|
| |
|
|
Právní postavení Židů v období vlády Marie Terezie a Josefa II.
Javůrková, Johana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
61 Závěr "Vystihl to Palacký známým případným přirovnáním, že s Židy je nakládáno jako se včelami, jimž moudrý hospodář občas sebéře nadbytek medu; přitom arci včely musí být chráněny, aby mohly sbírati znova."104 Zdá se až téměř neuvěřitelné, že Židé po tak dlouhou dobu odolávali všemožně omezujícím opatřením jejich hostitelských zemí. Nařízené neustálé vyčleňování z křesťanské společnosti a zdůrazňování rozdílů mělo kromě ztížených životních podmínek i svoji pozitivní stránku, a to posilování vzájemné sounáležitosti, vytváření společné identity, kterému segregace nesporně napomáhala. Dle mého pohledu je cesta nastoupená Josefem II. a jeho reformní kroky jednoznačně kladná, ač byla dlážděna spíše pragmatickými pohnutkami než vzletnými ideály o rovných právech. Rozšířila významným způsobem možnost volby Židů při udržení své víry. Nicméně židovské dějiny, jak je všeobecně známo, neměly jednoznačnou stoupající křivku, a tak události následujících dvou století Židům připravily opět černé kapitoly. "… Prudký rozmach emancipovaného židovského živlu ve všech oblastech společenského života evropských zemí byl však nejen ohromující, ale po prvním překvapení vzbudil takřka všude v Evropě stoupající vlnu antisemitismu…"105 Závěrem bych chtěla uvést, že jsem si vědoma množství oblastí, které moje pojetí této diplomové...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Evidence nemovitostí v Čechách a na Moravě (vývoj katastru nemovitostí)
Peichlová, Adéla ; Adamová, Karolina (oponent) ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce)
72 Záv r Katastry nemovitostí, a již nazývané soupisy, evidence nebo katastry p sobí, na našem území bezmála tisíc let. Mají u nás dlouhodobou tradici, i když jejich p vodní funkce byla odlišná od té sou asné. K tomu, aby plnily své funkce ádn , vždy bylo t eba zachovávat kontinuitu mezi starým a novým katastrem. Jejich význam m žeme nalézt i v tom, že pro svou pr kaznost a spolehlivost si vybudovaly d v ru ve ejnosti a svým rozsahem pat ily a pat í i v sou asnosti mezi nejrozsáhlejší informa ní systémy, u kterých byly vždy kladeny mimo ádné požadavky na p esnost, hodnov rnost a spolehlivost dat v nich obsažených.
|
|
|
Čarodějnické procesy v Českém státě v době pobělohorské
Židová, Andrea ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
92 tak nesmyslnou v c a zv lí t ch, kte í m li pot ebu se jakkoli zviditelnit, je pro naši spole nost ponau ením dostate ným. I když… 1) Šindelá , Bed ich - Hon na arod jnice; vydalo nakladatelství Svoboda; Praha; 1986; strana 32 2) tamtéž; strana 15 - 16 X. SHRNUTÍ Tato diplomová práce pojednává o arod jnických procesech v zemích Koruny eské po roce 1620, tedy po porážce eského stavovského povstání na Bílé Ho e. V úvodu je popsaná jako pozadí arod jnických proces politická situace, která v našich zemích panovala v letech 1620 - 1790. Tedy až do konce vlády krále Josefa II., 93 prvního panovníky, který již delikt arod jnictví coby p ežitek nezahrnul do svého zákoníku. Dále je poskytnut pohled do historie arod jnictví a v bec prvopo átky pronásledování kací a arod jnic jako odpadlík víry. K es anství se tímto zp sobem snažilo zabit všech rival , kte í by mohli ohrozit nejprve jeho rozmach a pak již i pom rn silní postavení ve spole nosti. Za tímto ú elem nechala z ídit ímskokatolická církev instituci papežské inkvizice, která bojovala se jménu isté víry a nemilosrdn odstra ovala všechny nepohodlné osoby. Následuje rozbor p edpis , které ovlivnily pr b h t chto proces . Jsou to konkrétn dv významné kodifikace trestního práva. Jedna z dob vlády Josefa I. A druhá provedená za vlády Marie Terezie. Pozornost je v...
|
|
|
Rasové předpisy v Protektorátu Čechy a Morava
Hübner, Tomáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent)
137 XI. ZÁV R Rasové p edpisy nejen v Protektorátu echy a Morava, ale i v samotném N mecku a na dal- ších závislých územích p estaly být fakticky uplat ovány okamžikem, kdy nad t mito úze- mími ztratilo kontrolu nacistické N mecko nebo jeho spojenci. Ohledn eských zemí byly jejich svobodnou politickou reprezentací p ed skon ením války in ny kroky, které p edznamenaly pozd jší legislativní úsilí vedoucí k vyslovení neplatnosti perzeku ních p edpis v etn rasových, zrušení soudních a správních akt vydaných na jejich základ a od in ní škod a bezpráví u ob tí perzekuce. Již ústavní dekret z 3. srpna 1944 vy- lou il, aby se rasové p edpisy staly sou ástí eskoslovenského právního ádu. V povále ném období sm ovala legislativní innost zejména k napln ní prvních dvou zám - r . Došlo skute n k normativnímu prohlášení rasových p edpis za neplatné (zejména vy- hláška ministra spravedlnosti . 19/1947 Ú.l. v návaznosti na zákon . 128/1946 Sb.), prohlá- šena za neplatná byla také jednání na jejich základ (dekret prezidenta republiky . 5/1945 Sb. a p edpisy navazující). T etí z požadavk nebyl z d vod aktuální politické situace a násled- ného spole enského vývoje nejd íve zcela uspokojiv spln n. Nedo ešena z stala zejména dostate ná majetková reparace a satisfakce ob tí perzekuce i jejich právních nástupc . Proces nápravy...
|
|
|
Občanská práva v Ústavě z 29. února 1920
Svobodová, Lenka ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
95 Ústavní listina z roku 1920 zakotvila občanská práva, svobody a povinnosti. Především zavedla princip rovnosti, osobní a majetkovou svobodu, nedotknutelnost obydlí, svobodu tisku, právo shromažďovací, ochranu náboženských, národních a rasových menšin. Ústava vyjádřila nadřazenost práva mezinárodního nad právem vnitrostátním. Ochrana menšin vyplývala ze Smlouvy mezi mocnostmi a Československem z Sant Germain v roce 1919. V článku 7. byl zakotven princip rovnosti bez ohledu na rasu a původ, a dále možnost jednání před soudy písemně nebo ústně ve svém rodném jazyce. Čl. 8. upravoval záruky národnostní, náboženských práv. Čl. 9. se týkal práva na vyučování menšin v rodném jazyce aj. Tato úmluva byla přijatá s naprostou účastí, tak jak se očekávalo od civilizovaného a rozvážného státu. Československo si udrželo během let 1918 až 1938 demokratický charakter oproti sousedním státům. Právě v Československu během fašistické diktatury našli útočiště uprchlíci z Polska, Maďarska, Rakouska a Německa. Svou prioritu Československo vnímalo v respektování a ochraně lidských práv a základních svobod. 11. Závěr Před vznikem samostatného Československa žila převážná část Čechů a Slováků v mnohonárodnostní rakousko - uherské monarchii. Čeští političtí zástupci usilovali od poloviny 19.století o uznání občanských a...
|
host ::
RSS.