|
|
Justiciabilita hospodářských, sociálních a kulturních práv
Svobodová, Sara ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Justiciabilita hospodářských, sociálních a kulturních práv Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na problematiku justiciability hospodářských, sociálních a kulturních práv. Cílem práce bylo zkoumat, do jaké míry mohou být tato práva předmětem soudního přezkumu. Dále bylo cílem zjistit, která práva jsou před soudy úspěšně vymáhána nejčastěji a zda jsou některá z těchto práv v tomto ohledu justiciabilnější než jiná. Pro dosažení těchto cílů byla zvolena především kvalitativní metoda, analyzující konkrétní případy, jež měly velmi významný vliv na vývoj soudního vymáhání hospodářských, sociálních a kulturních práv. Okrajově je také použita metoda kvantitativní, která zkoumá zastoupení těchto práv v ústavách států a jeho vztah k jejich justiciabilitě. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola se soustředí na vysvětlení klíčových pojmů, ze kterých práce dále vychází. Nejprve je analyzována povaha lidských práv a jejich vzájemná provázanost. Tato kapitola také obsahuje popis konceptu justiciability, která je v práci prakticky analyzována později. Kromě justiciability obecně se práce dále soustředí konkrétně na justiciabilitu lidských práv. Druhá kapitola se zaměřuje na hospodářská, sociální a kulturní práva, přičemž zkoumá jejich vývoj a charakteristiku. V této části jsou zmíněny také významné dokumenty,...
|
|
|
Svoboda projevu na území Podněstří a Moldavska pohledem Evropského soudu pro lidská práva
Židek, Jan ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Svoboda projevu na území Podněstří a Moldavska pohledem Evropského soudu pro lidská práva Abstrakt Tato diplomová práce je založena na analýze a srovnání právních textů a rozsudků Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) souvisejících se svobodu projevu na vymezených územích. Na konci každé kapitoly jsou navržena opatření, která by mohla vést ke zlepšení ochrany svobody projevu na území pod kontrolou de facto státu Podněstří a pod kontrolou Moldavské republiky, nebo ke zlepšení rozhodovacích procesů ESLP. Jelikož Rusko a Moldavsko byly dosud ESLP shledávány odpovědnými za omezování svobody projevu na území separatistického Podněstří, práce se také věnuje tématu extrateritoriální jurisdikce těchto států, jakož i subjektivitě a odpovědnosti Podněsterské moldavské republiky za protiprávní chování. Tato problematika je konfrontována s relevantními rozsudky ESLP, které obohacují vědeckou diskuzi o právní názory. Rozsudky jsou ale zároveň zajímavým odrazem měnící se politické situace, a to zvlášť v současné době (2024), kdy je budoucnost vztahů Ruska s dalšími evropskými zeměmi nejistá. Proto je v diplomové práci pojednáno nejen o historii judikatury, ale jsou nastíněny také možné budoucí směry vývoje rozhodování ESLP o problematice svobody projevu na území Podněstří a Moldavska. Diplomová práce poskytuje čtenáři...
|
|
|
Náboženská společenství a čl. 9 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v kontextu činnosti některých orgánů Rady Evropy
Crnčević, Filip ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Diplomová práce se zabývá dopady činností Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "ESLP") a Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (dále jen "Benátské komise") na vybrané aspekty problematiky náboženské svobody. Cíly této práce je zkoumat, jak činnost ESLP a Benátské komise formulovala právní výklad problematiky právní subjektivity náboženských společenství, provést typizaci sporů mezi státem a náboženským společenstvím a komparaci přístupů k vybraným problematikám mezi Benátskou komisí a ESLP. Kormě úvodu a závěru je diplomová práce členěná do pěti kapitol, které se dále člení na dílčí podkapitoly, případně i jejich části. V první kapitole pojednávám obecně o problematice náboženské svobody a autonomii náboženských společenství. Zde rovněž představím ESLP a Benátskou komisi jako pro práci předmětné orgány Rady Evropy. Druhá kapitola je věnována případové studii zaměřené na judikaturu ESLP v řeckých případech, kde rozeberu rozsudky ESLP, jež jsou dle mého názoru klíčové pro předmět zkoumání této diplomové práce. Předmětem třetí kapitoly je Benátská komise. V této kapitole představím, jakým způsobem Benátská komise pracuje a jaký je charakter jejích výstupů. Rovněž zde rozeberu, jakým způsobem Benátská komise přistupuje k vybraným aspektům náboženské svobody. Ve čtvrté kapitole...
|
|
|
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině
Vetýšková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu války na Ukrajině Abstrakt Cílem této práce je zkoumat legalitu hrozby a použití jaderných zbraní z pramenů současné pozitivněprávní úpravy obsažené v mezinárodním právu veřejném za použití analytické a komparativní metody. Práce vychází z obecných východisek týkajících se práva mezinárodní bezpečnosti a otázky dovoleného užití síly (ius ad bellum) a zásad práva ozbrojených konfliktů (ius in bello). Hlavním dokumentem pojednávajícím o legalitě jaderných zbraní je posudek Mezinárodního soudního dvora z roku 1996 ve věci legality užití jaderných zbraní. Legalita hrozby a použití jaderných zbraní je neoddělitelně spjata s obecným zákazem použití a hrozby silou proti územní celistvosti a politické nezávislosti států stanoveným v Chartě OSN. Lze vycházet ze skutečnosti, že použití a i samotná hrozba jadernými zbraněmi by podle znění Charty OSN mohla být v rozporu s mezinárodním právem veřejným. Z pohledu ius ad bellum neexistuje obyčejové pravidlo, které by zakazovalo použití jaderných zbraní, přičemž jeho vzniku přímo zabraňuje strategie jaderného odstrašení. Otázka legality z pohledu ius in bello zůstává taktéž nevyjasněná, protože se MSD ve svém poradním posudku nevyjádřil k zákonnosti použití jaderných zbraní s ohledem na právo na sebeobranu...
|
|
|
Právo na vzdělání v evropských dokumentech
Pehrová, Klára ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Právo na vzdělání v evropských dokumentech Klíčová slova Vzdělání, právo na vzdělání, Evropské dokumenty, Soudní dvůr Evropské unie, Evropský soud pro lidská práva, lidská práva Abstrakt Diplomová práce Právo na vzdělání v evropských dokumentech pojednává o zakotvení práva na vzdělání v evropských dokumentech. Práce představuje právo na vzdělání jako lidské právo, které je zakotveno v komplexu lidských práv od jeho počátku. Vymezuje předmětnou terminologii a ukotvení práva na vzdělání v předmětných dokumentech. Pokračuje pak vymezením práva na vzdělání v evropském kontextu, přičemž se zaměřuje na vytvoření charakteristiky, analýzy a komparace kodifikace práva na vzdělání v předmětných evropských dokumentech. Diplomová práce se soustředí na zakotvení práva na vzdělání v Listině základních práv Evropské unie, která představuje jeden z nejmladších a nejkomplexnějších katalogů lidských práv na světě. Dále se diplomová práce zabývá rozborem zakotvení práva na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech ve znění Dodatkových protokolů. Protože Evropská úmluva o lidských právech byla významným pramenem pro vznik Listiny základních práv Evropské unie, diplomová práce přináší komparaci způsobu zakotvení práva na vzdělání v obou dokumentech. Dále v práci najdeme přehled sekundárních právních aktů souvisejících s...
|
|
|
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a její odpověď na hate crime a hate speech
Kundrák, Viktor ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou předsudečných trestných činů (hate crime) a předsudečných výroků (hate speech) v mezinárodním právu a konkrétně ochranou obětí jednání spadajících do obou kategorií v rámci mechanismu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Popisuje koncepční vývoj obou fenoménů a jejich úpravu v mezinárodním právu, a to jak v hard law, tj. závazném mezinárodním právu, i soft law, jak v univerzální, tak regionální rovině. U zkoumané oblasti hate speech poukazuje na klíčovou roli mezinárodní ochrany svobody projevu a rozdílné standardy a požadavky na státy odstupňované dle závažnosti projevu. Ve vztahu k oběma oblastem podrobně analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, přičemž zavádí kategorii verbální hate crime stojící na pomezí hate crime a hate speech. Popisuje parametry a limity ochrany obětí ve vztahu k jednotlivým typům jednání a nastiňuje, jaké je další možné směřování vývoje judikatury Soudu na pozadí závazných nástrojů univerzální úrovně a dynamického vývoje mezinárodního soft law. V oblasti hate crime se zaměřuje na reflexi potřeby celistvé odpovědi na daný fenomén, neomezující se na procesní závazek účinného vyšetření předsudečného motivu v úzkém smyslu dané koncepce, a sahající např. do závazku na adekvátní právní úpravu nebo přijetí preventivních...
|
|
|
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi
Petrů, Simona ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi Klíčová slova: Rada Evropy, Rusko, Ukrajina, agrese, lidská práva Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu odchodu Ruské federace z Rady Evropy a analyzuje, jaký dopad může tento krok mít ve vztahu k ochraně lidských práv v zemi. V úvodu si autorka pokládá dvě výzkumné otázky se záměrem zkoumat je z mezinárodněprávní perspektivy. V první z nich autorka avizuje záměr zamyslet se nad tím, zda k odchodu Ruské federace směřovaly vztahy mezí zemí a Radou Evropy dlouhodobě či zda se jednalo o přímou reakci na napadení Ukrajiny. Druhá výzkumná otázka je spojena s dopadem odchodu země z organizace na lidská práva v zemi, přičemž otázka zní, zda měla organizace možnost na lidskoprávní situaci v zemi vzhledem k napadení Ukrajiny ze strany Ruské federace v únoru roku 2022 ještě působit. Obě otázky autorka považuje za důležité vzhledem ke zhodnocení účelnosti, příčin a dopadů vyloučení Ruska ze strany Rady Evropy. Práce je rozdělena do tří velkých kapitol, přičemž první z nich se za účelem objasnění širšího kontextu věnuje ochraně lidských práv v Ruské federaci, a to z hlediska vnitrostátního i mezinárodního práva. V části věnující se vnitrostátnímu právu je kladen důraz zejména na ústavní a institucionální ochranu lidských...
|
|
|
The Accession of European Union to the European Convention on Human Rights
Brtna, Dominik ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 1. Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi Evropskou unií (EU) a Evropskou úmluvou na ochranu lidských práv a základních svobod (Úmluva). Obzvláště ve světle obnovené snahy o přistoupení EU k Úmluvě. Úvod (první kapitola) vysvětluje krátce současný stav, autorovu motivaci k psaní práce a její cíle. Také jsou uvedeny zdroje a metody, které jsou v práci použity. Druhá kapitola popisuje historii Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech, s ohledem na jejich vzájemné působení v oblasti lidských práv. Analyzuje právní nástroje jako jsou Lisabonská smlouva a Listina základních práv Evropské unie. Třetí kapitola analyzuje posudek Soudního dvora č. 2/13 a jeho dopad na budoucnost přístupu EU k Úmluvě. Dále situaci před a po přijetí zmíněného posudku, s implikacemi pro budoucí vztah EU a Úmluvy. Hlavní částí je pak analýza obnovených jednání mezi EU a Radou Evropy a vyhodnocení dosavadních výsledků. Čtvrtá kapitola srovnává úroveň ochrany po procesní stránce. Pátá kapitola srovnává úroveň ochrany v hmotněprávní rovině, srovnáním rozsudků Soudního dvora Evropské Unie a Evropského soudu pro lidská práva. Autor si dává za cíl vyhodnotit, zdali standard ochrany lidských práv v rámci EU a v rámci...
|
|
|
Zacházení s osobami s duševní nemocí z hlediska čl. 3 EÚLP a Česká republika
Kuchařová, Tereza ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Zacházení s osobami s duševní nemocí z hlediska čl. 3 EÚLP a Česká republika Abstrakt Diplomová práce je věnovaná především možným podobám špatného zacházení s osobami s duševní nemocí. Hlediskem špatného zacházení je přitom čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, tedy úmluvy uzavřené v rámci Rady Evropy. V úvodu jsou popsána nejvýznamnější rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající se této problematiky. Základním pilířem práce je poté však mimosoudní kontrolní mechanismus Rady Evropy založený na kontrolních návštěvách a následných doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). Práce v návaznosti na zjištění CPT popisuje aktuální stav v oblasti používání omezovacích prostředků, který autorka považuje za aktuálně největší zdroj nesouladu názorů v rámci odborné debaty týkající se psychiatrické péče. Obsahem je tedy také popis české právní úpravy používání omezovacích prostředků a hlavních pohledů na jejich výhody, nevýhody a rizika. Závěr práce je tvořen popisem možného řešení nevyhovujícího situace v oblasti zacházení s osobami s duševní nemocí - reformou péče o duševní zdraví. Pro práci je zvolen analytický přístup s komparativními prvky. Práce se člení na 4 hlavní kapitoly. V první kapitole jsou uvedeny významné rozsudky...
|
|
|
Postavení LGBTI komunity jako nové menšiny
Polendová, Markéta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Název práce v českém jazyce Postavení LGBTI komunity jako nové menšiny Abstrakt Předkládaná práce pojednává o právním postavení LGBTI osob ve vztahu k možnosti označení LGBTI komunity za menšinu ve smyslu menšinového práva, které je tradičně spojované s menšinami národnostními, jazykovými a náboženskými. Cílem práce je zhodnocení potenciálu LGBTI komunity naplnit definiční znaky menšiny a následný rozbor menšinových práv s ohledem na možnost jejich přiznání LGBTI osobám. V neposlední řadě se práce zaměřuje na postavení LGBTI menšiny v unijním právu. Práce je členěna do tří hlavních částí. První část představuje pojmy, se kterými je v textu dále pracováno. Druhá část práce se věnuje analýze znaků menšinové definice, tj. objektivního a subjektivního kritéria, s ohledem na možnost naplnění jednotlivých charakteristik menšiny LGBTI komunitou. Důraz je kladen na problematické aspekty vyvstávající v souvislosti se specifickou povahou LGBTI komunity, především její vnitřní diverzitou a obtížnou objektivizací odlišující charakteristiky jednotlivých příslušníků. V návaznosti na rozbor menšinového statusu LGBTI komunity se práce zaměřuje na jednotlivá menšinová práva a jejich použitelnost pro LGBTI osoby. Závěr druhé části práce je věnován vztahu mezi zákazem diskriminace a koncepcí pozitivních práv menšin včetně...
|
host ::
RSS.