|
|
Nález sakrální stavby na Malém dvoře u dómu sv. Václava v Olomouci
Drobilíková, P. ; Hašek, Vladimír ; Hlobil, I. ; Zapletal, J.
Ćlánek popisuje nález a zkoumání sakrální stavby - malého kostela postavěného na dvoře u katedrály sv. Václava. Geofyzikální průzkum plochy určil jeho rysy (jednolodní stavba s apsidou - 14m dlouhá a 11m široká). Stopy prehistorického osídlení byly nalezeny v několika sondách a jamách (ve druhé polovině 9. stol. n.l. byly postaveny kamenné valy s železnými pruty). Před zdí nalezen násep s nánosy od poč. 10. do 12. stol. Na skládce bylo nalezeno pohřebiště z 11. stol., množství zvířecích kostí atd. Počátkem 12. stol. byla postavena malá sakrální budova, existující pár let - zdemolována v roce 1131, kdy začala výstavba katedrály.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Závěr: Pavlovien jako součást gravettské mozaiky
Svoboda, Jiří
Mozaika gravettských adaptací na evropské scéně nebyla statická, ale vykazovala dynamické změny. Morava, kde intenzita a komplexnost osídlení kulminuje ve starším gravettienu (pavlovienu) a poté se snižuje (willendorf-kostěnkien) dokládá zrcadlový obraz vůči některým jiným evropským regionům, jako je Itálie, Karpatská kotlina a východní Evropa. Impuls těchto změn je pravděpodobně dán změnami v prostředí a zřejmě přesuny populací v období před a během posledního glaciálního maxima.
|
|
|
Gravettien v Podunají
Tento svazek zahrnuje příspěvky přednesené na mezinárodní konferenci, soustřeďující nově získané poznatky o prehistorii Podunají před 30 – 20 tisíci lety. Obecné referáty o periodizaci a datování gravettienu následují regionální příspěvky, řazené od západu k východu: jižní Německo, Rakousko, Morava, Polsko, Slovensko a Balkán. Závěrečné referáty se zaměřují na interregionální srovnání (Itálie), technologii a kulturní kontext.
|
host ::
RSS.