|
|
Rozhodující momenty dějin luterské reformace v korespondenci Martina Luthera a Philipa Melanchthona
Brdlíková, Kateřina ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Tato práce je úvodem do té části korespondence Martina Luthera a Philippa Melanchthona, která se věnuje přímo dějinám německé reformace. Ukazuje, jak oba reformátoři subjektivně vnímali politické, společenské a náboženské dění ve svém okolí a jak ho komentovali v dopisech svým přátelům. Krom korespondence jsem jako další důležitý pramen použila Lutherovy Řeči od stolu. Vzhledem k omezenému rozsahu se práce zaměřuje jen na ty momenty reformačních událostí, které lze považovat za průlomové a mimořádně významné. Práce dodržuje chronologickou linii, aby bylo možno zachytit myšlenkový a názorový vývoj Martina Luthera, neboť jeho myšlení není ani zdaleka konzistentní. Použitá literatura slouží k propojení reflexí reformátorů do srozumitelného celku a k upřesnění informací dostupných v pramenech.
|
|
|
The Image of the Ruler in the Early Middle Age in Hagiographical Sources
Némethová, Marcela ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Predmetom práce je analýza obrazu merovejovského panovníka v hagio- grafických prameňoch, ktorá sa sústreďuje na dobu od nástupu Chlotara II. na franské tróny v r. 613 až po pád dynastie v r. 751. Jej úlohou je na základe textov vyhodnotiť charakter merovejovskej moci, ktorá bola po krste Chlodovika I. podrobená zo strany cirkvi christianizačnému procesu. Analýza odhaľuje, do akej miery sa v študovaných prameňoch uplatnili zdedené patristické predstavy o politickej moci a vyjadruje sa i k otázke pohanskej a kresťanskej sakrality. Zároveň sa práca zaoberá vzťahom medzi kráľovskou mocou a cirkevnými inštitúciami po stránke administratívnej a duchovnej, pričom poukazuje na jeho významnú rolu pri zmene dynastií. Kľúčové slová: obraz panovníka, hagiografické texty, Merovejovci, pohanská sakralita, kresťanská sakralita, kult svätých
|
|
|
Vizigótské království v moderní odborné literatuře
Svoboda, Radovan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Cílem bakalářské práce "Vizigótské království v moderní odborné literatuře" je interpretace některých významných aspektů dějin tzv. toledského království. Autor se v práci soustřeďuje na předem vymezené tematické okruhy - vizigótské zákonodárství, povahu královské moci, náboženskou otázku a postavení církve, mocenské postavení vizigótské aristokracie, podmínky života židovské menšiny a příčiny zániku toledského království. Uvedené problematiky nebyly zvoleny nahodile, neboť v jejich rámci se odehrály klíčové události vizigótského království. Autor čerpá z výsledků bádání moderních autorů, zejména španělských, ale i dalších zahraničních i tuzemských historiků. Specifickou pozornost věnuje dějinným událostem, u nichž se pohledy i hodnocení jednotlivých badatelů rozcházejí. Smyslem práce je přispět k hlubšímu poznání období dějin, které bylo významnou fází rozvoje evropské civilizace a přineslo mnoho nesmírně cenných hodnot do její kultury, jemuž však česká historiografie věnuje dosud jen malou pozornost.
|
|
|
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského.
Vladyková, Markéta ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského Cílem předložené práce je zjistit, do jaké míry byl římský král a císař Ludvík IV. Bavorský při vytváření své státní koncepce ochoten či schopen využít myšlenky obsažené v díle františkánského mnicha Viléma z Ockhamu, který dlouhá léta pobýval u jeho dvora a svými spisy reagoval na aktuální politické dění v římské říši. Po smrti římského císaře Jindřicha VII. Lucemburského došlo k dvojí volbě, v jejímž důsledku se stali římskými králi a vzájemnými soupeři Ludvík Bavorský a Friedrich Habsburský. Následoval několik let trvající boj o trůn, který ochromil veškerou říšskou politiku a skončil teprve Friedrichovým zajetím v bitvě u Mühldorfu. Roku 1316 byl po dvouleté sedisvakanci zvolen nový papež, Jan XXII. Když začal Ludvík Bavorský po bitvě u Mühldorfu plně uplatňovat svá práva k italské části říše, dostal se s Janem XXII. do sporu, který skončil popřením královských práv nejen k horní Itálii, ale také k Německu a Burgundsku, a zahájením procesu proti Ludvíkově osobě. Král veškeré papežovy nároky odmítl prostřednictvím tří apelací, Norimberské, Frankfurtské a Sachsenhausenské, a postoupil svoji při kardinálům a všeobecnému koncilu. Z dochovaných pramenů není jasné, zda byly jednotlivé apelace papeži předány, nebo ne. Pokud se tak stalo,...
|
|
|
Království v Akkonu
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zachycení základních problémů existence Království v Akkonu v letech 1187 - 1291. První část práce stručně nastiňuje situaci v Palestině v době prvních křížových výprav, vzniku Jeruzalémského království, vzrůstu jeho významu a prestiže v politické situaci Blízkého východu. Kapitola končí osudnou bitvou u Hattínu. Druhá kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak věnována snaze o obnovu království během 3. křížové výpravy, vnitřním sporům mez jednotlivými frakcemi, odporu šlechty vůči centralizované panovnické moci, snaze o udržení obsazených území, a problémům, které vedly k pádu království dobytím hlavního města Akkonu v roce 1291. V této kapitole se také snažím představit historické osobnosti, které měli na dějinný vývoj ve Svaté zemi vliv. Klíčová slova křížové výpravy, království, šlechta, Akkon, Jeruzalém, Antiochie, Byzantská říše, muslimové, křesťané
|
|
|
Pronie - podmíněné pozemkové vlastnictví v byzantské říši
Brandejs, Jan ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Cílem předložené bakalářská práce bylo analyzovat základní strukturu a fungování pronie, byzantské fiskální instituce, spojené s propůjčováním výtěžku z daní ve specifikované oblasti, a to především v komnénovské epoše s důrazem na období vlády Manuéla I. Autor se pokusil odpovědět na otázky, co bylo její podstatou pronie, za jakých podmínek došlo k jejímu vzniku a formování, jak ovlivnila její existence strukturu byzantské společnosti a chod státu a jaké byly její sociálně ekonomické důsledky. Nakonec krátce nastínil další vývoj pronie ve 13.-15. století a stanovil, do jaké míry mohla tato instituce ovlivnit úpadek byzantské říše, který nastal po smrti Manuéla I. a především po dobytí hlavního města Konstantinopole čtvrtou křížovou výpravou v roce 1204.
|
|
|
Edward IV. z pohledu soudobých kronik
Láníček, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na srovnání tří kronik z doby vlády Edvarda IV. Jde o Kroniku croylandského opatství, Historia Anglicka Polydora Vergila a Londýnskou kroniku. Zaměřuji se na srovnání konstrukce obrazu krále Jindřicha VI. a Edvarda IV., důvody rozdílů a podobností v popisu událostí- ovlivnění politickými proudy, rozsahem zájmů a vzdělaní autora, jeho osbními motivcemi. Kronika croylandského opatství představuje monastickou kroniku, jejímž autorem je člen dvora Edvarda IV. Polydore Vergil je humanistický učenec, který sepsal na žádost Jindřicha VII. tudorskou reinterpretaci anglických dějin. Autorem Londýnské kroniky byl Robert Fabyan, radní města Londýna stojící v čele soukenického cechu. Z rozporů a podobnosti jejich interpretace dění budu posuzovat možnosti práce s jejich kronikami
|
|
|
The Image of the Ruler in the Early Middle Age in Hagiographical Sources
Némethová, Marcela ; Drška, Václav (oponent)
Predmetom práce je analýza obrazu merovejovského panovníka v hagio- grafických prameňoch, ktorá sa sústreďuje na dobu od nástupu Chlotara II. na franské tróny v r. 613 až po pád dynastie v r. 751. Jej úlohou je na základe textov vyhodnotiť charakter merovejovskej moci, ktorá bola po krste Chlodovika I. podrobená zo strany cirkvi christianizačnému procesu. Analýza odhaľuje, do akej miery sa v študovaných prameňoch uplatnili zdedené patristické predstavy o politickej moci a vyjadruje sa i k otázke pohanskej a kresťanskej sakrality. Zároveň sa práca zaoberá vzťahom medzi kráľovskou mocou a cirkevnými inštitúciami po stránke administratívnej a duchovnej, pričom poukazuje na jeho významnú rolu pri zmene dynastií.
|
|
|
Formování středověké říše. Wipo a podoba císařství.
Vláčilová, Eva ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
práce Tato práce se zabývá středověkou představou o říšském králi a císaři 1. poloviny 11. století a jeho moci, jak je zachycena ve Wiponově díle Gesta Chuonradi II. imperatoris. Jako vzor ideálního vládce je použit první sálský panovník Konrád II. Obraz panovníka je představen od ustanovení do úřadu až po jeho smrt, pozornost je věnována formování Konrádovy Říše, domácí i zahraniční politice - zejména vůči Itálii a Burgundsku. Dále práce pojednává o rozdílech mezi realitou a idealizovaným jednáním vládce zapsaným ve Wiponově spisu, jenž byl zamýšlen jako oslava císaře a vladařská příručka pro následníka trůnu. Klíčová slova: Wipo, Konrád II., obraz panovníka, Římská říše 1. pol. 11. st.
|
|
|
Vizigótské království v moderní odborné literatuře
Svoboda, Radovan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce "Vizigótské království v moderní odborné literatuře" je postihnout významné společensko-politické aspekty dějin tzv. toledského království. Pozornost je zejména věnována vizigótskému zákonodárství, povaze královské moci, náboženské otázce a postavení církve a židovské menšině v toledském království. Autorovou ambicí nebyla zevrubná deskripce dějin Vizigótů v Hispánii v 6. a 7. století; z tohoto pohledu slouží chronologie vizigótských králů ve vstupních kapitolách jen jako výchozí dějinný rámec pro lepší orientaci při řešení témat, která jsou předmětem specifického zájmu. Autor čerpá z výsledků bádání moderních, zvláště španělských historiků. Smyslem práce je přispět k hlubšímu poznání období dějin, které bylo významnou fází rozvoje evropské civilizace a přineslo mnoho nesmírně cenných hodnot do její kultury, jemuž však česká historiografie věnuje dosud jen malou pozornost.
|
host ::
RSS.