| |
| |
|
Morfologie chovaných skupin lososovitých ryb
Halačka, Karel ; Mendel, Jan ; Mareš, J.
Cílem studie bylo sledování vybraných morfologických znaků sledovaných druhů či skupin lososovitých ryb : pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) původem z Dánska, Itálie, Jihoafrické republiky, siven americký (Salvelinus fontinalis), siven arktický (S. alpinus), siven obrovský (S. namaycush), a jejich hybridi (S. fontinalis x S. alpinus). Sledovány byly vybrané morfologické parametry - stavba těla, hmotnost vnitřních orgánů, struktura pokožky a žáber.
|
|
DNA servis a konkrétní genetické produkty pro chovatele nejen lososovitých ryb
Mendel, Jan ; Mareš, J. ; Palíková, M. ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš
Mnohaleté zkušenosti s poskytováním genetického servisu a s řešením projektů spojených s chovem akvakulturních ryb a ochranářským managementem ryb ve volných vodách vedl vědecko-výzkumný tým k přípravě genetického toolboxu pro chovatele, rybáře a ochranáře. Tři připravené sady - "Standard", "Salmonid" a "Rezistence" poskytují nástroje a postupy řešící tematické oblasti: identifikační genetiky, reprofish genetiky, geneticky kontrolovaného chovného managementu a imunogenetiky včetně NGS technik. Nabízené postupy a řešení vycházejí ze vzájemné spolupráce univerzit, výzkumných institucí, chovatelských firem, rybářských sdružení a ochranářských organizací. Konkrétněji především z národního a evropského patentu a certifikovaných metodik připravených v Ústavu biologie obratlovců (ÚBO), Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU a Ústavu ekologie a chorob zvěře, ryb a včel FVHE VFU.
|
| |
| |
|
Potrava dravých ryb vodárenských nádrží povodí Moravy
Mikl, Libor ; Adámek, Zdeněk ; Šlapanský, Luděk ; Všetičková, Lucie ; Jurajda, Pavel
Biomanipulace jsou považovány za jeden ze základních pilířů, kterými je možné ovlivnit jakost vod na vodárenských nádržích. Pro posouzení možností a účinnosti biomanipulačních opatření na vodárenských nádržích v povodí Moravy (Bojkovice, Ludkovice, Landštejn, Nová Říše a Hubenov) proběhly během jarních a letních měsíců v letech 2016 a 2017 kontrolní odlovy ryb (Jurajda et al. 2018). Ryby byly odlovovány s použitím elektrického agregátu a tenatních sítí. Na potravní analýzu bylo celkem odloveno 922 jedinců (dále ind.) dravých ryb: štika obecná (39 ind.), bolen dravý (24 ind.), okoun říční (805 ind.), candát obecný (43 ind.) a sumec velký (11 ind.).\nRybí složka v potravě dravých ryb studovaných vodárenských nádrží, tvořila celkem 75 % hmotnostního zastoupení z celkově přijaté potravy a dominovaly v ní především kaprovité ryby s 41 % hmotnostním zastoupením (plotice 15 %, perlín 12 %, cejn 8 %, ouklej 3 % a blíže neidentifikovatelné kaprovité ryby 2 %) a okounovité ryby s 20 % (okoun 15 %, candát 2 %, ježdík 1 % a blíže neidentifikovatelné okounovité ryby 1 %). Natrávené zbytky ryb, které nebylo možno zařadit do žádné vyšší taxonomické skupiny, tvořily 12 %. Druhou nejpočetnější složku potravy tvořili bezobratlí (24 %). Nezanedbatelnou část kořisti predátorů tvořily i samotné dravé druhy ryb 23 % (okoun 15 %, štika 4 %, candát 3 %, blíže neidentifikovatelné okounovité ryby 1 %). Kanibalismus se na složení potravy dravých druhů ryb podílel celkem 11 %, u okouna tvořil 15 %, u štiky a candáta shodně 13 %, zatímco u bolena a sumce nebyl zaznamenán.\nVýsledky potravních analýz spolu s monitoringem rybích společenstev studovaných nádrží, při němž byl zjištěn poměrně vysoký poměr dravých ku nedravým rybám (Jurajda et al. 2018) naznačují, že za současného stavu biomasy dravých ryb a vstupu nutrientů, mohou biomanipulační opatření sloužit maximálně jako prostředek k zakonzervování současného stavu jakosti vod na vodárenských nádržích, nikoliv jako opatření, které by mohlo významněji přispět ke zlepšení kvality surové vody.
|
|
Rybí společenstva pěti vodárenských nádrží v povodí Moravy
Jurajda, Pavel ; Janáč, Michal ; Roche, Kevin ; Mikl, Libor ; Šlapanský, Luděk ; Krechler, I. ; Adámek, Zdeněk ; Jurajdová, Zdenka ; Halačka, Karel
Cílem této pilotní studie bylo přinést základní data o rybích společenstvech pěti, doposud jen málo prozkoumaných, vodárenských nádrží.
|
|
Příprava a uchování vzorků ryb pro průtokovou cytometrii
Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Mareš, J.
Průtoková cytometrie umožňující rychlé měření obsahu DNA buněk našla široké využití v ichtyologii i rybářské praxi. Cílem metodiky je přispět k optimalizaci práce na průtokovém cytometru a to pomocí při výběru, odběru a možností fixace analyzovaná tkáně a interpretace získaných dat. Cílovou skupinou dané metodiky jsou zejména osoby z rybářské praxe a ichtyologové zabývající se problematikou populační struktury ryb ve volných vodách, s čímž souvisí i například omezená možnost fixačních prostředků a technik, případně snaha analýz materiálu původně neuchovaného pro účely stanovení ploidie (dočasné pracovní či archivní preparáty, muzejní materiál, atd.). Při výběru druhů k ověření byly preferovány představitelé polyploidních komplexů či hospodářsky využívané druhy se známou existencí polyploidních jedinců.
|
| |