|
|
Stanovení makroprvků, organických kyselin a dalších parametrů v kečupech
Popelová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je provedení základních analýz vzorků kečupů. V teoretické části diplomové práce jsou popsány základní charakteristiky rajčete, zpracování rajčat a výroba protlaku a kečupu. Dále jsou popsány analytické metody, které byly použity pro analýzu vybraných parametrů v kečupech. Experimentální část práce se zabývá stanovením pH, celkové sušiny, organických kyselin, sacharidů, makroprvků a lykopenu v kečupech. Z organických kyselin byly analyzovány kyselina citronová ve formě citrátu a kyselina octová ve formě acetátu metodou IC. Množství acetátu ve vzorcích kečupů bylo cca 5x větší než množství citrátu. Metodou HPLC byly analyzovány sacharidy glukóza, fruktóza a sacharóza. Glukóza a fruktóza byly oproti sacharóze stanoveny ve všech vzorcích. Elementární analýzou byly analyzovány čtyři makroprvky, z nichž byl nejméně zastoupen hořčík a nejvíce sodík. Koncentrace sodíku byla dále přepočtena na množství soli. Množství lykopenu bylo stanoveno pomocí UV-VIS spektrometrie. Jeho množství v kečupech je ovlivněno odrůdou použitých rajčat a velkým množstvím dalších faktorů.
|
|
|
Stanovení vybraných parametrů ve speciálních typech piv vařených v ČR
Fähnrichová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na analýzu speciálních typů piv vařených v České republice pomocí třech instrumentálních metod. Pro určení polyfenolických látek byla použita kapalinová chromatografie HPLC, k organickým kyselinám posloužila iontová chromatografie IC a pro elementární analýzu optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem ICP-OES. V teoretické části je popsána technologie výroby piva. Část je také věnována chemickému složení piva, zejména pak skupinám látek, které byly v této práci analyzovány. Popsán je také princip použitých metod. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky a porovnány se zahraničními studiemi. Pro analýzu bylo použito osmnáct různých speciálních typů piv vyrobených v České republice.
|
|
|
Alergenní vonné látky v potravinách a předmětech běžného užívání
Divišová, Radka ; Buňka, František (oponent) ; Hojerova,, Jarmila (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Vonné látky se přidávají do potravin, kosmetických a jiných produktů především pro vylepšení jejich senzorické kvality (chuti a/nebo vůně); nepříjemným vedlejším účinkem však může být výskyt širokého spektra různých nežádoucích biologických účinků. U některých vonných látek, široce využívaných v kosmetických produktech, bylo prokázáno, že způsobují např. kožní přecitlivělost, vyrážky, dermatitidu, bolest hlavy, kašel aj. Pro ochranu zdraví spotřebitelů schválila Evropská unie směrnici o kosmetických přípravcích (ES/1223/2009), která po producentech vyžaduje označení 26 alergenních látek na štítku finálního produktu při překročení stanovené koncentrační meze (0,01 % pro výrobky typu rinse-off a 0,001 % pro výrobky typu leave-on). Někteří výrobci však stále schovávají obsah alergenních látek do souhrnného názvu „aroma“ na etiketě a sledování obsahu těchto látek v kosmetických prostředcích je tedy velmi důležité. Vonné látky jsou přítomny nejen v kosmetických přípravcích, ale jsou jimi aromatizovány i různé druhy potravin. Na rozdíl od kosmetických přípravků nemusí výrobci potravin přítomné alergenní vonné látky na obalech uvádět, proto je sledování obsahu těchto látek vysoce žádoucí vzhledem k možnému zdravotnímu riziku, které představují. Cílem této práce bylo vyvinout metodu pro simultánní stanovení regulovaných vonných alergenů v potravinách a předmětech běžného užívání. Na základě provedené literární rešerše byla zvolena metoda založená na extrakci analytů pomocí headspace mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií s FID detekcí (HS-SPME-GC-FID). Z testovaných SPME vláken prokazovalo nejvyšší extrakční účinnost vlákno CAR/PDMS. Pro optimalizaci hlavních extrakčních parametrů ovlivňujících mikroextrakční proces byly použity techniky jednorozměrné a vícerozměrné analýzy dat. Finální validace metody byla provedena z hlediska linearity, opakovatelnosti, reprodukovatelnosti, výtěžnosti, limitů detekce a kvantifikace. Optimalizovaná a validovaná metoda byla aplikována na širokou škálu produktů zahrnující kosmetické přípravky, aromatizované potraviny a hračky. Výrobky byly zároveň podrobeny senzorickému hodnocení především z hlediska chuti a/nebo vůně (tzv. flavouru), které mohou mít spojitost s obsahem sledovaných vonných látek. Pro hodnocení byl použit profilový test (ČSN EN ISO 13299) a hodnocení podle sedmibodové kategorové ordinální stupnice (ČSN ISO 4121).
|
|
|
Analýza vonných látek v kosmetických prostředcích metodou plynové chromatografie
Divišová, Radka ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vonnými látkami, které jsou přítomny v široké škále produktů zahrnující parfémy, kolínské vody, různé kosmetické a toaletní přípravky nebo prací a čistící prostředky. Široká použití a expozice vonným látkám u výše jmenovaných přípravků mohou vyvolat řadu nepříznivých alergických reakcí jako je kontaktní dermatitida, astma, ekzém a dýchací problémy. Vonných látek, které vyvolávají negativní alergické reakce, je spousta, ale evropskounijní předpisy vymezily 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek. Jestliže je hranice přítomnosti těchto alergenů v kosmetickém přípravku překročena nad 0,01 % pro přípravky smývatelné a 0,001 % pro přípravky nesmývatelné, musí být vyznačena na obalu produktu. V experimentální části diplomové práce byla z 26 vonných látek vypracována metodika pro stanovení 12 alergenů. Pro identifikaci, extrakci a měření vonných alergenů byla použita metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID). Byly zkoumány optimální extrakční podmínky metody SPME-GC-FID jako je doba dosažení rovnováhy, extrakční doba a extrakční teplota, a to z důvodu maximalizace extrakčního výtěžku. Dalším a důležitým bodem této práce je validace metody SPME-GC-FID, která obsahuje následující stanovené parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Metoda SPME-GC-FID byla ověřena a aplikována na reálné vzorky.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek v netradičních typech drobného ovoce
Krchňavá, Petra ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v nápojích z arónie (Aronia melanocarpa). Teoretická část je zaměřena na popis této rostliny, její chemické složení, vlastnosti, vliv na lidský organismus a možnosti využití a zpracování. V experimentální části byly identifikovány a kvantifikovány aromaticky aktivní látky ve vzorcích sirupu a likéru vyrobených z arónie. Tyto sloučeniny byly extrahovány pomocí metody SPME a následně analyzovány plynovou chromatografií. Celkem bylo identifikováno 43 aromaticky aktivních látek. Zároveň proběhlo senzorické hodnocení vzorků. Za využití profilového testu a posuzování pomocí kategorových stupnic byla hodnocena příjemnost a intenzita celkové vůně a chuti a příspěvek vybraných deskriptorů (ovocná, sladká, kyselá, příp. jiná chuť a vůně) k celkové senzorické kvalitě vzorků.
|
|
|
Elementární analýza různých odrůd rybízu
Kovaříková, Tereza ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá prvkovou analýzou různých odrůd rybízu, a to červeného (Ribes rubrum), bílého (Ribes vulgare) a černého (Ribes nigrum). V teoretické části je uveden botanický popis každé odrůdy tohoto drobného ovoce, následně popis analyzovaných prvků a jejich funkce v lidském metabolismu, poté jsou popsány analytické metody použitelné pro prvkovou analýzu v potravinách. Experimentální část je zaměřena na přípravu vzorku a jeho následnou analýzu pomocí spektroskopických metod. K analýze byly použity vzorky rybízu poskytnuté Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích s.r.o. K mineralizaci vzorků byla použita mokrá cesta, konkrétně pomocí koncentrované HNO3 a vzorky byly následně analyzovány technikou ICP–OES. Výsledné koncentrace jednotlivých prvků (Na, K, Ca, Mg, P, Fe, Zn, Cu, Mn) byly v každé odrůdě porovnány mezi sebou pomocí Tukeyho metodou mnohonásobného porovnání a s výsledky uváděnými v literatuře.
|
|
|
Senzorická jakost vybraných druhů piva
Lišková, Michaela ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o senzorickém hodnocení vybraných druhů piv. Teoretická část byla zaměřena na výrobu sladu a piva a surovin k tomu potřebných a byl také popsán úvod do senzorické analýzy. Experimentální část byla zaměřena na vlastní hodnocení. K senzorickému hodnocení bylo přizváno 19 neškolených hodnotitelů FCH VUT v Brně, kteří pomocí připraveného formuláře hodnotili 5 vzorků vybraných druhů piv. Pro hodnocení vzhledu a barvy, chuti a vůně, plnosti, říznosti, pěnivosti, hořkosti, příp. cizí chuti a vůně u jednotlivých vzorků byla použita nestrukturovaná grafická stupnice se slovním popisem krajních bodů. Pro celkové hodnocení přijatelnosti vzorku byla využita pětibodová kategorová ordinální stupnice. Výsledky analýzy byly poté graficky a statisticky zpracovány.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Kaňová, Kateřina ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu, dalších odrůdách a obsahových látkách bezu černého a jeho využití zejména při výrobě šťáv. Jsou zde také stručně popsány možnosti stanovení aromatických látek. V experimentální části je provedena identifikace a kvantifikace aromaticky aktivních látek ve vzorcích bezové šťávy smíchané v různém poměru s hroznovou šťávou a porovnání obsahu identifikovaných látek v jednotlivých typech šťáv. K analýze byla použita metoda Solid phase microextraction ve spojení s plynovou chromatografií (SPME-GC). Celkem bylo ve vzorcích identifikováno a kvantifikováno 51 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 19 alkoholů, 10 aldehydů, 8 esterů, 7 ketonů, 6 mastných kyselin a 1 oxid. Největší množství aromaticky aktivních látek bylo podle očekávání identifikováno ve vzorku čisté bezové šťávy.
|
|
|
Cereální suroviny, výrobky a jejich význam
Hamrlová, Romana ; Divišová, Radka (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem cereálních surovin, výrobků a jejich významem. Hlavním tématem práce jsou tzv. snídaňové cereálie. Teoretická část je zaměřena na popis obilného zrna, chemického složení obilovin a jejich výživové hodnoty. Dále je v této části definován pojem snídaňové cereálie, jsou charakterizovány hlavní cereální suroviny pro jejich výrobu, technologie výroby a cereální výrobky. V závěru této části jsou uvedeny laboratorní metody hodnocení cereálních výrobků a surovin. Praktická část se zabývá popisem provozní laboratorní kontroly cereálií a odpovídajících surovin. Součástí je také titrační stanovení peroxidové čísla, které nám udává žluklost tuků používaných pro výrobu cereálních výrobků. Dále se tato část věnuje senzorické analýze cereálních výrobků - konkrétně mu¨sli. Je vyhodnocen přiložený dotazník na téma snídaňové cereálie a je senzoricky vyhodnocena kvalita tří výrobků od odlišných výrobcem.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého
Lukačková, Adéla ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého. V teoretické části je popsána charakteristika černého bezu zahrnující jeho druhy, vyšlechtěné odrůdy, obsahové látky a využití. Dále je zde zkráceně shrnuta výroba ovocných šťáv a metoda SPME-GC, která byla pro stanovení vybrána. V experimentální části byla provedena identifikace a kvantifikace aromatických látek v 11 vzorcích s různým obsahem bezové šťávy vždy v kombinaci s jiným typem ovocné šťávy, ředěné nebo neředěné vodou. K zachycení aromaticky aktivních látek bylo použito vlákno CARTM/PDMS 85 µm. Celkem bylo identifikováno 43 sloučenin: 5 aldehydů, 7 ketonů, 18 alkoholů, 5 esterů a 8 mastných kyselin. Nejvíce aromatických látek se nacházelo ve vzorku obsahujícím 10% bezinkové šťávy s 50% jablečné šťávy a 40% vody , ale všechny nebylo možné identifikovat. Nejvíce identifikovaných látek bylo přítomno ve vzorku komerčně získané koncentrované bezové šťávy z Rakouska.
|
host ::
RSS.