|
|
Karel hrabě Chotek - šlechtic na pomezí dvou epoch.
Smítková, Lenka ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
(česky): Tato diplomová práce si klade za cíl podat ucelený obraz významného českého aristokrata, úředníka a filantropa Karla Chotka v jeho životních rolích. Karel Chotek postupně zastával úřad zemského šéfa v Terstu, Innsbrucku a Praze. Období jeho správy je v Českých zemích charakterizováno velkým rozvojem hospodářství a sociálních institucí. Diplomová práce je rozdělena do dvou velkých částí, první tvoří samotná studie, druhou potom přílohy s edicemi použitých archiválií - deníku, memorabilií a autobiografie. Kapitoly studie jsou rozděleny tematicko - chronologicky, podle rolí, jaké hrabě Chotek během života zastával - šlechtic, syn, bratr, student, manžel, otec, úředník, filantrop, cestovatel, pozorovatel revolučního roku 1848, podnikatel, stavitel, velkostatkář a společenský tvor. Výjimku tvoří kapitola dvě, která podává teoretický úvod do problematiky výzkumu deníků, memoárů a autobiografií. V samotném závěru se zamýšlím nad osobností, povahou a charakterem hraběte Chotka.
|
|
|
Matice česká v moderní době. Vydavatelská aktivita na sklonku 19. století.
Beránek, Tomáš ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Bakalářská práce připomíná dlouhou historii Matice české a předpoklady jejího fungování na sklonku 19. století. V centru zájmu je především vydavatelská politika, ale do popředí vystupují také osobnosti určující směřování Matice v tomto období. Práce vychází primárně z bohatého a dosud nepříliš vytěženého archivního fondu Matice české. Na základě studia pramenů a literatury přiblíží ediční řady a jednotlivé významné vydané tisky, zmíní se o financování nakladatelských počinů a objasní redakční práci v Matici. Stranou nezůstává ani Časopis českého Muzea, vydávaný nákladem Matice české. Druhou sférou zájmu je personální obsazení Matice české a činnost jejích vůdčích osobností. Na pozadí historických okolností sleduje proměny Sboru Matice české a důsledků těchto změn na pravidelnou činnost Matice české.
|
|
|
Hořice: Veřejný život ve městě mezi léty 1860-1868
Kubíček, Lubomír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce zkoumá veřejný život ve městě Hořice v období let 1860 - 1868. Hlavní cíl je především představení práce obecního výboru města a reakce lidí na veřejné události, které za sledované období v rakouské říši proběhly. Mezi tyto hlavní události patří obnovení ústavního života v habsburské monarchii, prusko-rakouská válka, rakousko-uherské vyrovnání, položení základního kamene Národního divadla v Praze a táborové hnutí. Klíčová slova Prusko-rakouská válka Rakousko-uherské vyrovnání Tábory lidu
|
|
|
Typ veřejně činné pražské měšťanské rodiny na přelomu 19. a 20. století. Příklad Jana a Anny Podlipných.
Heřmánková, Adéla ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Záměrem práce je ukázat na konkrétním příkladu Jana a Anny Podlipných typ pražské veřejně činné rodiny na přelomu 19. a 20. století. Popsána je jednak veřejná činnost obou manželů, jednak jejich soukromý život. Práce představuje rodinné zázemí obou manželů a období před uzavřením manželství. Dále je věnována pozornost rodinnému životu manželů Podlipných, zejména tomu, jakým způsobem trávili členové rodiny volný čas. V této souvislosti je zdůrazněno především domácí divadlo. Jádrem práce je představení veřejné činnosti Jana a Anny Podlipných. Veřejná činnost Jana Podlipného je rozdělena na působení v pražské samosprávě a ve spolcích. Důraz je položen zejména na období 1897 - 1900, kdy byl Jan Podlipný starostou Prahy. Částečně se práce věnuje advokátní praxi a jeho působení v mladočeské straně. Dále práce představuje Jana Podlipného jako člena Sokola, prvního starostu České obce sokolské a člena Spolku pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Zmíněna je zásluha Jana Podlipného o spolupráci Sokola s Unií francouzských gymnastů. Okrajově jsou připomenuty další organizace, v nichž Jan Podlipný působil. Anna Podlipná je představena především jako manželka a matka. Důraz je položen také na její činnost ve spolcích Domácnosť a České srdce. Pozornost je věnována její roli při zakládání a řízení Prvního...
|
|
|
Růžena Svobodová: Žena v české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Kapitoly ze života a působení Růženy Svobodové.
Farková, Eva ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce nastiňuje obraz spisovatelky Růženy Svobodové jako příklad možnosti realizace ženy v české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Spisovatelka Růžena Svobodová je zde představena svou mnohostrannou činností: Pozornost je věnována její beletrii, ve které pohlíží na obraz soudobé ženy a její místo ve společnosti. Práce proniká také do oblasti literárního salonu spisovatelky a shrnuje jeho působení v pražské společnosti přelomu 19. a 20. století. Obsažen je též portrét Růženy Svobodové jako publicistky, což je kapitola v jejím životě dosud opomíjená. Součástí práce je rovněž pohled na činnost spisovatelky v charitativní organizaci České srdce působící za první světové války.
|
|
|
Albína Honzáková- Portrét feministické ženy
Sládková, Jana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Anotace: Práce se zaměřuje na dějiny žen na přelomu 19. a 20. století. Vychází z unikátního pramene, pamětí Albíny Honzákové a dochovaných archiválií, jako je rozsáhlá korespondence či publikační činnost. Práce dále přibližuje historii dívčího vzdělání a s ním spojené spolky, ale také spolky, které se podílely na postupné emancipaci veřejnosti. Klíčová slova: memoáry, každodennost, 19. a 20. století, ženy, feminismus, vzdělání, spolky
|
|
|
Profesor Václav Vojtíšek: archivářem od monarchie po socialismus
Vaško, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce se věnuje osobnosti archiváře a vysokoškolského profesora Václava Vojtíška. Je strukturována chronologicky s menšími tématickými okruhy. Čerpá ze široké pramenné základny a publikovaných zdrojů. Je zpracována převážně pozitivistickým způsobem. Jejím cílem je zmapovat Vojtíškovu akademickou a archivní kariéru v průběhu několika režimů. Práce je rozšířená o biografické motivy z různých situací. Klíčová slova Václav Vojtíšek, dějiny vědy, archivnictví, pomocné vědy historické, Univerzita Karlova, ČSAV.
|
|
|
Historie obce Solopysky u Kutné Hory v letech 1918- 1938
Šíbalová, Markéta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
AAnnoottaaccee Tato diplomová práce pojednává o dějinném vývoji obce Solopysky, která se nachází dvanáct kilometrů od Kutné Hory ve středních Čechách. Reflektováno je meziválečné období let 1918 - 1938, které přineslo mnoho zlomových okamžiků. V práci je zpracován vliv těchto významných událostí na místní obyvatelstvo (vznik první Československé republiky, Mnichovská dohoda). Ve správní oblasti se práce zabývá mechanismy fungování, organizací, strukturou, personálním obsazením, pravomocemi a činnosti obecní samosprávy. Všímá si dobové legislativy a jejího uvedení do praxe. Autorka se snaží také postihnout tendence obecního hospodaření včetně obecního rozpočtu a nakládání s obecním majetkem. V kulturní oblasti je zvláštní pozornost věnována školnímu prostředí, činnosti místních spolků a politické aktivitě včetně obecních voleb. Stranou nezůstává popis každodenního života a atmosféry v obci podle pamětí starousedlíka pana Václava Sovy. Cílem této práce je konfrontace narativního pramene s prameny úřední provenience. Při psaní práce bylo zohledněno především hledisko tématické. KKllííččoovváá sslloovvaa Obec, samospráva, spolková a politická činnost, obecní volby, obecní majetek, každodennost, střední Čechy, Solopysky u Kutné Hory, 1918 - 1938
|
|
|
Písek - proměna lokální identity během procesu modernizace (1861-1914)
Bernášek, Bohumír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
V teoretické části této diplomové práce jsou rozebírány koncepty kolektivní paměti Maurice Halbwachse, Pierra Nory a Jana Assmanna, které autor považuje za podnětné i v rovině utváření kolektivní identity. Část případová je věnována jihočeskému městu Písek a proměnám jeho identity ve druhé polovině 19. století. Podává přehled dostupných pramenů a podrobné životopisy osob, které se na formování místní identity nejvíce podílely. Pomocí rozboru slovníkových hesel jsou zachyceny základní složky lokální identity a jejich různé podoby, přičemž je sledováno zejména působení modernizace. KLÍČOVÁ SLOVA Písek, lokální identita, kolektivní paměť, modernizace.
|
|
|
Josef Liboslav Ziegler
Balcarová, Jana ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce pojednává o životě katolického kněze Josefa Liboslava Zieglera (1782-1846) v první polovině 19. století. Důraz je kladen na jeho vlasteneckou činnost ve východních Čechách, kde také Ziegler působil. Významnou složkou jeho práce byla redakční činnost v českých časopisech, kolem nichž shromažďoval východočeské literáty. Důležitá je i jeho překladatelská činnost do českého jazyka. Druhá část práce pojednává o Zieglerově tzv. druhém životě, kde je nastíněno vnímání a náhled pozdějších generací právě na život a působení Josefa Liboslava Zieglera. Práce vychází z dochované Zieglerovy korespondence a dobových periodik a literatury zabývající se českou vlasteneckou společností v první polovině 19. století. Klíčová slova První polovina 19. století Kněz Východní Čechy Vlastenectví Česká literatura
|
host ::
RSS.