|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv povodní na ichtyofaunu Štěpánovského potoka
Čech, Martin ; Čech, P.
Vliv povodní na ichtyofaunu Štěpánovského potoka (levostranný přítok Sázavy, průměrný letní průtok 0.2 m3s-1) byl studován s využitím analýzy potravy ledňáčka říčního A. atthis lovícího výlučně na tomto pstruhovém revíru. První lokální povodeň (2. srpna 2001; průtok 100 m3s-1) způsobila drastické změny ve složení ichtyofauny potoka od původní komunity ryb, ve které převažoval pstruh potoční S. trutta, siven americký S. fontinalis a vranka obecná C. gobio ke komunitě dominované ouklejí obecnou A. alburnus, ploticí obecnou R. rutilus, jelcem tlouštěm L. cephalus a hrouzkem obecným G. gobio. Efekt druhé povodně (celorepublikové povodně v srpnu 2002; průtok 4 m3s-1) byl překvapivě mnohem méně destruktivní. Potok navíc sloužil jako refugium pro mnohé nové druhy ryb včetně juvenilů ostroretky stěhovavé C. nasus, podoustve říční V. vimba, parmy říční B. barbus, bolena dravého A. aspius a slunky stříbřité L. delineatus, ze silně rozvodněné Sázavy.
|
|
|
Současné zotavování acidifikovaných jezer na Šumavě
Vrba, Jaroslav ; Fott, J. ; Kopáček, Jiří ; Kohout, L.
V několika z osmi šumavských ledovcových jezer jsme pozorovali první známky zotavení zooplanktonu z acidifikace. Zotavení odráží pokles atmosférické depozice síry a dusíku a následné změny chemismu jezerní vody v poslední dekádě. V soušasnosti se vrátily stabilní populace Ceriodaphnia quadrangula do Černého a Prášilského jezera, a dva cirkumneutrální vířníci se nyní objevili v jezerech s kladnou alkalitou: Laka, Malé a Velké javorské. V mezotrofním, silně acidifikovaném Plešném jezeře během 90. let narostl fytoplankton i planktonní vířníci. Statistické srovnání sezónních dat ukázalo významný nárůst pH, pokles celkového reaktivního hliníku, nárůst koncentrace chlorofylu a i letní abundance planktonních vířníků.
|
|
| |
|
|
Distribuce a diverzita plůdku ryb v různých habitatech údolní nádrže Slapy
Kratochvíl, M. ; Kubečka, Jan ; Matěna, Josef
Plůdková rybí společenstva Slapské údolní nádrže byla studována během května a června 2002. Účelem této studie bylo odhadnout druhové složení a distribuci plůdku ve třech habitatech – epipelagiálu (hloubka 0 – 4 m), bathypelagiálu (hloubka 10 – 16 m) a litorálu. Okounovité ryby byli přítomny v obou pelagických habitatech, zatímco ryby kaprovité upřednostňovaly svrchní vrstvy vodního sloupce. Během stmívání, bathypelagické ryby započaly migraci směrem k povrchovým vrstvám, během svítání se vracely zpět do hlubších vrstev. Nejvyšší hustoty plůdku byly zaznamenány v epipelagiálu v nočních hodinách. Plůdek okouna byl shledán nejhojnějším druhem Slapské nádrže, candát byl poměrně hojně zastoupen v pelagiálu nádrže. Během dne i noci, okoun byl nejběžnějším druhem ve všech habitatech, pouze v litorálu dominovaly během květnových odběrů kaprovité ryby. Plůdek candáta nebyl v litorálu zaznamenán.
|
|
|
Ichtyofauna hraničního úseku řeky Malše
Matěnová, V. ; Matěna, Josef
V létech 2002 a 2003 proběhl ichtyologický průzkum hraniční Malše. V první sezóně bylo sledování zaměřeno na rybí společenstva v podélném profilu celého hraničního toku. Byla zjištěna přítomnost larev mihule potoční, pěti reofilních druhů ryb - pstruh obecný, vranka obecná, lipan podhorní, mník jednovousý, mřenka mramorovaná a ojediněle okoun říční a kapr obecný. Směrem po proudu se počet druhů postupně zvyšoval ze dvou na sedm. Na všech lokalitách početně dominoval pstruh. Populace pstruha měla harmonické složení. Délková a věková analýza prokázala nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou tohoročků jeho přirozenou reprodukci v toku. Totéž platí i pro vranku, lipana a mníka. Následný průzkum v roce 2003 zaměřený speciálně na mihuli pod obcí Leopoldschlag prokázal, že populace zde nebyla zásadně negativně ovlivněna povodní. Hraniční Malše představuje antropogenně málo ovlivněný tok, který poskytuje podmínky pro přirozenou reprodukci druhů, které byly nalezeny během průzkumu.
|
|
|
Vliv katastrofální povodně na složení rybí obsádky údolní nádrže Římov
Kubečka, Jan ; Prchalová, Marie ; Hladík, Milan ; Vašek, Mojmír ; Říha, Milan
V roce 2002 zasáhla nádrž Římov mimořádná povodeň. Rybí obsádka byla před a po povodni sledována yátahovými sítěmi, tenaty, vězenci a olovy ve tření. Změny výskytu většiny druhů byly náhodné a v důsledku přesunů mezi jednotlivými habitaty. Přechodně se zvýšilo zastoupení říčních a rybničních druhů spláchnutých z povodí (pstruh, proudník, hrouzek, kapr, lín, karas stříbřitý). V srpnu 2003 byla rybí obsádka zpět v normálu, což svědčí o značné stabilitě cyprinidních obsádek.
|
host ::
RSS.