|
|
The media image of the parliamentary elections in Slovakia in 2023 in selected czech media
Libayová, Barbora ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Politická situácia na Slovensku prešla od vraždy novinára Jána Kuciaka v roku 2018 viacerými výraznými zmenami. V krátkom období došlo k odstúpeniu dlhoročného premiéra Roberta Fica, rozštiepeniu strany Smer-SD, zvoleniu vlády niekdajšej opozície na čele s Igorom Matovičom, ktorú poznamenala nielen pandémia a začiatok vojny na Ukrajine, ale aj chaos, až po jej pád a nástup úradníckej vlády. To doviedlo Slovensko až k predčasným parlamentným voľbám v roku 2023, ktoré však spoločnosť do veľkej miery polarizovali. Diplomová práca sa preto venuje mediálnemu obrazu týchto volieb v štyroch českých médiách idnes.cz, aktualne.cz, echo24.cz a denikn.cz, ktoré o udalosti pomerne detailne reportovali. Poskytuje podrobný opis politickej situácie, zmien straníckeho systému a povolebného diania od vraždy až do obdobia po voľbách. Pomocou kvantitatívnej obsahovej analýzy odpovedá na otázky pokrytia a reprezentácie politických strán v českých médiách, kde sa zistilo až 50 percentné zastúpenie strany Smer, a v kvalitatívnej rámcovej analýze opisuje najčastejšie sa vyskytujúce kontexty, v akých o téme médiá informovali, poukazujúc pri tom na častý opis konfliktov, sporov a možného proruského smerovania vlády na Slovensku.
|
|
|
Mediální pokrytí Zelené dohody pro Evropu v době českého předsednictví v Radě Evropské unie
Němcová, Kateřina ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zaměřit se na mediální pokrytí Zelené dohody pro Evropu v době Českého předsednictví v Radě Evropské unie tak, aby bylo možné pochopit, jak vybraná online média referovala o předmětném tématu. Konkrétně se tato práce zaměřila na celkový věnovaný prostor tématu, vyznění jednotlivých článků, na kontext, do kterého téma média zasazovala, jakým způsobem bylo téma uchopeno, zda se referování o tématu proměňovalo v čase a jaké zdroje informací média využila. Z kvantitativní a následné kvalitativní analýzy vyplynulo, že se ve vybraných médiích jednalo o marginální téma rámované především negativně. Zároveň se agenda jednotlivých médií soustředila na jiná témata, primárně na ruskou invazi na Ukrajinu a energetickou krizi. I tato témata ale byla někdy spojována se Zelenou dohodou pro Evropu.
|
|
|
Mediální obraz uzavření Opoziční smlouvy ve vybraných českých médiích
Donát, Vojtěch ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem uzavření Smlouvy o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, která bývá běžně označována jako Opoziční smlouva. Tato smlouva vznikla po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Její hlavní myšlenkou bylo, že Občanská demokratická strana umožní České straně sociálně demokratické sestavit menšinovou vládu. První část práce je věnována mediální teorii, problematice masové komunikace a jejímu vlivu na konstrukci reality. Analytická část práce se věnuje nejprve pozadí přijetí Opoziční smlouvy. Dále zkoumá, jakým způsobem o Opoziční smlouvě informovaly vybrané deníky. Těmito deníky jsou Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny, Právo a Blesk. Daná média byla vybrána na základě různorodosti, co se týče čtenářů, ale i vlastnických struktur. Ke zodpovězení výzkumných otázek je využito metod kvantitativní obsahové analýzy. Cílem práce je zachytit atmosféru bezprostředně spjatou s podpisem Opoziční smlouvy, ke kterému došlo 9. července 1998. V rámci obsahové analýzy jsou v práci zachyceny aspekty podpisu Opoziční smlouvy, které byly zdůrazňovány v článcích a jsou tříděny podle zdroje. Na poznatky získané touto prací lze navázat v pracích budoucích.
|
|
|
Mediální obraz hlavních kandidátů v republikánských primárních volbách v USA 2024
Jakšič, Marek ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Práce s názvem Mediální obraz hlavních kandidátů v republikánských primárních volbách v USA 2024 se zaměřuje na detailní analýzu článků informujících o uchazečích o republikánskou nominaci pro listopadové prezidentské volby ve Spojených státech. V analyzovaném období od 14. listopadu 2023 do 14. ledna 2024 jsou zkoumány články pojednávající o kandidátech republikánské strany. Kvůli jejich vysokému počtu byla do analýzy zařazena pouze pětice největších favoritů primárek. Těmi byli Donald Trump, Ron DeSantis, Nikki Haleyová, Vivek Ramaswamy a Chris Christie. Do analýzy byla zařazena pouze tři média, lépe řečeno jejich zpravodajské servery. Prvním je web CNN.com, který je zástupcem levicově orientovaných médií. Druhým zvoleným serverem je WSJ.com, jenž naopak reprezentuje média středová, ta pravicově orientovaná pak zastupuje web FOXNews.com. Jak tedy lze vidět, do analýzy byla záměrně zařazena pouze tři média, každé z nich ale zaujímá na pravolevé politické škále jiné místo. Dá se proto předpokládat, že se jejich informování o jednotlivých kandidátech bude trochu lišit. Poslední podmínka, kterou musely články splnit, aby mohly být do výzkumu zařazeny, byla, že se texty musely týkat zvolených témat. Těmito devíti tématy byly inflace, migrace z Mexika, zdravotní péče, klimatická změna, potratová...
|
|
|
Mediální obraz Jana Hamáčka při dvou politických událostech
Kubant, Vít ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Jan Hamáček během jednoho roku zažil dvě události, které vyústily v jeho konec ve vysoké politice. Nejdřív se na začátku koronavirové krize v rámci svého působení na ministerstvu vnitra stavěl do role ministra, který je přes své kontakty v Číně schopný zajistit dostatečný počet zdravotnických pomůcek. O rok později po vyřešení zapojení ruských agentů do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích zveřejnily Seznam Zprávy informaci, že předseda ČSSD chtěl toto zjištění vyměnit za ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V a vrcholný prezidentský summit v Praze. V diplomové práci byla provedena analýza, jaký byl Hamáčkův mediální obraz v těchto situacích a jak se lišil ve čtyřech českých denících.
|
|
|
Populismus jako diskurzivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně
Křovák, Jan ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje koncept populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích (Facebooku a Twitteru) v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamuru, a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany - Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN. V teoretické části autor popisuje na základě odborné literatury do hloubky fenomén populismu, uceleným způsobem pak poukazuje na vztah populismu, sociálních sítí, médií a politické komunikace. V praktické části provedl autor takzvanou kritickou diskurzivní analýzu příspěvků zmíněných autorů a následně porovnal jejich praktiky, které zasadil do kontextu populistického narativu popsaného v teoretické části práce.
|
|
|
Vnímání konceptu "culture wars" v amerických médiích
Šimek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Americká společnost prochází érou hlubokého společenského a politického rozštěpení. V popředí tohoto prohlubujícího se příkopu se nachází takzvané culture wars, což je zastřešující termín pro soubor narativů týkajících se kulturních a společenských témat, která používají obě strany konfliktu k prosazování svých politických cílů. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak velký prostor okupují témata kulturních válek v produkci vybraných amerických médií, jak se tato témata promítají na jejich publikum a jak ovlivňují důvěru publika v mainstreamová média. První část práce předkládá metodologii použitou při sběru a vyhodnocování dat použitých v rámci výzkumu pro tuto práci. Dále jsou také v teoretické části vymezené pojmy a termíny související s tématem práce. Praktická část práce bude potom zaměřená na vyhodnocování dat z dotazníkového šetření, které probíhalo mezi konzumenty amerických médií v období mezi květnem a červnem 2023.
|
|
|
Bipartismus americké žurnalistiky na příkladu mediálního obrazu voleb do Kongresu v roce 2022
Strnad, David ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává téma vztahu americké žurnalistiky a politiky, konkrétně se zabývá stranickou inklinací mainstreamových médií k republikánům, či demokratům. Představuje obecné mediální i politické teorie, které následně aplikuje na konkrétní rámec vývoje vztahu americké politické a mediální scény. Pro úplnost zpracovávaného tématu bylo třeba popsat i termíny z politické teorie, neboť studovaný fenomén ve své podstatě obnáší mediální i politický rozměr. Práce také vychází z hypotézy představené ve Čtyřech teoriích tisku, která tvrdí, že média odrážejí společenský, tedy i politický systém, v němž působí. Kromě pojmů jako mediální bias, agenda-setting či framing je tak pojednáváno i o bipartismu či studiu vztahu médií a politiky. Práce nabízí též přehledy historického vývoje amerického stranictví i médií ve vztahu k politice. Dělení amerických médií do dvou skupin podle inklinace k jedné ze stran práce dokazuje nejen představením analytických projektů, které tento jev v současnosti studují, ale i vlastním výzkumem. Kvantitativní obsahová analýza s kvalitativními prvky v období dvou týdnů před americkými kongresovými volbami v roce 2022 a dvou týdnech po nich zkoumá a srovnává obsahové a žánrové zastoupení online verzí CNN a Fox News, včetně analýzy tonality článků a framingu témat....
|
|
|
Mediální obraz poslanců v českém denním tisku
Sůsa, Richard ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Mediální obraz poslanců v českém denním tisku se zaměřuje na posouzení faktorů, jež ovlivňují podobu vyobrazení poslanců Parlamentu České republiky v médiích. Výzkum probíhá na základě analýzy přibližně tří let novinových vydání mezi lety 2018 a 2021, jejichž vzorek je sestaven metodou konstruovaných týdnů. Zkoumány jsou čtyři nejčtenější české deníky - Blesk, Mladá fronta DNES, Metro a Právo. Výzkum sleduje charakteristiky poslanců vztažené k zastávané funkci i některé neinstitucionální vlivné faktory. Výzkum mírně ztenčuje soubor poslanců vykonávajících mandát, neboť do něj nejsou zařazeni poslanci zastávající současně funkci ve vládě České republiky. Jejich přítomnost by mohla ovlivnit měření, jež se soustředí na představitele moci zákonodárné. Úvodní teoretické kapitoly se věnují vazbám mezi obvyklými pracovními činnostmi novinářů a politických aktérů. Přibližují též postavení Poslanecké sněmovny jako hlavního zákonodárného orgánu v ústavním pořádku země. Mediální výstupy jsou analyzovány kvantitativní obsahovou metodou, jejíž interpretační možnosti následně rozšiřuje regresní analýza. Umožňuje odhalit relativní váhu jednotlivých posuzovaných institucionálních a neinstitucionálních charakteristik a zjistit, které jsou určující pro formování mediálního obrazu a které naopak...
|
|
|
Vliv osobnosti moderátora na zpravodajský podcast Vinohradská 12
Balcárková, Eliška ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Zpravodajský podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12 má od března 2022 nový hlas. Dnes již bývalou moderátorku pořadu, novinářku Lenku Kabrhelovou, která odešla se svým týmem do Seznam Zpráv, vystřídal u mikrofonu dlouholetý redaktor Radiožurnálu Matěj Skalický. Diplomová práce na základě této dosud ojedinělé a specifické události zkoumá vliv osobnosti moderátora na zpravodajský podcast a reflektuje ho především z pohledu posluchačů. V teoretické části je pozornost věnována médiu veřejné služby a jeho zpravodajství, fenoménu podcastingu jako novému způsobu šíření nejen mediálních informací i jedinečnosti rozhlasového moderování. Na základě vedených rozhovorů s oběma moderátory - Lenkou Kabrhelovou i Matějem Skalickým - přibližuje autorka odlišnou práci týmů podcastu Vinohradská 12 a prostřednictvím ředitele zpravodajství Českého rozhlasu a šéfa Radiožurnálu Ondřeje Suchana také neveřejná jednání média o výběru nového moderátora. Vlastní výzkum byl proveden kvantitativním dotazníkovým šetřením, pomocí kterého diplomantka přibližuje pohled publika na osobnost moderátora zpravodajského podcastu nebo motivace a důvody poslechu veřejnoprávního pořadu.
|
host ::
RSS.