|
|
Mezi Nebem a zemí
Nečesal, Marek ; Ryška, Zbyněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá koncepcí znovuvyužití prázdných far. Kromě samotného návrhu na revitalizaci tří objektů se analytická část věnuje i vývoji farní typologie, zkoumá vlivy a historické souvislosti, které vedly k nynějšímu stavu. Společně s tím analyzuje na více než 60 objektech současné způsoby znovuvyužití a pomocí statistických ukazatelů stanovuje předpokládaný vývoj této typologie. Analytická část je završena stanovením základních principů udržitelného znovuvyužití prázdných far. V návrhové části jsou tyto zásady aplikovány na tři různé objekty ve Žďárském děkanství. Ty jsou vybrány tak, aby odpovídaly rozdílnému charakteru okolního urbanismu. První z far se nachází v Horní Bobrové uprostřed náměstí, druhá budova je ve Štěpánově nad Svratkou v uliční zástavbě a poslední objekt stojí na okraji obce Strážek. Hledání nové možné koncepce pro každý z objektů se opírá nejenom o analýzy místa, ale i o vlastnoruční zaměření všech budov, včetně přilehlých zemědělských stavení a o rozhovory s farníky. Pro každé z míst je zvoleno jedinečné řešení umožňující udržitelný rozvoj a znovuvyužití původní fary.
|
|
|
Working on updates!
Vašáková, Iva ; Pajgrtová, Marika (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Jak pracovat s budovami škol, které tu stojí již mnoho let a jsou koncipovány na styl výuky z minulého století? Jak reagovat na dobu, kdy se rapidně mění přístup jak ke vzdělávání samotných učitelů, tak k výuce samotné? Vnímám, že budovy většiny dnešních škol svým uspořádáním zaostávají za požadavky aktuálních stylů výuky. Vedení škol se snaží s tímto problémem vypořádat, ale i přes úsilí, které do toho vkládají, hrají tyto prostory v rámci výuky stále roli kulis. Myslím si, že samotná školní budova by měla být kreativním a podnětným prostředím, které poskytuje pomocnou ruku učitelům při výuce a dětem v jejich rozvoji. Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt, ve kterém zkoumám témata související s problematikou školní výuky a jejího prostředí. Jedná se o vývoj a fungování moderních přístupů k výuce, jejich požadavkům na prostor, vývojové psychologii a pochopení souvislostí při výstavbě školních budov na území České republiky od 16.stol. do současnosti. V závěru na základě výzkumu a analýz definuji principy, které se snažím aplikovat ve své diplomové práci na konkrétním návrhu rekonstrukce budovy školy z 80. let minulého století.
|
|
|
Můj nový spolubydlící: Epilepsie+
Mívaltová, Markéta ; Veit, Jakub (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Každý z nás dostal do života jiné karty. Někdo lepší, někdo horší. Někdo bohaté, někdo chudé. Někdo zdravější, někdo méně. Někdo šťastnější, někdo méně. Každý jsme s jinými výzvami a příležitostmi. Ale tom život je, žádný člověk na světě nedostane stejné karty. Ve výsledku však nezáleží na tom, zda jste si vytáhli eso nebo ne. Nezáleží, jaké karty jste do vínku dostali, ale jak s nimi dokážete naložit. Záleží jestli je vyměníte za jiné a lepší, nebo si je necháte až do konce života. Život je jako hra a nikdo neví jak dopadne. Někdo je lepší hráč, jiný zase horší. Co když si ale vytáhnete kartu s epilepsií? Dokázali byste hrát kvalitní hru i s touto kartou? Jak moc to Váš život ovlivní? Bezesporu to ovlivní život mnohem víc, než si kdokoliv, kdo něco podobného nezažil vůbec dokáže představit. Epilepsie je chronické onemocnění, které znamená žít s neustálou nejistotou. Nejistotou, kdy a kde vás zastihne záchvat. Nejistotou, jak na vás budou reagovat ostatní. Nejistotou, jak se vyrovnat s fyzickými a psychickými následky. Lidé s epilepsií se často cítí osamělí, nepochopení nebo odmítáni. Bydlení je pro ně však stejně zásadní otázkou, jako pro kohokoliv jiného. Neboť se jedná o prostor, kde hledají útočiště a bezpečí. Prostor, kde by měli mít možnost žít plnohodnotně a důstojně. Bohužel, mnoho z nich nemá možnost si vybrat adekvátní bydlení, které by odpovídalo jejich specifickým potřebám a finančním možnostem. Jak tedy navrhnout bydlení pro lidi s epilepsií, které by jim umožnilo žít spokojeně a šťastně? Tato práce se pokouší najít odpověď na tuto otázku. Cílem je prozkoumat vztah mezi epilepsií a prostorovým uspořádáním a navrhnout různé typologie bydlení, které by respektovaly individuální potřeby a preference této skupiny lidí. Práce také využívá moderní technologie, které mohou pomoci zlepšit každodenní fungování lidí s epilepsií, a zároveň jim poskytnout větší nezávislost a kontrolu nad svým životem. Cílem práce je ukázat, že i lidé s epilepsií mají právo na kvalitní bydlení, které by jim pomohlo realizovat jejich sny a cíle. Pomoci jim díky další kartě hrát jejich životní hru o něco jednodušeji. Teoretická část projektu se zabývala kromě samotné nemoci také možné spojitosti s kladným či záporným působením okolního prostředí na epileptiky. V potaz byly brány odvětví, jako jsou působení barvy, materiály, zvuk, vůně, teploty, ale také samotná bezpečnost prostoru, která je bezesporu hlavním požadavkem v návrhu. V návaznosti na teoretickou výzkumnou část tohoto projektu jsem se rozhodla v praktické části navrhnout vhodné bydlení pro epileptiky, které bude přizpůsobené jejich specifickým potřebám, jak těm prostorovým, tak například v přidružených funkcích budovy, avšak aby budova stále splňovala požadavky plnohodnotného městského bydlení. Základní funkcí v návrhu bude bydlení, ke kterému se v logické návaznosti přidají další funkce, jakými jsou například dostupná zdravotní péče nebo volnočasové aktivity pro ubytované.
|
|
|
ošemetnosti města
Vasková, Dominika ; Kocián, Václav (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práca Ošemetnosti mesta vychádza z poznatkov z preddiplomového projektu, v ktorom som spoznávala život ľudí bez domova a miesta, kde prežívajú. Práca je zameraná na vágne miesta Bratislavy a následný návrh dočasných objektov na týchto miestach. Objekty a ich funkcia reagujú na destigmatizáciu ľudí v krízových situáciach, ktorí sú vystavovaní prepadu do špirály chudoby. Vytvárajú impulzy pre lepšie uchopenie týchto miest a prácu s nimi, tak ako aj inklúziu sociálne vylučovaných skupín ľudí do spoločnosti.
|
|
|
Prožít
Strohnerová, Tereza ; Stibitz, Bibiana (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Prostor pro zrození nového života, který poskytuje ženě a její rodině kontinuální péči v intimním a bezpečném prostředí. Takový by mohl být první porodní dům v českém prostředí. V zahraničí léty a studiemi prověřený koncept péče, který má žena možnost zvolit jako jednu z variant místa k porodu. V diplomové práci pomocí modelové situace vzniká porodní dům na venkově. V klidném a rodinném prostředí v návaznosti na Krnovskou porodnici.
|
|
|
V zahradách
Nejeschleba, Vojtěch ; Říčný, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
V diplomové práci se zabývám tématem zahrady ve vztahu k bydlení a ve vztahu k městu. Téma aplikuji na návrh nové čtvrti na olomouckém předměstí v Hejčíně. V návrhu navazuji na místní kontext jednak zvoleným tématem, ale také měřítkem a kompozičním uspořádáním. Hledám měkké hranice mezi soukromým a veřejným prostorem. Zkoumám možnosti sdílených zahrad. Hledám bydlení v pospolitosti a v zahradách.
|
|
|
Ta naše hospoda
Velechovská, Nela ; Jung, Adam (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Volný večer, sraz s přáteli, oslava, nebo zastávka na výletě. To vše nám poskytuje hospoda. Český fenomén, pro naši kulturu tak jedinečný, jehož vlastnosti daleko přesahují jen výčep s pivní pěnou a cinkání skla. V průběhu časů nabírala různých podob a její vývoj reagoval na řadu vnějších faktorů. S jistotou však můžeme říct, že její rysy přetrvávají v kterékoliv době i formě. Tradice, pocit sounáležitosti, komunikace a hlavně útočště, kde čas mění svou rychlost. Místo, které přijímá své hosty s otevřenou náručí a jistotou. Diplomová práce reaguje na současnou situaci hospodské kultury v sudetské oblasti Bruntálska a Rýmařovska a předkládá manuál české hospody s konkrétní aplikací na koncepční vizi v dané oblasti. Navazuje na předdiplomový projekt, jehož obsah shrnoval vývoj a funkci hospody v průběhu časů. Návrh vychází z poznatků získaných při sledování fenoménu. Pracuje se stávajícími objekty, kterým se snaží vrátit život a navrhnout způsob, jak je v dnešní době uchopit.
|
|
|
Zapomněljsem…
Bijelič, Omer ; Kocián, Václav (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Svět a zejména evropský kontinent rok od roku stárne. V budoucnu bude počet starších lidí tvořit stále větší část společnosti, která bude čelit mnoha problémům v důsledku vznikající sociální nerovnováhy. Tlak na mladé lidi bude obrovský. Je důležité se na změny plynoucí ze stárnoucí společnosti připravovat. Jedním z hlavních problémů je růst nemocí spojených se starším věkem. Jednou z nejčastějších je demence. Demence je skupina nemocí spojených se zhoršením mozkových funkcí a schopností vykonávat každodenní funkce. Diplomová práce ve sve analyticke casti mapuje příčiny, příznaky a způsobech léčby demence a její dopady do architektonického navrhování. Výstupy z analytické části budou uplatněny v konkrétním architektonickém návrhu.
|
|
|
modřeň
Voldán, Martin ; Gabriel, Michael (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Ztratili jsme vodu. Ztratili jsme s ní přirozený kontakt. Díky změně klimatu se dostáváme do situace, ve které máme buď vody moc – přívalové deště a tající sníh, anebo jí máme nedostatek během čím dál častějších such. Řešení jsou v nedohlednu. Vodu si na dluh bereme z podzemních rezerv a neplánujeme ho splatit. A přitom, když už nám zaprší, tak nám voda protéká přímo skrze prsty skrze města ven. Pryč, pryč, pryč! Je třeba vrátit vodu do každodenního běhu města, vnímat ji jako zásadní součást ekvivalentní jakékoliv jiné infrastruktuře, třeba zeleni. Zeleň = modřeň. Je potřeba si udržovat vodu na místě. Víc vody se nám jen tak neobjeví, pitné je málo, a tak je nejen rozumné, ale i zásadní pro naši budoucnost si nějaký ten ždibec ponechávat. Viditelné s neviditelným. Viditelné pozemní praporky, pomyslné třešínky na technologickém dortu ve formě podzemních katedrál či bank. Aqua bank.
|
|
|
Vždy připraven
Pavlíčková, Tereza ; Blažek, Martin (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Hledání adaptabilní, dostupné a bezpečné formy, která ochrání občany před nepředvídatelnými vlivy. Návrh reaguje na nedostatečné kapacity a pokrytí úkrytů pro civilní obyvatelstvo v České republice. Tři příklady ilustrující, zasazení objektů do stávající městské struktury, zároveň ukazující schopnost měnit svou funkci v závislosti na aktuální podmínky, potřeby a možnosti přizpůsobení struktury ke vztahu místa. V průběhu návrhu jsem vycházela z analýz stávajících krytů civilní obrany v České republice, které často slouží pouze jako pasivní úkryty a kryty ve světě, které jsou využívány nejen v době krize, ale slouží jako plnohodnotné multifunkční prostory i v běžném životě.
|
host ::
RSS.