, že rozdíly v hodnocení byly statisticky relevantní pouze ve dvou případech - u otázky komunikativnosti a intonace. Větší...
|
|
|
Tlumočení z listu - dvojí převod
Hradecká, Emma ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Abdallaova, Naděžda (vedoucí práce)
V naší diplomové práci s názvem Tlumočení z listu - dvojí převod jsme se zabývali jedním typem tlumočení. Tento typ bývá mezi teoretiky často opomíjen, přesto je pro svou dichotomickou povahu považován za velmi obtížný. Charakteristický rys tohoto typu tlumočení, převod nejen z jednoho jazyka do druhého, ale i z podoby psané do podoby mluvené, jsme zkoumali konkrétně na syntaktických charakteristikách textů, jelikož právě v syntaxi se rozdíly mezi psanými a mluveným projevy projevují nejvíce. Náš výzkum je čistě kvalitativní, na jeho začátku jsme si nestanovili žádné hypotézy. Naším cílem je pouze popsat stávající situaci pro převod z anglického do českého jazyka. Jako metodu výzkumu jsme si zvolili pozorování, protože ta nám na rozdíl od experimentu zaručuje nižší množství proměnných. Empirický materiál pro náš výzkum jsme získali dlouhodobým nahráváním studentů skládajících Státní závěrečnou zkoušku na Ústavu translatologie se specializací tlumočník. Skupiny originálů a tlumočnických výkonů jsme pro zajímavost doplnili také neúplnou skupinou oficiálních překladů původních textů. V teoretické části jsme stručně charakterizovali tlumočení z listu, zaměřili se na charakteristiku psaných a mluvených projevů, zabývali jsme se nesouměrností českého a anglického systému v oblasti polovětných konstrukcí a...
|
|
|
Kulturní dimenze originálu. Její převedení při konsekutivním tlumočení do mateřštiny a do aktivního cizího jazyka, se zaměřením na převod reálií každodenního života
Krizová, Anna ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Sládková, Miroslava (vedoucí práce)
V této práci se zabýváme kulturními aspekty, které mohou ovlivnit výkon při konsekutivním tlumočení, konkrétně reáliemi každodenního života. V teoretické části nejprve definujeme pojem kultura ve vztahu k translatologii. Mezi různými kulturami existují větší či menší rozdíly a chápání světa a skutečnosti se podle příslušníků různých kulturních společenství liší. Je úlohou překladatele, aby tyto rozdíly překlenul a umožnil mezi osobami úspěšnou komunikaci. Aby svému úkolu dostál, má k dispozici určité množství překladatelských postupů, které však musí volit obezřetně a s ohledem na znalosti a očekávání adresátů. Úloha tlumočníka je o to těžší, že na volbu adekvátního řešení nemá příliš času. Konsekutivní tlumočník má sice možnost požádat řečníka o upřesnění, nemůže si však na rozdíl od překladatele danou reálii dohledat. Práce se věnuje ověření pracovní hypotézy, podle které se profesionální tlumočníci díky bohatším zkušenostem z oblasti tlumočení dopustí méně chyb a vynechávek a ze strategií častěji použijí ekvivalenci nebo vysvětlení, zatímco studenti častěji převedou reálii jako takovou (pomocí transference nebo doslovného překladu) i v případech, kdy tato reálie jako taková v přijímající kultuře neexistuje. Hypotéza se vztahuje na tlumočení v obou směrech. V empirické části popisujeme
|
|
|
Pracovní paměť v simultánním tlumočení a její kapacita
Gabzdilová, Marianna ; Rejšková, Jana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Experimentální výzkum v oblasti simultánního tlumočení a kapacity pracovní paměti je v současné době stále ještě poměrně nerozvinutý. V minulosti bylo realizováno několik studií, které zkoumaly kognitivní procesy v průběhu simultánního tlumočení. V této diplomové práci je uveden stručný přehled dosavadních experimentálních studií a zároveň je podrobněji představena problematika pracovní paměti. První část diplomové práce shrnuje nejrozšířenější teoretické modely pracovní paměti, poznatky o možném rozvoji její kapacity a jejím vztahu k jazyku. Na základě dosavadních teoretických podkladů byla formulována hypotéza pro empirickou část diplomové práce. Hypotézou byl možný rozvoj kapacity pracovní paměti s rostoucí tlumočnickou praxí a menší vliv jazykového faktoru na její kapacitu. V empirické části je popsán uskutečněný experiment, který měl ověřit uvedenou pracovní hypotézu. Experimentem byl standardní poslechový test kapacity pracovní paměti, adaptovaný ve dvou naprosto srovnatelných jazykových verzích, konkrétně v češtině a ve francouzštině. Zúčastnilo se ho celkem třicet probandů - deset profesionálních tlumočníků, deset studentů tlumočnictví a deset netlumočníků, tedy probandů bez tlumočnického výcviku a jakékoli profesionální zkušenosti s tlumočením. Všichni měli srovnatelnou jazykovou kompetenci jak v...
|
|
|
Pragmatické aspekty tlumočení
Chačaturov, Robert ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Csiriková, Marie (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou pragmatických faktorů mezijazykové zprostředkované komunikace. V úvodu je pragmatika charakterizována z hlediska lingvistky a je předložen výčet jejích kategorií, jež lze využít v rámci tlumočnického výzkumu. Na základě dosavadních poznatků o pragmatice překladu a výsledků zkoumání pragmatických faktorů při tlumočení je vytvořen obecný model, který je aplikován v praktické části. Na materiálu monologických a dialogických promluv konsekutivně přetlumočených profesionálními tlumočníky si práce klade za cíl zjistit, do jaké míry se pragmatika originálního sdělení projevuje na změně formální popř. sémantické složky výsledné promluvy. Dosažené výsledky zkoumání jsou shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Segmentace projevu při konsekutivním tlumočení
Tesaříková, Dana ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Csiriková, Marie (vedoucí práce)
Cílem naší diplomové práce, která má charakter kontrastivní studie, je vymezení problematiky funkční větné perspektivy (FVP) v češtině a v ruštině, zmapování rozdílů v jejím použití v obou jazycích a porovnávání vyjadřování FVP v tlumočených bilaterálních dialozích na základě autentického empirického materiálu. Práce je rozdělena na dvě základní části: teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá vývojem studia FVP v české a ruské jazykovědě, způsoby a prostředky její realizace, charakterizujeme podstatu FVP a její důležitost v komunikačním procesu a pokoušíme se zmapovat charakteristickou strukturu výpovědi v ruštině a v češtině při objektivním a subjektivním slovosledu. Funkční výpovědní perspektiva (FVP) patří do jazykových univerzálií, nicméně funguje vždy v rámci různých specifických omezení příslušného jazyka. Těmito rozdíly se zabýváme právě na konkrétním autentickém materiálu. V praktické, empirické části nás při analýze materiálu především zajímalo, jak dalece funkční výpovědní perspektiva ovlivňuje dosažení funkčně komunikativní ekvivalence. Porovnáváme realizaci a převod FVP v tlumočených projevech z hlediska adekvátnosti zachování FVP a přenosu pragmatiky. Rovněž analyzujeme výrazové prostředky FVP, které se v nich uplatňují. Zkoumáme, jak se slovosled podílí na výstavbě adekvátní...
|
|
|
Role komunitního tlumočníka z hlediska očekávání účastníků tlumočnické komunikační situace
Holkupová, Jiřina ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá očekáváním tlumočníků a pracovníků různých institucí ve vztahu k roli tlumočníka ve specifické komunikační situaci, kterou je tlumočené jednání mezi českými institucemi a cizinci při vyřizování běžných záležitostí. Tento typ tlumočení bývá označován jako komunitní. Vzhledem k tomu, že role komunitního tlumočníka dosud nebyla ani v odborné literatuře jednoznačně vymezena, je cílem práce zjistit, jak při neexistenci závazných standardů pojímají roli komunitního tlumočníka zástupci českých institucí a jak ji vnímají sami tlumočníci. Jedná se především o to, zda považují tlumočníka za pouhý pasivní "stroj" na jazykový převod informací, nebo zda ho vnímají jako plnohodnotného účastníka komunikace. Teoretická část práce shrnuje dosavadní výzkumy zabývající se rolí tlumočníka a všímá si také toho, zda, případně jak byla tato role kodifikována v mezinárodním kontextu i v českém prostředí. Hlavní část práce pak představují výsledky dotazníkového šetření mezi tlumočníky a zástupci různých českých institucí, jehož jádrem je kvantitativní výzkum zaměřený na to, které projevy role tlumočníka považují respondenti za vhodné, a které naopak za nežádoucí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že celkově jak tlumočníci, tak pracovníci institucí vnímají tlumočníka jako plnohodnotného účastníka komunikace,...
|
host ::
RSS.