|
|
Vrchnostenská sídla na panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu (1703-1732)
IVANEGA, Jan
Vrchnostenská sídla na panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu (1703?1732) V předložené rigorózní práci se zabývám tématem vrchnostenských sídel na panství Hluboká nad Vltavou za vlády knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu. Teoretická a metodologická východiska poskytly zejména rezidenční studie a kulturně-historicky pojaté dějiny umění. Prameny práce zastupuje korpus úřední korespondence, účtů a plánové dokumentace schwarzenberské provenience. Přihlédnul jsem i k materiálům centrálního původu (fideikomisní inventáře) a dobové literatuře (lovecké a balneologické příručky). Předmětem rozpravy je zkoumání využívání tří vrchnostenských objektů ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckého zámku Ohrada a lázní v Libníči. Výzkumu využívání staveb nutně předcházelo shrnutí stavebního vývoje objektů, které zejména v případě Libníče přineslo řadu nových poznatků. Pohled na tři sídla ukázal jejich funkční propojenost. Zámek Hluboká nad Vltavou představuji jako sídlo vrchnosti během pravidelných pobytů, sídlo správy a centrum duchovního života panství. Opominuto nezůstalo ani zkoumání pevnostního rozměru objektu. Lovecký zámek Ohrada je třeba na základě rozboru využívání vnímat zejména jako pendant hlubockého zámku. Jeho hlavní úlohou bylo poskytnout zázemí panským lovům na jihočeských majetcích Schwarzenbergů. Dále byl důležitým prvkem vrchnostenské reprezentace a doplnil panskou rezidenční síť o objekt charakteru letohrádku. Libníčský areál představoval dobově módní prvek lázní k očistě těla i ducha. Tamní kaple Nejsvětější Trojice a morových patronů, jež vznikla jako votivní stavba po skončení morové epidemie r. 1713, měla nadregionální význam. Usiloval jsem také o ?zalidnění? objektů. Podařilo se odkrýt dosud neznámé církevní i světské slavnosti na hlubockém zámku. Mimo rekonstrukce průběhu konkrétních lovů bylo možné ojediněle nahlédnout do mysli Adama Františka ze Schwarzenbergu, jehož osobní svědectví jasně ukazují hlubocké panství jako místo odpočinku a loveckých kratochvílí. Obdobně lze na základě analýzy návštěvnosti vnímat libníčské lázně jako místo hojného pěstování sociálních kontaktů. Panství Hluboká nad Vltavou tvořilo jádro schwarzenberské sídelní domény v jižních Čechách. Po získání eggenberského dědictví v roce 1719 se však těžiště zájmu vrchnosti postupně přesunulo na panství Český Krumlov.
|
|
| |
|
|
Physiological and biochemical responses to cold and drought in the rock-dwelling pulmonate snail, Chondrina avenacea.
ROZSYPAL, Jan
We assessed the capacity of rock-dwelling snail, Chondrina avenacea to tolerate environmental stress during seasonal alterations of activity and dormancy. We examined whether hibernation and aestivation share some physiological and biochemical traits, which can underlie potential development of cross-tolerance (i.e., high cold tolerance during estivation or high drought tolerance during hibernation). For this purpose, we recorded seasonal changes in the levels of cold, drought and anoxia tolerance and changes in basic physiological and biochemical parameters which are linked to dormancy and stress tolerance such as supercooling capacity, mass and hydration, rate of exchange of respiratory gases, total amount of proteins, lipids and glycogen, and metabolomic composition.
|
|
| |
|
| |
|
|
Lazy ecologist's guide to water beetle diversity: Which sampling methods are the best?
KLEČKA, Jan
Srovnali jsme selektivitu a účinnost čtyř metod běžně používaných ke sběru vodního hmyzu - pasti na principu vrše, krabicovou past, sběr síťkou a světelný lapač - s využitím velkého souboru dat o vodních broucích. Navrhli jsme používat časovou náročnost pro srovnání účinnosti, protože je použitelná pro jakoukoliv metodu. Výsledky se liší od srovnání založeného na vzorcích nebo jedincích, protože ne všechny metody jsou stejně náročné a stejně výnosné. Zjistili jsme, že většina rozdílů mezi metodami vychází z jejich velikostní selektivity. Také jsme identifikovali nejlepší protokol pro rychlé posouzení biodiverzity pomocí simulací krátkých průzkumů z našich dat abychom povzbudili vývoj efektivních postupů. Kombinace pastí na principu vrše a krabicové pasti poskytla nejvíce druhů, nicméně tyto rychlé průzkumy nezachytily v průměru více než 40% všech druhů v naší studii. Naše výsledky tedy ukazují, že dlouhodobé studie s využitím více metod jsou nezbytné pro měření diverzity v druhově bohatých sladkovodních biotopech.
|
|
|
Interplay of succession and seasonality reflects resource utilization in an ephemeral habitat
SLÁDEČEK, František
The temporal aspects, succession, seasonality, of coprophilous beetles? assemblage were studied for the first time in Central Europe. Specifically all beetles? families were targeted including both the coprophagous and predatory species. In general, the pattern of species successional turn-over resembles the patterns retrieved from Northern Europe, however with the late successional species optima shifted towards earlier days of succession. The successional position of coprophages species reflets their oviposion strategy, while the predatory species are separated according to their size. The seasonal displacement applies predominantly to the species presented in the later part of succession.
|
|
| |
|
| |
|
|
Diurnal behavior and habitat preferences of Erebia aethiops, an aberrant lowland species of a mountain butterfly clade
KLEČKOVÁ, Irena
Okáč kluběnkový Erebia aethiops se výskytem v nížinách odlišuje od ostatních zástupců motýlů rodu Erebia obývajících převážně chladné horské a arktické oblasti. Jedná se o ohrožený druh lesních lemů a řídkých lesů. V naší práci jsme použili údaje o chování E. aethiops získané během mark-recapture (MR) studie k zjištění denní a sezónní aktivity. Tyto poznatky byly porovnány s informacemi o horských zástupcích rodu. Stejně jako horští zástupci, trávil E. aethiops s postupující sezónou více času udržovacími aktivitami (sání, slunění). Narozdíl od horských zástupců, ale sál spíše v ranních hodinách a nejteplejší části dne strávil ve stínu. Vysoké teploty tedy limitovaly chování E. aethiops spíše než nízké teploty. Dále jsme srovnávali mikrohabitatové preference samců a samic ? samice preferovaly spíše travnatá místa, naopak samci často vlétali mezi keře a do řídkého lesa. Naše studie ilustruje využitelnost MR dat k analýze chování a aktivity motýlů a zároveň poukazuje na to, že pro přežití E. aethiops je nezbytná existence jemně strukturované mozaiky biotopů.
|
host ::
RSS.