|
|
Sborová a kantátová tvorba Jana Dismase Zelenky v kontextu české hudební emigrace první poloviny 18. století
Paličková, Jitka ; Stříteská, Leona (oponent) ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce)
Účelem této práce bylo přiblížit vokální a vokálně-instrumentální skladby z období první poloviny 18. století v Evropě a v českých zemích, především však v díle Jana Dismase Zelenky. Díky neutěšeným podmínkám v rodné zemi odcházelo množství nadaných, mnohdy i výjimečně talentovaných hudebníků do ciziny, aby zde našli odpovídající uplatnění. V zahraničí se jim pak dostalo vyššího hudebního vzdělání a mohli naplno rozvinout svůj potenciál. Čeští hudebníci se v zahraničí nejen sami vzdělávali a působili jako výkonní umělci a skladatelé, ale také velice často zastávali učitelské funkce. Ať už se jednalo o hru na klavír, housle, flétnu či varhany, nebo o vyučování umění kompozice a kontrapunktu, čeští hudebníci byli uznáváni po celé Evropě. Přátelili se s jinými slavnými evropskými skladateli tehdejší doby, působili na nejvyšších postech v panovnických kapelách i v církevních institucích. Zasloužili se o to, že česká hudební škola je dobře známá po celé Evropě.
|
|
|
Sborová tvorba Emila Hradeckého
Hánečková, Vendula ; Pecháček, Stanislav (oponent) ; Stříteská, Leona (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá osobností současného českého skladatele Emila Hradeckého. Zvláštní pozornost je věnována jeho sborové tvorbě. V první kapitole autorka blíže představuje Emila Hradeckého jako hudebního pedagoga, skladatele a vydavatele. V navazující kapitole pak mapuje Hradeckého hudební tvorbu obecně, včetně jeho metodických příruček a instruktivních skladeb. Jádrem práce je potom část, která se zabývá Hradeckého sborovou tvorbou. Nabízí kompletní výčet Hradeckého skladeb a rozbor několika skladeb, které ilustrují jeho rozmanité kompoziční styly. Význam práce spočívá právě ve zmapování Hradeckého sborové tvorby, obzvláště s přihlédnutím k faktu, že o tomto skladateli ještě nebyla vydána žádná monografie. Autorka proto doufá, že tato práce přispěje k rozšíření obecného povědomí o této skladatelské osobnosti.
|
|
|
Hudba ve střední Africe
Polydorou, Nikoletta ; Pecháček, Stanislav (oponent) ; Kittnarová, Olga (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci jsem zkoumala jak může být použita harmonie, rytmus a formy v ceremoniální hudbě Střední Afriky, ty formy a rytmy, které můžeme nalézt také v evropské hudbě, ale poněkud odlišné. Nejdříve jsem popisovala geografické oblasti Střední Afriky a jejich rozdělení v zeměpisné šířce. Jak jsou v těchto svobodných územích od doby vyznačení hranic zahrnuta politická teritoria. Tato teritoria představují Francouzskou rovníkovou Afriku, Belgické Kongo a Ruanda-Urundi, Ugandu a Tanganyiku. Dále se zabývám obřadní hudbou a tím, jak se v ní spojily hudba, tanec a divadlo.Je zvláštní zjistit, že v některých jazycích je užito pouze jedno slovo pro hudbu, tanec a divadlo. Zkoumala jsem obřady léčení, zasvěcení, narození, svatby, honu, Nového roku a nového měsíce. Nicméně jedna z nejzajímavějších částí mé práce pojednává o mluvícím bubnu, tj. bubnu, který je schopen promluvit, aby oznámil významné zprávy příslušníkům kmenů. Připadá mi to velmi unikátní, ale přitom je to normální, zvážíme-li, že některé z těchto kmenů mají dosud devět výškových hladin své řeči. Další zvláštní prvek je rytmus. Styl africké hemioly známe z rané evropské hudby. Co se týče harmonie, nej zajímavější je hoquetus, technika, která může být popsána jako lomení melodického proudu do přerušovaných fragmentů mezi dva či více hlasů....
|
|
| |
|
|
Hudební tradice Lanškrounska
Havlíčková, Jaroslava ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce se věnuje .. Hudehním tradicím Lan.~krounska ". V úvodní části se snaží představit Lanškroun a jeho okolní obce společně tvořící již zmiňovaný region. Lanškroun je bohatý svou historií, významnými místy, pamětihodnostmi a osobnostmi, ale nejen to. Jeho hudební historie sahá až do 14. století. Z této doby se však nedochovalo příliš mnoho hudebních pramenů. Vývoj hudby zde byl podobný jako v okolních městech, ale měl i své zvláštnosti, neboť se nacházel v národnostně smíšené oblasti Hřebečska. Hudba 17. století je spojena převážně s lanškrounským kostelem sv. Václava. V následujících dvou stoletích je Lanškroun bez písemných dokladů o hudebních aktivitách. Pouze se traduje, že členové místní rodiny Erxlebenů byli velkými obdivovateli a milovníky hudby. Obzvláště jejich synovec Karel Langer, který založil spolek pro zpěv, hudbu a divadlo. Díky tomuto počinu se na jevišti místní Střelnice uskutečnilo mnoho oper světového významu. Dále je pozornost zaměžena na současné sbory, soubory a kapely, kterých je v Lanškrouně opravdu mnoho. Neopomenutelnou součástí hudební tradice jsou i varhany, se kterými byl odjakživa spojen hudební život. Největší pozornost je věnována nejvýznamnější hudební osobnosti Lanškrounska - houslistovi, skladateli a dirigentovi Jindřichu Pravečkovi, který...
|
|
|
Hudební život na Mladoboleslavsku
Tondrová, Lenka ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Diplomová práce v úvodních kapitolách popisuje historii a proměny mladoboleslavského regionu od nejstarších dob až do současnosti. Dále pojednává o jeho kulturním rozvoji. Hlavním těžištěm diplomové práce je zmapování důležitých spolků, institucí, hudebních těles a osobností z oblasti artificiální hudby, které se zasloužily o bohatý hudební život v celé této oblasti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bouzouki: The National Greek Instrument
Zakos, Andreas ; Pecháček, Stanislav (oponent) ; Kittnarová, Olga (vedoucí práce)
Diplomová práce se sestává ze sedmi hlavních kapitol, které se zaměřují na historii, repertoár, druhy, popis, notaci, lidové mody (stupnice) a životopisy významných hráčů a skladatelů, píšících pro Bouzouki. První kapitola, nazvaná "Dějiny řeckého Bouzouki", zahrnuje cestu nástroje od jeho prvého objevení v antickém Řecku do dneška a popisuje změny nástroje a jeho spojení s lidmi každé epochy. Druhá kapitola se zaměřuje na nejzávažnější hudební žánry hrané na Bouzouki, na Rebetiko styl a jeho význam pro řeckou hudbu. Dále jsou popsány údobí Rebetika a náměty skladeb. Třetí kapitola je věnována popisu, konstrukci, rozborům a práci s hlavními a doplňkovými částmi současného čtyřstrunného Bouzouki. Čtvrtá kapitola komentuje pozice při hře na Bouzouki. To znamená způsob a samozřejmě pozice hráče, držícího nástroj při interpretaci, způsob držení plektra a pozice obou rukou. Pátá kapitola popisuje prstoklad čtyřstrunného Bouzouki a jeho moderní notaci. Šestá kapitola je věnována nejvýznačnějším řeckým folklorním modům (stupnicím) hraným na Bouzouki, nazývaným The Roads (Cesty), popisujícím jejich melodickou a harmonickou strukturu. Závěrečná sedmá kapitola obsahuje životopisy několika nej závažnějších hráčů a skladatelů, kteří svým talentem zvelebili tento fascinující hudební nástroj.
|
|
| |
|
|
Saxophone and Its Role in Jazz Music
Gonata, Elena ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Adolphe Sax, jak bylo léty prokázáno, byl důležitou osobností jazzové historie. Sestrojením saxofonu chtěl vyvážit zvuk žesťových, dřevěných dechových a smyčcových nástrojů. Jeho cílem bylo vytvořit zvuk mezi trumpetou a klarinetem, což se mu podařilo. Rozdělil druhy saxofonů do dvou hudebních rodin, z nichž do každé patří sedm nástrojů - "orchestrální rodina", ve které jsou nástroje v C a F klíčích, a navíc "vojenská rodina", ve které jsou nástroje v Es klíčích (transponující nástroje). Hector Berlioz byl první osobností, na které saxofon zapůsobil a dokonce mu udělal reklamu během svého interview pro Pařížský časopis "Journal de Débats". Spousta skladatelů té doby použilo saxofon ve svých skladbách.
|
|
| |
host ::
RSS.