|
|
Schopnost rostlin se adaptovat na antropogenní znečištění
Vachek, Tadeáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
V důsledku globální změny klimatu a lidských zásahů do krajiny se životní prostředí velmi rychle mění. To s sebou přináší mnoho stresových faktorů, kterým se musí organismy přizpůsobit. Jedním z adaptivních mechanismů, který je v současné době hojně diskutovaný, je rychlá evoluce, tedy dědičná změna založená na přirozeném výběru, probíhající ekologicky relevantním tempem. Tato práce se zabývá syntézou poznatků o rychlé evoluci, metodikou jejího výzkumu a její rolí v adaptivních procesech rostlin k antropogennímu znečištění. Studovanými faktory antropogenního znečištění jsou těžké kovy v půdě a noční umělé osvětlení. Ze shromážděných studií vyplývá, že zvýšené koncentrace těžkých kovů jsou silným selekčním tlakem, který může u mnoha rostlinných druhů vést k oddělení tolerantní populace od původní během několika generací. Naproti tomu význam nočního umělého osvětlení jako selekčního faktoru pro evoluci rostlin zatím zkoumán nebyl. Jednotlivé studie se sice zabývají adaptivní evolucí u fototaktického hmyzu v reakci na noční umělé osvětlení, ani zde však neproběhl rozsáhlejší výzkum. Z obecného zkoumání vlivů nočního umělého osvětlení na organismy (zejména živočichy) jsou patrné přímé i nepřímé dopady na jejich fungování, mnohé z nich však zatím nebyly podrobněji popsány. Přímé i nepřímé dopady nočního...
|
|
|
Effect of long-term drought on plant-associated microbiota
Billichová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Mikroorganismy asociované s rostlinami jsou pro růst rostlin velmi důležité. Mikrobiota ovlivňuje například příjem živin, tvorbu květů a plodů nebo biologickou kontrolu patogenů. Mikroorganismy se vyskytují v různých rostlinných orgánech. Každá část rostliny pak vytváří pro mikroorganismy rozdílné prostředí, ve kterých mohou žít. To může ovlivňovat jejich různorodé funkce v závislosti na tom, ve které části rostliny se nacházejí. Jednou z takových funkcí je pomáhat rostlinám vyrovnat se s nepříznivými podmínkami. Sucho jako nepříznivý stav má velký vliv jak na rostliny, tak na mikroorganismy. Cílem této práce je zabývat se vlivem dlouhodobého sucha na složení společenstev mikroorganismů v rhizosféře a endosféře listů a kořenů. Dlouholeté sucho mělo vliv na složení mikrobiálních společenstev v různých rostlinných částech. Dle původního předpokladu se lišila odpověď prokaryot od odpovědi houbových společenstev na sucho. Houbová společenstva jsou více stabilní a jejich alfa diverzita se během rozdílné délky příliš neměnila. Opačný trend v diverzitě je vidět u prokaryot, kde se dá pozorovat i relativní nárůst specialistů s délkou trvání sucha. Pokud se jedná o konkrétní mikrobiální taxony, výsledky potvrzují dříve zaznamenaný trend zvyšujícího se zastoupení Actinobacteria během sucha. U hub byl naopak...
|
|
|
Faktory prostředí ovlivňující výskyt pohlaví u dvoudomých druhů rostlin
Hatajová, Klára ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čertner, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem faktorů prostředí na poměr samců a samic v populacích dvoudomých rostlin, a jejich odlišné fyziologické a morfologické změny způsobeny stresem prostředí. I když je pohlaví rostlin určeno geneticky, faktory prostředí může ovlivňovat mortalitu u jednoho pohlaví více nebo dokonce způsobit změnu pohlaví jedinců. Práce shrnuje studie, které ukazují, že samice u dvoudomých rostlin stresu prostředí odolávají mnohem hůře, a to hlavně díky své zvýšené náročnosti na rozmnožování. Samice tedy mohou mít vyšší mortalitu než samci a tím omezovat možnost reprodukce celé populace. Klíčová slova: Dvoudomé rostliny, faktory prostředí, fyziologie, morfologie, poměr pohlaví, stres
|
|
|
Vliv ochranářské pastvy na suché trávníky České republiky
Marek, Matouš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na pastevní management v České republice, konkrétně v Praze, Českém středohoří a Českém krasu. Přesněji, na suchých polopřirozených trávnících (svazy Festucion valesiacae, Bromion erecti a Cirsio-Brachypodion pinnati). Cílem práce bylo zjistit celkový efekt pastvy ve všech jejích podobách na druhové složení a diversitu vegetace. Data byla sbírána v roce 2022 na 54 pastvinách podléhajících ochranářské pastvě, na kterých management probíhal po dobu 1 až 24 let. Na jednotlivých lokalitách byla získána data pomocí fytocenologických snímků. Data o pastvě byla získána rozhovory se správci lokalit a pomocí dotazníku. Byly použity kovariáty související s mikrostanovištěm fytocenologického snímku, klimatická data, okolní typy vegetace, místo pořízení fytocenologického snímku, chemické analýzy půd, a managementové kovariáty. Výsledky práce ukazují, že pastevní prediktory mají často vliv na širolisté traviny především Bromus erectus a Brachypodium pinnatum, které negativně ovlivňují ohrožené druhy. Efekt na druhové složení mají především doba od začátku managementu a roční období pastvy. Jarní a podzimní pastva se ukázaly jako pozitivní nástroje managementu (zvýšení počtu ohrožených druhů, v případě jarní pastvy snížení dominantních širolistých travin). Naopak letní pastva je...
|
|
| |
|
|
Změny vegetace suchých trávníku a teplomilných lesů a druhové vlastnosti tyto změny vysvětlující
Míšek, Vojtěch ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Větvičková, Anna (oponent)
Vápnomilné suché trávníky a na ně navazující teplomilné opadavé lesy jsou z hlediska biodiverzity významnými biotopy. Po dlouhou dobu byly tyto biotopy utvářeny činností člověka. Trávníky byly paseny, případně sečeny, v lesích se pařezilo a vyhrabával se opad. Opuštění těchto tradičních postupů je v současnosti hlavní příčinou ohrožení obou biotopů. Návrat k těmto způsobům managementu je zásadní pro obnovu a ochranu daných společenstev. V bakalářské práci se kromě charakteristiky suchých trávníků a opadavých lesů a faktorů, které ovlivňují vegetaci těchto biotopů, zabývám druhovými vlastnostmi, které mohou pomoci vysvětlovat a predikovat tyto změny. Klíčová slova: xerotermní trávníky, teplomilné lesy, změny vegetace, druhové vlastnosti.
|
|
|
Analýza faktorů ekologické niky a sestavení modelu vhodnosti stanoviště pro Minuartia smejkalii
Linyucheva, Anastasia ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Man, Matěj (oponent)
Tato studie se zaměřuje na analýzu ekologické niky M. smejkalii, mapování oblastí s vhodnými podmínkami pro tuto rostlinu jak na lokalitách s původním výskytem, tak i na větším území. Pro sestavení modelů vhodnosti stanoviště byla využita kombinace proměnných vypočtených na źakladě dat z dálkového průzkumu Země. Pro vyhodnocení faktorů, limitujících výskyt M. smejkalii byla použitá ENFA analýza a výsledky modelu MAXENT. Studie také zdůrazňuje důležitost správné volby prediktorů a vyhodnocení korelaci v datech pro sestavení HSM. Výzkum ukazuje, že nevhodná kombinace proměnných může výrazně omezit přesnost predikce a znemožnit spolehlivé hodnocení výsledků. Výsledný model vhodnosti habitatu obsahuje prediktory popisující lokální tepelné a vlhkostní podmínky, vegetační typ a míru vegetačního stresu v místě výskytu M. smejkalii. Na základě výsledků modelu lze definovat lokální podmínky odrážené v těchto proměnných. Z důvodu nejistoty predikcí při sestavení modelů s větším počtem proměnných a přítomnosti značného množství artefaktů, jiné proměnné nebyly zahrnuté do výsledného modelu. Hlavním omezením této studie je malá prostorová variabilita výskytu M. smejkalii a rozloha hadcového tělesa. Navzdory těmto omezením výsledky této práce mohou sloužit k identifikaci vhodných podmínek pro M. smejkalii a...
|
|
|
Vliv vzdálenosti od rostliny na intenzitu interakce rostlin a půdy
Skydaniuk, Liudmyla ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Koncept zpětné vazby mezi rostlinou a půdou se stále více používá k vysvětlení interakcí rostlin ve společenstvech. Rostliny svým růstem mění podmínky v okolním půdním prostředí. Tyto změny půdy ovlivňují další růst rostlin. Tento efekt nazýváme zpětná vazba mezi rostlinou a půdou - Vliv PSF se typicky studuje přímo v místě, kde daná rostlina rost . Do jaké vzdálenosti od rostliny může tento vliv působit je však málo prozkoumáno ato znalost je důležitá pro pochopení struktury rostlinných společenstev. Hlavním cílem diplomové práce zkoumání vlivu vzdálenosti od rostliny na intenzitu vnitrodruhové a mezidruhové zpětné vazby mezi rostlinou a půdou. Výzkum byl proveden pomocí klasického, dvoufázového Pro výzkum byly vybrány čtyři druhy tvořící dva páry vždy jedné trávy a jedné širolisté byliny. První dvojicí vyskytující se přirozeně na suchých trávnících v severních Čechách. Druhou dvojící , vyskytující se na hnědouhelných výsypkách na Sokolovsku. Druhy byly pěstovány během kultivační fáze v půdě svého původu, tj. v půdě suchého trávníku severních Čech či Sokolovské výsypk ěstován byl buď každý druh z dvojice ostatně, či oba druhy dohromady. Po 5 měsících kultivace byla odebrána půda z různých vzdáleností eedback fáz jsem využila kompletní inokulum, ve kterém se zůstaly zachovány všechny části půdní bioty - tj....
|
|
|
Fyziologické reakce rostlin na umělé osvětlení
Holečková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je fyziologická reakce rostlin na umělé osvětlení, čímž je myšleno umělé osvětlení z pouličních lamp, které je jedním z významných antropogenních vlivů. Noční umělé osvětlení je uváděno pod zkratkou ALAN (z anglického slovního spojení Artificial light at night) a může mít výrazný vliv na chování rostlin. V rámci této práce jsou shrnuty v teoretické části aktuální poznatky o vlivu pouličních lamp na nejen chování rostlin, ale i na celé ekosystémy. V části praktické je na rostlinách měřen obsah chlorofylu, který je významným parametrem informujícím o jejich fyziologickém stavu, tedy zda na to má vliv i noční umělé osvětlení. Následně zjištěný obsah chlorofylu rostlin pod pouličním osvětlením je srovnán s obsahem u párových kontrolních rostlin v jejich okolí, které se nenacházejí pod žádným uměle vytvořeným osvětlením. Měření je prováděno pomocí speciálně určeného přístroje na zjišťování obsahu chlorofylu v listech rostlin pod názvem CCM300. Výsledkem práce je poznání možného vlivu pouličního osvětlení na fyziologický stav rostlin. Klíčová slova fyziologická reakce, noční umělé osvětlení, rostliny, chlorofyl
|
|
|
Původ a funkce heterostylie u krytosemenných rostlin
Nainar, Adam ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slovák, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem heterostylie, což je zvláštní vlastnost některých zástupců krytosemenných rostlin, například prvosenek /Primula/ založená na dvou nebo třech současně se vyskytujících formách jednoho druhu a projevuje se opačným výškovým postavením prašníků a blizen, což podporuje reciproké opylování a snižuje riziko samoopylení. Úvod na začátku práce porovnává heterostylii s různými dalšími adaptacemi, kterými se krytosemenné rostliny brání samoopylení. Dále je práce rozdělena na jednotlivé tematické kapitoly, například výskyt a typy heterostylie (distylie, tristylie), jsou zde také četné zmínky o historii zkoumání tohoto jevu a o možnostech, na základě kterých se heterostylie mohla vyvinout. V práci jsou také zmíněny další dodatečnévlastnosti heterostylních rostlin, například rozdíly v pylových zrnech. Tato práce se také zabývá interakcemi heterostylních rostlin s opylovači a stručně i genetickou podstatou heterostylie, což je pro vysvětlení všech těchto vlastností velmi důležité téma. V závěru je zmíněn projekt "Honba za Petrklíčí!", který v současné době mapuje populace prvosenky jarní /Primula veris/ v přírodě řady evropských zemí a poměr výskytu jednotlivých květových morf.
|
host ::
RSS.