|
|
Vliv nanočástic na metabolismus rostlin
Cyrusová, Tereza ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Tereza CYRUSOVÁ Školitel: prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Konzultant: RNDr. Radka PODLIPNÁ, Ph.D. Název disertační práce: Vliv nanočástic na metabolismus rostlin Spolu s expanzí nanotechnologií, které jsou využívány v mnoha odvětvích, se v poslední době rozvíjí i obor nanotoxikologie. Ta se zabývá negativními vlivy uměle vytvořených nanočástic na životní prostředí a biotu. Toxicitě nanočástic pro rostliny byla věnována již značná pozornost, nicméně mechanismy odpovědné za jejich účinky zatím dokonale známy nejsou. Zároveň je v posledních letech zkoumán i možný pozitivní vliv nanočástic na rostliny. Cílem naší práce bylo sledování a hodnocení vlivu nanočástic na růst vybraných druhů rostlin a hodnocení jejich fytotoxicity. Zaměřili jsme se na studium nanočástic ve formě oxidů kovů. Obsah nahromaděných kovů v klíčících rostlinách hořčice seté (Sinapis alba L.), v in vitro kulturách ostřice liščí (Carex vulpina L.) a koncentrace kovových iontů uvolněných do kultivačních médií byl měřen pomocí atomové absorpční spektrometrie (Cu, Fe, Mn, Zn) a optické emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (Al, Ti). Sledování vlivu oxidů kovů probíhalo pomocí standardizovaného testu klíčení semen hořčice...
|
|
|
Vliv inositol hexafosfátu na adhezivitu a migraci buněčných linií SW480 a SW620
Peterková, Alena ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Alena Ježková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Školitel specialista: RNDr. Veronika Hanušová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv inositol hexafosfátu na adhezivitu a migraci buněčných linií SW480 a SW620 Inositol hexafosfát (IP6) je molekula běžně přítomná v přírodě, zejména v obilninách a luštěninách. Již dříve bylo popsáno, že IP6 ovlivňuje řadu procesů v těle, jako je např. snížení agregace krevních destiček, podpora sekrece insulinu, hypocholesterolemický účinek, několikrát byl popsán i protinádorový účinek. Cílem této práce bylo studium adhezivních a migračních procesů, které jsou důležitými kroky v procesu metastazování nádorových buněk. Pro studium byla zvolena buněčná linie odvozená od kolorektálního adenokarcinomu - SW480 a metastatická linie odvozená z lymfatické uzliny téhož pacienta - SW620. V obou liniích byla testována schopnost migrace. Zároveň byl porovnáván vliv IP6 v různých koncentracích a v několika časových intervalech na expresi adhezivních a invazivních molekul na úrovni mRNA (RT-PCR) a proteinů (western blot, imunofluorescence). Schopnost migrace byla zjištěna pouze u metastatické linie SW620, v porovnání s linií SW480. Významné snížení migrace u linie SW620 bylo...
|
|
|
Silice řečíku lentišku: in vitro stanovení cytotoxicity a protizánětlivé aktivity
Elstnerová, Marie ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Marie Elstnerová Školitel: prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Silice řečíku lentišku: in vitro stanovení cytotoxicity a protizánětlivé aktivity Cílem mé práce, která byla zahájena ve spolupráci s University of Sassari (Itálie), bylo zjistit více o biologické aktivitě silice řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) a přispět tak k rozhodnutí, zda může být silice této rostliny použita v ústních hygienických přípravcích, konkrétně v ústních vodách. Silice byla získána z listů divoce rostoucích rostlin severní Sardinie. Cytotoxicita a protizánětlivá aktivita nebyly testovány pouze u čisté silice, ale i u silice ve formulaci nanoemulzí (použitými emulgátory byly lecitin a Tween 80) a u dvou nejvíce zastoupených terpenů (−)-α-pinenu a (−)-terpinen-4-olu. Cytotoxicita silice byla měřena kolorimetrickým testem s použitím tetrazoliové soli WST-1 na čtyřech ústních buněčných liniích (gingiválních fibroblastech, periodontálních ligamentových fibroblastech, dysplastických orálních keratinocytech a primárních gingiválních keratinocytech). Životaschopnost lidských orálních buněk byla nejvíce snížena lecitinovou nanoemulzí, čistá silice měla na viabilitu vliv nejmenší. Protizánětlivá aktivita byla...
|
|
|
Silice řečíku lentišku: in vitro stanovení cytotoxicity a protizánětlivé aktivity
Elstnerová, Marie ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Marie Elstnerová Školitel: prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Silice řečíku lentišku: in vitro stanovení cytotoxicity a protizánětlivé aktivity Cílem mé práce, která byla zahájena ve spolupráci s University of Sassari (Itálie), bylo zjistit více o biologické aktivitě silice řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) a přispět tak k rozhodnutí, zda může být silice této rostliny použita v ústních hygienických přípravcích, konkrétně v ústních vodách. Silice byla získána z listů divoce rostoucích rostlin severní Sardinie. Cytotoxicita a protizánětlivá aktivita nebyly testovány pouze u čisté silice, ale i u silice ve formulaci nanoemulzí (použitými emulgátory byly lecitin a Tween 80) a u dvou nejvíce zastoupených terpenů (−)-α-pinenu a (−)-terpinen-4-olu. Cytotoxicita silice byla měřena kolorimetrickým testem s použitím tetrazoliové soli WST-1 na čtyřech ústních buněčných liniích (gingiválních fibroblastech, periodontálních ligamentových fibroblastech, dysplastických orálních keratinocytech a primárních gingiválních keratinocytech). Životaschopnost lidských orálních buněk byla nejvíce snížena lecitinovou nanoemulzí, čistá silice měla na viabilitu vliv nejmenší. Protizánětlivá aktivita byla...
|
|
|
Degradace kyseliny hyaluronové v kůži a perkutánní absorpce exogenní kyseliny hyaluronové kůží
Exnerová, Andrea ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Andrea Exnerová Školitel: Mgr. Petra Žádníková, Ph.D. prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Degradace kyseliny hyaluronové v kůži a perkutánní absorpce exogenní kyseliny hyaluronové kůží V kůži se nachází až polovina celkového tělesného obsahu kyseliny hyaluronové (HA). HA funguje jako organizátor extracelulární matrix a podílí se na udržení hydratace a elasticity kůže. V poslední dekádě přibylo v oblasti degradace HA v kůži několik významných poznatků a jedním z cílů této diplomové práce bylo utvořit jejich ucelený přehled. Degradace HA v dermis byla objasněna objevením esenciální role, kterou hraje protein KIAA1199 při degradaci HA v dermálních fibroblastech. V epidermis ve stratum granulosum těsně pod stratum corneum (SC) byla prokázaná nadměrná exprese lyzosomálního enzymu hyaluronidázy 1. Není jisté, jakým způsobem je HA do keratinocytů internalizována nebo jestli je tímto způsobem degradována pouze intracelulární HA. Epidermální degradace HA tak zůstává téměř neobjasněna. HA je součástí řady topicky aplikovaných produktů na kůži zejména kvůli svým unikátním hydratačním vlastnostem, avšak není zcela objasněno, jestli je HA vůbec schopna pronikat do hlubších vrstev kůže. Na...
|
|
|
Vliv monoterpenu citralu na expresi detoxikačních enzymů v HepaRG buňkách
Švábová, Tereza ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Uchazeč: Bc. Tereza Švábová Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Michaela Šadibolová Název diplomové práce: Vliv monoterpenu citralu na expresi detoxikačních enzymů v HepaRG buňkách Citral je acyklický monoterpen, který je produkován především vyššími rostlinami. Je jedním z mnoha sekundárních metabolitů, které slouží rostlině jako detoxikační faktory, morforegulátory, atraktanty pro opylovače nebo obranné látky. Mimo jiné má řadu pozitivních účinků např. antibakteriální, protizánětlivé nebo protinádorové, ale při nesprávném použití může být toxický, zejména pro játra. Cílem této diplomové práce bylo zjistit účinek citralu na vybrané biotransformační a antioxidační enzymy v HepaRG buňkách. Diferencované HepaRG buňky byly inkubovány s 10 μM rifampicinem, 10 μM β-naftoflavonem, 30 μM oltiprazem, 10 μM citralem, 30 μM citralem a 100 μM citralem 12 a 24 hodin pro stanovení exprese mRNA a 24 a 48 hodin pro stanovení proteinové exprese. Na úrovni mRNA rifampicin indukoval CYP3A4 při 12 i 24hodinové inkubaci, β-naftoflavon indukoval CYP1A2 při 12 i 24hodinové inkubaci a aldo-ketoreduktasu (AKR1C) při 24hodinové inkubaci, oltipraz indukoval glutathionperoxidasu (GPX1) při 12 i 24hodinové inkubaci. Po...
|
|
|
Identifikace nových faktorů virulence intracelulárního patogena Francisella tularensis
Daňková, Věra ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Věra Daňková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název disertační práce: IDENTIFIKACE NOVÝCH FAKTORŮ VIRULENCE INTRACELULÁRNÍHO PATOGENA FRANCISELLA TULARENSIS Předložená disertační práce je zaměřena na studium úlohy bakteriálních tetratricopeptide repeat-like (TPR-like) proteinů v patogenesi infekce. Modelovým organismem byla zvolena vysoce virulentní intracelulární bakterie Francisella tularensis, jejíž mechanismus patogenese není doposud plně objasněn. V první části disertační práce byly na základě bioinformatických studií identifikovány tři geny (FTS_0201, FTS_1680, a FTS_0778) s predikovanou TPR-like doménou. Pro přípravu mutantních kmenů vybraných genů byla využita mutagenese TargeTron. Připravené mutantní kmeny byly použity pro studium role vybraných proteinů v patogenitě a imunogenitě F. tularensis s využitím in vitro a in vivo modelů a dále pro studium zapojení těchto proteinů v adaptačních mechanismech na stres. Z výsledků disertační práce bylo zjištěno, že protein FTS_1680 je významný pro intracelulární replikaci a plnou virulenci bakterie. Dále byla zaznamenána snížená schopnost proliferace mutantních bakterií inFTS_1680/200 v in vivo systému s následnou eliminací...
|
|
|
Effect of albendazol on the expression of selected enzymes in Haemonchus contortus
Božíková, Martina ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Martina Božíková Školiteľ: doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv albendazolu na expresiu vybraných enzýmov Haemonchus contortus Haemonchus contortus je dominantný gastrointestinálny patogén malých prežúvavcov, ktorý môže spôsobiť oslabenie až smrť hostiteľského organizmu. Straty sú zaznamenávané hlavne u mladých jedincov, čo sa následne odzrkadľuje aj na samotnej ekonomike chovu. Z toho dôvodu prevencia a terapia stále zohrávajú najvýznamnejšiu úlohu. Avšak na druhej strane, zvýšená schopnosť červov prežiť túto liečbu predstavuje závažný problém. Jednou z možností vzniku rezistencie je zvýšená aktivita enzýmov, ktoré sú zodpovedné za metabolizmus xenobiotik. Cieľom diplomovej práce bolo sledovať vplyv albendazolu (ABZ) na expresiu vybraných génov biotransformačných enzýmov UDP-glykozyltransferáz (UGTs). Pre tento účel boli vybrané dva kmene H. contortus - citlivý na anthelmintiká ISE (Inbred Susceptible Edinburgh) a rezistentný na anthelmintiká WR (White River). Jedna časť parazitov bola kultivovaná v médiu s obsahom albendazolu po dobu dvanásť hodín, druhá časť, ktorá slúžila ako kontrola bola kultivovaná v médiu bez obsahu liečiva. Následne bola meraná génová expresia dvanástich...
|
|
|
Anthelmintika v rostlinách - příjem, biotransformace a transkripční odpověď
Syslová, Eliška ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Eliška SYSLOVÁ Školitel prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Konzultant RNDr. Radka PODLIPNÁ, Ph.D. Název disertační práce: Anthelmintika v rostlinách - příjem, biotransformace a transkripční odpověď Používání anthelmintik, léčiv proti parazitickým červům, je ve veterinární medicíně v dnešní době téměř nezbytné. S exkrementy ošetřených zvířat se však mohou anthelmintika dostávat do životního prostředí a tam ovlivňovat necílové organismy. Nedílnou součástí životního prostředí jsou rostliny, které tyto látky mohou přijímat, biotransformovat či akumulovat. Biotransformace anthelmintik může mít vliv na kapacitu antioxidačního systému, může zasahovat do endogenního metabolismu rostlin nebo biosyntézy polyfenolů, při které rostliny používají stejné detoxikační enzymy. Cílem této disertační práce je studovat vliv nejběžněji používaných anthelmintik albendazolu (ABZ), fenbendazolu (FBZ), flubendazolu (FLU) a ivermektinu (IVM) na rostliny. Studovat jejich příjem rostlinou, jejich biotransformaci v rostlinách a transkripční odpověď rostlinných buněk na jejich přítomnost. Mezi výsledky disertační práce řadíme mimo jiné zjištění, že v modelových systémech buněčných suspenzí a in vitro regenerantů Plantago...
|
|
|
Anthelmintika v rostlinách - příjem, biotransformace a transkripční odpověď
Syslová, Eliška ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Eliška SYSLOVÁ Školitel prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Konzultant RNDr. Radka PODLIPNÁ, Ph.D. Název disertační práce: Anthelmintika v rostlinách - příjem, biotransformace a transkripční odpověď Používání anthelmintik, léčiv proti parazitickým červům, je ve veterinární medicíně v dnešní době téměř nezbytné. S exkrementy ošetřených zvířat se však mohou anthelmintika dostávat do životního prostředí a tam ovlivňovat necílové organismy. Nedílnou součástí životního prostředí jsou rostliny, které tyto látky mohou přijímat, biotransformovat či akumulovat. Biotransformace anthelmintik může mít vliv na kapacitu antioxidačního systému, může zasahovat do endogenního metabolismu rostlin nebo biosyntézy polyfenolů, při které rostliny používají stejné detoxikační enzymy. Cílem této disertační práce je studovat vliv nejběžněji používaných anthelmintik albendazolu (ABZ), fenbendazolu (FBZ), flubendazolu (FLU) a ivermektinu (IVM) na rostliny. Studovat jejich příjem rostlinou, jejich biotransformaci v rostlinách a transkripční odpověď rostlinných buněk na jejich přítomnost. Mezi výsledky disertační práce řadíme mimo jiné zjištění, že v modelových systémech buněčných suspenzí a in vitro regenerantů Plantago...
|
host ::
RSS.