|
|
Hodnocení a spotřeba rostlinných tuků při KVO, DM a dyslipidémii
Kubecová, Markéta ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o příjmu rostlinných tuků u pacientů s KVO, DM a dyslipidémiemi. Teoretická část se zabývá rozdělením lipidů, dále kde najdeme jednotlivé mastné kyseliny ve výživě a jaké mají účinky na náš organismus, jaké je použití rostlinných olejů. Další oddíl pojednává o metabolismu MK, jejich vstřebávání, transportu a biologických funkcích v organizmu. Závěr úvodu shrnuje onemocnění, u kterých je nutné nejenom příjem tuků sledovat, ale i vybírat ty, které mohou průběh onemocnění ovlivnit pozitivně. Praktická část je tvořena na základě dotazníkové studie, která sleduje spotřebu rostlinných tuků a použití potravin, kde se tyto tuky vyskytují. Výsledky hodnotí, zda jsou pacienti informováni a zdali dodržují dietní režim správně, popřípadě jaké dělají chyby. Sběr dat byl prováděn na III. interní klinice 1. LF UK a ve VFN v Praze. Klíčová slova: mastné kyseliny, výživa, metabolismus, dieta u onemocnění, stravovací zvyklosti
|
|
|
Vliv nízkocholesterolové diety na parametry lipidogramu u pacientů s hypercholesterolémií
Šípková, Eva ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Tato práce se ve své teoretické části zaměřuje na popis funkce tuků, především pak cholesterolu, v lidském těle. Přibližuje jednotlivé formy dyslipidemií, které významnou měrou ovlivňují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Jsou zde představeny jak možnosti farmakologické léčby, tak především režimová opatření, která by měla každou úspěšnou léčbu dyslipidemií provázet. Důraz je kladen na dietní opatření, která mohou významným dílem ovlivnit příjem tuků každého člověka. Nízkocholesterolová dieta jako taková již dnes není doporučována, a to z toho důvodu, že samotné omezení cholesterolu nevede k hypocholesterolemii. Pacienti s dyslipidemií musí dodržovat dietu s omezením tuků, a právě účinek této diety na hodnoty lipidogramu je předmětem této práce. V krátkosti se dotkneme i tématu aterosklerózy, jakožto důsledku zvýšené hladiny krevních tuků. Praktická část je pak věnována výzkumu, který proběhl na kontrolní skupině pacientů v Centru preventivní kardiologie 3. Interní kliniky VFN a 1. LF UK. Díky jejich sledování před a po nasazení režimových opatření včetně diety jsme schopni v závěru této práce posoudit, zda má dieta s omezením tuků prokazatelný vliv na parametry lipidogramu pacienta. Klíčová slova: Cholesterol - lipidogram - HDL - LDL - dieta - hypercholestrolemie - dyslipidemie - dieta...
|
|
|
Vliv nízkocholesterolové diety na parametry lipidogramu u pacientů s hypercholesterolemií
Šilerová, Tereza ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dyslipidémií, jakožto významného rizikového faktoru z hlediska rozvoje a vzniku kardiovaskulárních chorob. Popisuje jednotlivé lipidy nacházející se v krevní plazmě. Seznamuje s pojmem dyslipidémií, jejich klasifikací, diagnostikou a terapií, jež zahrnuje farmakoterapii, režimová a dietní opatření doporučovaná při těchto onemocněních. Okrajově je popsán proces aterosklerózy, jelikož mezi aterosklerózou a dyslipidémií je velmi úzký vztah. Podrobně jsou popsány zásady diety, která je doporučována pacientům s hypercholesterolémií. Praktická část této práce je věnována výzkumu, který byl zaměřen na pacienty s hypercholesterolémií s cílem zjistit jejich stravovací návyky a vliv nízkocholesterolové diety na parametry krevních tuků. Cílem pak bylo potvrdit či vyvrátit hypotézy týkající se dietoterapie. Účelem této práce je zdůraznit důležitost provádění důkladné a opakované edukace pacientů v rámci prevence vzniku a rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Klíčová slova: dyslipidémie, ateroskleróza, dietoterapie, edukace, prevence
|
|
|
Vztah polymorfismu apolipoproteinu E k funkční zdatnosti seniorů
Šnejdrlová, Michaela ; Češka, Richard (vedoucí práce) ; Hubáček, Jaroslav (oponent) ; Zadák, Zdeněk (oponent)
(CZ) Úvod: Délka života je dána kombinací genotypu (cca 25 %) a vlivů prostředí, včetně životního stylu (cca 75 %), nicméně silnější vliv dědičnosti je na základě řady populačních studií předpokládán u dlouhověkých jedinců. Mezi nejvíce studované tzv. "kandidátní geny dlouhověkosti" patří gen epsilon pro apolipoprotein E (APOE). Vzhledem k prokázané asociaci polymorfismu APOE s celou řadou onemocnění (hypercholesterolémie, kardiovaskulárních onemocnění a Alzheimerova choroba), jsme se snažili zhodnotit vztah polymorfismu APOE a funkční zdatnosti seniorů. Metodika: Celkem bylo v naší pilotní studii vyšetřeno 128 jedinců (93 žen, 35 mužů) starších 80 let, průměrného věku 88,6 ± 5,3 let. Provedeno: A) podrobné vyšetření funkční zdatnosti (ADL, MMSE, škála deprese dle Yeassavage, MNA, 6-MWT) - na základě tohoto komplexního vyšetření byli pacienti rozděleni do 5 funkčních kategorií podle W. Spirdusové, vystihující objektivně míru soběstačnosti. B) laboratorní vyšetření C) vyšetření polymorfismu genu APOE restrikční analýzou DNA, izolované z periferních leukocytů Výsledky: V naší pilotní studii jsme prokázali statisticky významný vztah (p=0,0248) mezi alelou E4 a funkční nezdatností ve stáří, podle výsledků logistické regrese mají nositelé alely E4 (tedy E2/E4, E3/E4 a E4/E4) 13x vyšší riziko funkční...
|
|
|
Porovnání stravovacích návyků pacientů s familiární hypercholesterolémií a se smíšenou dyslipidémií
Holubová, Šárka ; Šnejdrlová, Michaela (vedoucí práce) ; Altschmiedová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky pacientů se dvěma metabolickými onemocněními, familiární hypercholesterolémií a smíšenou dyslipidémií. Práce je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části, jsou sumarizované informace o metabolickém onemocnění, typech léčby a jsou probrána dietní opatření. Druhá, praktická část je také rozdělena na dvě kapitoly. V retrospektivní části jsou porovnávány vstupní a výstupní hodnoty lipidogramů u 21 pacientů s familiární hypercholesterolémií a 14 pacientů se smíšenou dyslipidémií. Pacienti jsou sledováni a léčeni v Centru preventivní kardiologie. Výsledky ukazují, že po farmakologické léčbě u obou skupin dochází ke snížení hladin celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu a triglyceridů. HDL - cholesterol zůstává nezměněn. U pacientů, kteří nemají nastavenou farmakologickou léčbu, ke změnám v lipidogramu nedochází. Ve druhé části jsou kvalitativně rozebrány stravovací návyky 8 pacientů, 4 s familiární hypercholesterolémií a 4 se smíšenou dyslipidémií, kde je evidentní, že nutriční edukace je nedostatečná, protože pouze dva pacienti alespoň jednou navštívili nutričního terapeuta. Klíčová slova: familiární hypercholesterolémie, smíšená dyslipidémie, výživa, metabolismus lipidů
|
|
|
Význam nutriční péče v zařízeních pro seniory
Husová, Kristýna ; Novák, František (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Podvýživa je běžným a ne zcela odhaleným klinickým problémem v zařízeních pro seniory. Přes značné pokroky v medicíně zůstává významným a vysoce převažujícím veřejným zdravotním problém vyspělých zemí. Včasná identifikace a vhodná nutriční podpora může pomoci zastavit podvýživu a negativní důsledky spojené se špatným nutričním stavem. Riziko podvýživy se zvyšuje s věkem a nízkou úrovní péče. Tato práce předkládá zjištění situace nutriční péče ve vybraných domovech pro seniory prostřednictvím účasti na NutritionDay Worldwide 2015 (nDay) v porovnání s výsledky ve světě. Shrnuje poznání o individuální organizaci a zajišťování nutriční péče ve vybraných domovech. Do projektu nDay konaného dne 19. 11. 2015, jsem zapojila Domov pro seniory v Kolíně, domov pro seniory PRAGOM CS, spol. s r. o. v Pňově-Předhradí a Domov sociální péče Hagibor v Praze. Respondenti daných domovů tvoří 9,4 % podílu respondentů v ČR. Ukázalo se, že tři vybraná zařízení mají v porovnání s obdobnými zařízeními ve světě vyšší výskyt podvýživy. V individuální komparaci jednotlivých domovů měl PRAGOM CS, spol. s r. o. v Pňově-Předhradí a Domov pro seniory v Kolíně ve srovnání s obdobnými zařízeními ve světě vyšší výskyt rizika podvýživy a podvýživy na rozdíl od DSP Hagibor, který měl výskyt rizika podvýživy a podvýživy nižší. Východiskem z...
|
|
|
Vliv nízkocholesterolové diety na parametry lipidogramu u pacientů s hypercholesterolémií
Šípková, Eva ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Tato práce se ve své teoretické části zaměřuje na popis funkce tuků, především pak cholesterolu, v lidském těle. Přibližuje jednotlivé formy dyslipidemií, které významnou měrou ovlivňují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Jsou zde představeny jak možnosti farmakologické léčby, tak především režimová opatření, která by měla každou úspěšnou léčbu dyslipidemií provázet. Důraz je kladen na dietní opatření, která mohou významným dílem ovlivnit příjem tuků každého člověka. Nízkocholesterolová dieta jako taková již dnes není doporučována, a to z toho důvodu, že samotné omezení cholesterolu nevede k hypocholesterolemii. Pacienti s dyslipidemií musí dodržovat dietu s omezením tuků, a právě účinek této diety na hodnoty lipidogramu je předmětem této práce. V krátkosti se dotkneme i tématu aterosklerózy, jakožto důsledku zvýšené hladiny krevních tuků. Praktická část je pak věnována výzkumu, který proběhl na kontrolní skupině pacientů v Centru preventivní kardiologie 3. Interní kliniky VFN a 1. LF UK. Díky jejich sledování před a po nasazení režimových opatření včetně diety jsme schopni v závěru této práce posoudit, zda má dieta s omezením tuků prokazatelný vliv na parametry lipidogramu pacienta. Klíčová slova: Cholesterol - lipidogram - HDL - LDL - dieta - hypercholestrolemie - dyslipidemie - dieta...
|
|
|
Znalosti pacientů s ischemickou chorobou srdeční o důležitosti výživy a životního stylu
Lukešová, Vlasta ; Tuka, Vladimír (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Ischemická choroba srdeční představuje nejčastější příčinu předčasného úmrtí nejen u nás, ale i ve světě. Cílem této práce je zjištění návyků pacientů s tímto závažným onemocněním, vlivu edukace na jejich znalosti potřebných změn dosavadního životního stylu a výživy, úspěšnosti a případných překážek v realizaci těchto změn. Nejsnadnější přístup a podmínky k edukaci v oblasti pohybové aktivity, změny životního stylu a výživy mají pacienti s indikovanou lázeňskou léčbou. Z tohoto důvodu výzkum proběhl mezi pacienty Lázní Poděbrady formou tří navazujících dotazníkových šetření: na počátku, na konci a 3 měsíce po ukončení lázeňského pobytu. Odpovědi byly podrobeny důkladné analýze. Zúčastnilo se 45 pacientů s ICHS a 22 pacientů po operaci chlopenních vad jako kontrolní skupiny. Zájem pacientů a návratnost dotazníků s postupujícím výzkumem klesal. Výzkum potvrdil rizikové chování pacientů s ICHS: kouření, pohybovou inaktivitu, zvýšený příjem soli, nadměrný energetický příjem. Odhalil nezájem pacientů o edukaci a z toho plynoucí nízkou úroveň znalostí v otázkách potřebných změn výživy a životního stylu. Výsledky tohoto výzkumu potvrdily důležitost edukace v oblasti výživy a životního stylu. Ukázal, že její úspěšnost nezávisí pouze na odbornosti školitelů a propracovaném systému, ale především na zájmu a...
|
|
|
Hodnocení spotřeby živočišných tuků u pacientů s KV onemocněním, diabetu mellitu
Šťovíčková, Jana ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na spotřebu živočišných tuků u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a diabetem mellitem. Obsah práce je rozdělen mezi teoretickou a praktickou část. Hlavním cílem teoretické části je poskytnout obecný popis lipidů z hlediska jejich rozdělení, struktury, vlastností a funkcí v lidském organismu. V následujících kapitolách je podrobně popsán metabolismus a transport lipidů. Poslední oddíl teoretické části pojednává o živočišných tucích z hlediska výživy, především o zdravotních rizicích v důsledku jejich zvýšeného příjmu a o dietních opatřeních v prevenci a léčbě KVO a DM. Praktická část bakalářské práce je založena na dotazníkové studii. Předmětem této studie bylo zhodnocení stravovacích zvyklostí, především míra konzumace živočišných tuků u pacientů s KVO a DM. Dalším předmětem zájmu bylo hodnocení povědomí, znalostí a edukace, které tito pacienti mají o dietních opatřeních vzhledem k jejich onemocnění. Také byla zkoumána otázka, zda-li pacienti tato opatření dodržují. Výzkumu se zúčastnili pacienti s KVO a DM, kteří docházeli do Diabetického centra a Centra preventivní kardiologie fakultní polikliniky VFN v Praze. Klíčová slova: lipidy, mastné kyseliny, cholesterol, metabolismus, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, rizikové faktory, dietní opatření
|
|
|
Hodnocení a spotřeba rostlinných tuků při KVO, DM a dyslipidémii
Kubecová, Markéta ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o příjmu rostlinných tuků u pacientů s KVO, DM a dyslipidémiemi. Teoretická část se zabývá rozdělením lipidů, dále kde najdeme jednotlivé mastné kyseliny ve výživě a jaké mají účinky na náš organismus, jaké je použití rostlinných olejů. Další oddíl pojednává o metabolismu MK, jejich vstřebávání, transportu a biologických funkcích v organizmu. Závěr úvodu shrnuje onemocnění, u kterých je nutné nejenom příjem tuků sledovat, ale i vybírat ty, které mohou průběh onemocnění ovlivnit pozitivně. Praktická část je tvořena na základě dotazníkové studie, která sleduje spotřebu rostlinných tuků a použití potravin, kde se tyto tuky vyskytují. Výsledky hodnotí, zda jsou pacienti informováni a zdali dodržují dietní režim správně, popřípadě jaké dělají chyby. Sběr dat byl prováděn na III. interní klinice 1. LF UK a ve VFN v Praze. Klíčová slova: mastné kyseliny, výživa, metabolismus, dieta u onemocnění, stravovací zvyklosti
|
host ::
RSS.