|
|
Povaha a rozsah principu non-refoulement
Cenklová, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce pojednává o stěžejním principu mezinárodního uprchlického práva, jímž je princip non-refoulement. Prostřednictvím tohoto principu jsou oprávněné osoby chráněny před navrácením do země jejich původu, kde jim hrozí nebezpečí vyjmenované v jednotlivých dokumentech. Účelem této práce je vymezení a analýza povahy, rozsahu a obsahu tohoto principu v jednotlivých mezinárodních a regionálních dokumentech a jejich následné porovnání. Vlastní text práce se skládá ze sedmi hlavních kapitol. První kapitola obsahuje stručné vymezení dokumentů, v nichž je princip non-refoulement zakotven. V druhé kapitole se věnuji rozsahu principu. V rámci této kapitoly řeším otázku osobního a územního rozsahu. Ve třetí kapitole se zabývám povahou principu v jednotlivých dokumentech a rovněž existencí a výkladem výjimek z toho principu. V této kapitole se věnuji především analýze Úmluvy o právním postavení uprchlíků vzhledem k tomu, že právě tato výjimky zakotvuje. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na detailnější rozbor povahy, rozsahu a obsahu principu v jednotlivých dokumentech. Zkoumám zde, jaké části principu jsou v těchto dokumentech shodné či podobné a které se naopak liší. V páté kapitole je rozebrána problematika kontrolovatelnosti dodržování principu non-refoulement. Uvádím zde...
|
|
|
Mezinárodněprávní problematika postavení palestinských uprchlíků a jejich právo návratu
Hanko, Jitka ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Situace palestinských uprchlíků je jedním z nejpalčivějších problémů provázejících arabsko-izraelský konflikt. Její vyřešení je zároveň jednou z klíčových podmínek pro urovnání tohoto konfliktu, jehož počátek je možné vysledovat již s první alijí - první vlnou židovské imigrace po protižidovských pogromech v Evropě v roce 1881. Důležitost tohoto problému potvrzuje např. text rezoluce 242 (S/RES/242) z roku 1967, která vidí v dosažení spravedlivého řešení pro palestinské uprchlíky jeden z předpokladů pro trvalý mír na Blízkém východě. Tato otázka byla předmětem řady mírových jednání mezi zástupci zainteresovaných států i v nedávné minulosti, což jenom dokládá mezinárodní aktuálnost daného problému. Cílem disertační práce je vymezení pojmu palestinský uprchlík v historickém, politickém a právním kontextu jako výchozího bodu, na který navazuje analýza jejich práva návratu. První část práce se tedy snaží o systematický přehled v obsahové šíři samotného pojmu palestinský uprchlík. Druhá část se věnuje analýze práva na návrat v obecné rovině, a poté zkoumá definici a interpretaci práva na návrat palestinských uprchlíků v mezinárodním právu. Práce nemá ambici vyřešit zmíněný konflikt. Nabízí zamyšlení se nad danou problematikou.
|
|
|
Sociální práce ve zdravotnickém zařízení s geriatrickým pacientem
Bílková, Veronika ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce představuje roli zdravotně-sociálního pracovníka/sociálního pracovníka při procesu plánovaného propouštění geriatrického seniora ze zdravotnického zařízení. Z demografické prognózy vyplývá, že seniorů ve vyšším věku bude stále přibývat, proto je důležité propojení sociální a zdravotní oblasti pro zajištění kvalitního a důstojného způsobu života. Obor geriatrie se specializuje na nemocného seniora jako jedince s biologickými, psychologickými a sociálními zvláštnostmi. Zdravotně-sociální pracovník, který je členem geriatrického týmu, přispěje k zajištění tohoto způsobu života tím, že plánuje proces propouštění se seniorem do jeho přirozeného prostředí. Zahrnuje do procesu jeho rodinu a uplatňuje své znalosti sociálních služeb, přístupů a metod sociální práce. Sociální práci vykonává na základně odborné způsobilosti pro výkon povolání zdravotně-sociálního pracovníka a sociálního pracovníka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Způsoby urovnávání vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a pojem "transitional justice"
Vít, Jindřich ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Shrnutí obsahu práce Koncept tranziční spravedlnosti odkazuje na širokou škálu opatření, která se aplikují v době politické a společenské transformace. Jejím výchozím bodem je stav rozsáhlého a závažného porušování lidských práv, který typicky nastává v době vlád nedemokratických režimů, během konfliktů, a to jak vnitrostátních, tak i mezinárodních, ale byl rovněž přítomen i v rámci některých tradičně demokratických zemí, jako je Kanada či Nový Zéland, a to v podobě systematické diskriminace původního obyvatelstva. Cílem nástrojů tranziční spravedlnosti je vytvoření demokratického systému, který garantuje ochranu lidských práv a základních svobod, jakožto spolehlivé záruky udržitelného míru. Tranziční spravedlnost bývá řazena k opatřením posilujícím vládu práva, i když některé její postupy, jako třeba tzv. lustrace, mohou vládu práva a zejména rovnost občanů před zákonem, jakožto její integrální součást, dočasně deformovat. Mezinárodněprávní regulace nástrojů tranziční spravedlnosti vyplývá z norem mezinárodního humanitárního práva, mezinárodního práva lidských práv a mezinárodního práva trestního. Mezinárodní právo trestní, resp. opatření trestněprávní povahy, bylo v moderní historii primární odpovědí na zásahy do lidských práv. V pozdější době se přidávaly další nástroje, a to povahy jak soudní, tak i...
|
|
|
Právní postavení hnutí odporu a analýza jeho činů v Izraelsko-Palestinském konfliktu
Pohořská, Barbora ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Izraelsko-palestinský konflikt s sebou přináší mnoho otázek zasahujících do různých sfér, mimo jiné i sfér právních. Tato práce se zaměřuje na otázku organizovaného hnutí odporu proti okupaci a na jeho právní postavení. Obyvatelé každého okupovaného mají právo se proti okupaci a okupantovi bránit, mají právo vytvořit hnutí odporu a nárokovat si jeho jménem ze strany okupanta uznání, zejména uznání legality svých členů. Přesto, že je hnutí odporu termín zavedený, jeho oficiálně uznávaná definice neexistuje a jeho právní úprava se omezuje na stanovení podmínek, za nichž lze členům takovéhoto hnutí přiznat status a právní ochranu obdobnou kombatantům. Organizované hnutí odporu proti okupaci však, jak z jeho celého názvu vyplývá, může existovat jen tam, kde k okupaci došlo. Z tohoto důvodu práce nejprve zodpovídá několik podpůrných otázek, zjišťuje charakter sledovaného izraelsko-palestinského konfliktu a zejména zda lze v případě Palestiny hovořit o okupovaném území, jehož obyvatelstvo má právo na činy odporu proti okupantovi, Izraeli. Po zodpovězení podpůrných otázek a potvrzení, že Palestinu, tím míněn Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém a pásmo Gazy, skutečně lze vnímat jako území okupované, neboť Izrael, byť ne vždy fyzicky přítomen, nad jejím územím stále vykonává efektivní kontrolu, se...
|
|
|
Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Rounová, Magdaléna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
RESUMÉ Tato diplomová práce se zabývá válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního soudu, tedy instituce, která byla zřízena ke stíhání nejzávažnějších zločinů, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek (které s výše zmíněnými zločiny tvoří ještě genocida a zločin agrese). Stíhání těchto zločinů prošlo značným vývojem, přes poválečné tribunály a ad hoc tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu až k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který byl vytvořen jako stálá mezinárodní instituce v roce 1998 na Římské konferenci a začal fungovat v roce 2002 po dosažení dostatečného počtu ratifikací jeho Statutu. Cílem této práce je představit pojetí zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v praxi Mezinárodního trestního soudu, a to s ohledem na vývoj jejich pojetí a stíhání předchozími trestními tribunály. Práce je rozdělena celkem do tří kapitol. V první kapitole se zabývám jistým úvodem do problematiky, tedy vývojem ideje založit stálý mezinárodní trestní tribunál a jeho vznikem. Dále je zde podán určitý teoretický úvod k jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Druhá kapitola je věnována zločinům proti lidskosti. Její první část obsahuje stručný historický vývoj těchto zločinů, s důrazem na jejich pojetí ve statutech norimberského a ad hoc tribunálů. Druhá část se pak zabývá úpravou...
|
|
|
Zákaz mučení v mezinárodním právu a Česká republika
Hrstková, Simona ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na problematiku zákazu mučení a jiného nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání jakožto jednoho ze základních lidských práv. Základním cílem této práce je zkoumání toho, jak je toto právo upraveno a garantováno na mezinárodní úrovni v rámci univerzálního systému ochrany Organizace Spojených národů (OSN), jakož i v rámci systému regionálního - Rady Evropy, a jak je tato úprava provedena a naplňována vnitrostátním právem České republiky. Práce vymezuje základní definice pojmu mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, zkoumá základní mezinárodní a vnitrostátní instrumenty a mechanismy ochrany proti mučení a jiným formám špatného zacházení, vysvětluje jejich rozsah, činnost a kompetence a navzájem je srovnává. V této souvislosti pak práce posuzuje, jaká úprava je zakotvena na úrovni vnitrostátní a zda tato úprava plně odpovídá základním mezinárodním lidskoprávním standardům a požadavkům. Díky tomuto strovnání práce objevuje dílčí oblasti, ve kterých vnitrostátní právní úprava a aktuální situace v České republice není zcela dostačující, a které by se měly proto pozměnit tak, aby byly plně v souladu s mezinárodními požadavky. Práce se také zaměřuje na závazky, které České republice z práva nebýt mučen či podroben jiným formám špatného zacházení...
|
|
|
Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů
Ouzká, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Cílem této rigorózní práce s názvem Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů bylo zodpovědět otázky jaká je úloha generálního tajemníka v rámci Organizace spojených národů a jak byla funkce generálního tajemníka postupem času proměňována. Práci zahajuje kapitola zabývající se vývojem od Společnosti národů k dnešní podobě Organizace spojených národů s důrazem na roli generálního tajemníka. Následují kapitoly obsahující výčet pravomocí generálního tajemníka vůči vybraným orgánům OSN a reformního úsilí jednotlivých generálních tajemníků. Práce dále obsahuje sekce pojednávající o diplomatické roli generálního tajemníka v mezinárodním prostředí a jeho vztahu s nestátními aktéry a soukromým sektorem. Text je proložen příklady ilustrujícími dílčí úspěchy i selhání jednotlivých představitelů generálního tajemníka v konkrétních situacích. Z práce je dále patrné prohlubování pravomocí generálního tajemníka jednotlivými představiteli této funkce. Předkládaný text dokládá, že generální tajemník hraje v nynější globalizované společnosti důležitou roli, ale zároveň poukazuje na skutečnost, že jeho post je mnohdy marginalizován ostatními orgány Organizace spojených národů.
|
|
|
The legal status of internally displaced persons and refugees in international law
Kurucová, Irena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
KURUCOVÁ, Irena: Právne postavenie vnútorne presídlených osôb a utečencov v medzinárodnom práve. [Rigorózna práca]. Karlova univerzita v Praze. Právnická fakulta; Katedra Medzinárodného práva. Vojny, porušovanie ľudských práv a katastrofy postihujúce značnú časť svetovej populácie spôsobili popri inom, aj vznik kategórie "vnútorných utečencov", resp. "vnútorne presídlených osôb". Sú to osoby, ktoré sa síce nachádzajú vo vlastnej krajine, no uvedené udalosti ich vedú do podmienok, ktoré podobne ako u utečencov, neohrozujú len ich životy, no uvrhujú ich i do materiálnej a psychickej deprivácie a do celkovo neistej budúcnosti. Rastúce čísla v počte presídlencov (od ich prvého sčítania v roku 1982)1 a s nimi súvisiace riziká, viedli k bližšiemu vnímaniu presídleneckého problému a k podniknutí krokov vedúce k jeho dôkladnejšiemu skúmaniu a formálnejšiemu podchyteniu. I preto, súčasné snahy o jednotnú úpravu základných právnych inštitútov a definícií v oblasti vnútorného presídlenia postupne smerujú k univer- zálnemu a právne záväznému poňatiu otázky vnútorného presídlenia. Aj keď úsilie v danej oblasti je v súčasnosti hatené politickou nevôľou, národnými záujmami, a v istých oblastiach i nepripravenosťou pokryť presídlenie vo forme konkrétneho právneho nástroja. Existujúca medzinárodná právna úprava sa...
|
|
|
Teroristické útoky proti státním orgánům ve světle mezinárodního práva veřejného
Pöslová, Ada ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Cílem této rigorózní práce je posoudit úroveň právní ochrany státních orgánů, jakožto lákavých cílů teroristických útoků, ve všech jejích úrovních, avšak zejména s důrazem na mezinárodně-právní úpravu. Práce je formálně členěna do sedmi kapitol, které je možné pomyslně rozdělit do čtyř oblastí, jež jsou však ve skutečnosti velmi úzce propojeny. Úvodní kapitola je věnována vymezení dvou pro práci stěžejních pojmů, jakými jsou terorismus a státní orgány, přičemž jsou zde nastíněny těžkosti, se kterými se v této oblasti právo potýká. Následující část rigorózní práce, kapitoly dvě, tři a čtyři, cílí na konkrétní státní orgány a rozebírá právní nástroje věnované právě jejich ochraně. Středem pozornosti jsou tak sektorové mezinárodní úmluvy zaměřené na zastupitelské úřady, vrcholné státní představitele a problematiku humanitárního práva řešící otázky týkající se ozbrojených složek státu. Další oddíly se snaží popsat protiteroristické snahy v obecné rovině na mezinárodní i regionální úrovni, neboť státní orgány mohou bezpochyby profitovat i z právních instrumentů, které byly přijaty s cílem omezit teroristické projevy globálně, bez toho, aby se omezovaly pouze na některé skupiny obětí. Důraz je věnován především podrobné analýze mnohostranných úmluv přijatých na tomto poli a snaze o zhodnocení jejich...
|
host ::
RSS.