|
|
Brain Activation Sequences
Šusta, Marek ; Šonka, Karel (advisor) ; Krajča, Vladimír (referee) ; Zach, Petr (referee)
Brain Activation Sequences Abstract INTRODUCTION: This research goes beyond the EEG source localization up to the field of brain connectivity in an attempt to create software tool that eases diagnostic procedures in selected nosologic units by discriminating between patients and healthy controls. METHODS: Experiment 1 - a group of 26 adult patients (14 male, 12 female) suffering from NC and 10 adult controls (5 male, 5 female) participated in the experiment. The experiment contained audio recordings designed to trigger laughter in participants during the EEG recording. Experiment 2 - twenty eight female inpatients diagnosed with ED and ten healthy controls were selected and presented with various stimuli while the EEG was recorded. The Brain Activation Sequences method, applied to all recordings, utilizes nonlinear differential model structure to calculate final output sequence of the brain locations involved substantially in the stimulus processing. RESULTS: Experiment 1 - the BAS results show statistically significant differences in activity between patients and controls namely in gyrus orbitalis, rectus, occipitalis inferior (right), occipitalis medius (right), paracentralis, cinguli, cuneus (right) and parahippocampalis (left). Experiment 2 - the results confirm significant differences in processing the...
|
|
|
Brain Activation Sequences
Šusta, Marek ; Šonka, Karel (advisor) ; Krajča, Vladimír (referee) ; Zach, Petr (referee)
Brain Activation Sequences Abstract INTRODUCTION: This research goes beyond the EEG source localization up to the field of brain connectivity in an attempt to create software tool that eases diagnostic procedures in selected nosologic units by discriminating between patients and healthy controls. METHODS: Experiment 1 - a group of 26 adult patients (14 male, 12 female) suffering from NC and 10 adult controls (5 male, 5 female) participated in the experiment. The experiment contained audio recordings designed to trigger laughter in participants during the EEG recording. Experiment 2 - twenty eight female inpatients diagnosed with ED and ten healthy controls were selected and presented with various stimuli while the EEG was recorded. The Brain Activation Sequences method, applied to all recordings, utilizes nonlinear differential model structure to calculate final output sequence of the brain locations involved substantially in the stimulus processing. RESULTS: Experiment 1 - the BAS results show statistically significant differences in activity between patients and controls namely in gyrus orbitalis, rectus, occipitalis inferior (right), occipitalis medius (right), paracentralis, cinguli, cuneus (right) and parahippocampalis (left). Experiment 2 - the results confirm significant differences in processing the...
|
|
|
Elecrophysiological correlates in childhood autism
Kulísek, Robert ; Komárek, Vladimír (advisor) ; Rokyta, Richard (referee) ; Krajča, Vladimír (referee) ; Drtílková, Ivana (referee)
Dětský autismus jako hlavní představitel skupiny pervazivních vývojových poruch (dále PVP) představuje i po více než 60 letech probíhajícího výzkumu stále velkou výzvu pro odborníky jak z oblasti základního výzkumu tak i pro klinické pracovníky. Závažnost této skupiny poruch byla dlouhou dobu podceňována, autismus byl zpočátku považován za velmi vzácné onemocnění . Po sjednocení a ustálení diagnostických kritérií a především díky zefektivnění diagnostických metod se však ukazuje, že se jedná o mnohem častější, navíc klinicky velmi závažné postižení. Včasná terapeutická intervence je podmíněna rozpoznáním prvních příznaků , přesnou diagnózou včetně stanovení prognózy a pečlivým dlouhodobým sledováním vývoje. Péče o pacienta s autismem je komplexní a vyžaduje pozornost celého týmu specialistů z různých medicínských oborLl. Dosavadní léčebné možnosti jsou však nadále neuspokojivé. Významnou a dosud kontroverzní otázkou je vzájemný vztah mezi pervazivními vývojovými porucham i, epilepsií a EEG epileptiformními abnormitami , které jsou s autismem ve vysoké míře asociovány. Je zvažován jejich patogenetický podíl na nepříznivém regresivním vývoji u některých pacientů , případný negativní vliv na intelektové funkce a behaviorální profil pacientů. Zdrojem inspirujících poznatkůjsou také některé epileptické syndromy...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
guest ::
