|
|
Statistiky managementu bobra evropského v ČR
Robotka, David
Tato bakalářská práce řeší problematiku týkající se počtu vydaných výjimek a následného skutečného odlovu bobra evropského (Castor fiber) v rámci celé České republiky. K řešení byly využity získané informace z krajských úřadů z odboru životního prostředí a krajiny. Studie ukázala, že již první roky od přijetí Programu péče o bobra byly výjimky s povolením k lovu vydávány, avšak jejich využití ve formě počtu ulovených kusů nebylo vysoké. Z důvodu neustálého se rozšiřování tohoto druhu a s tím spojené zvýšené působení škod se však tento počet postupem času zvyšoval. Hlavním zjištěním je, že se od roku 2013 do doby sběru dat vydalo celkem 72 výjimek k lovu a 7 opatření obecné povahy. Celkem se na ně ulovilo 235 jedinců bobra evropského, nejvíce však v Plzeňském kraji. Paradoxně bylo uloveno více jedinců v zóně B, kde je odstřel povolen pouze na vydané výjimky než v zóně C, kde je odstřel celoplošně bez omezení.
|
|
|
Selekce potravy bobrem evropským (Castor fiber) ve čtyřech ročních obdobích
Macháčková, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá vyhodnocením potravy bobra evropského v kulturní krajině. Teoretická část je věnována dosavadním znalostem týkající se selekce potravy bobrem a faktorech, kterými je ovlivněna. V praktické části je prostřednictvím volumetrické metody vyhodnoceno celkem devět žaludků u ulovených nebo uhynulých jedinců bobra pocházejících z různých období sezóny. Výsledky naznačují, že poměry hlavních složek se během ročního období mění. V zimních měsících je dle očekávání zastoupena dřevinná složka, zatímco ve vegetačním období je složení různorodé. V letním období je, mimo jiné zajímavé zastoupení polních plodin. V jarním a podzimním období dochází k přechodům mezi dřevinnou složkou a zelenou biomasou.
|
|
|
Hygienická kvalita ryb v 10 údolních nádržích ČR
ŠTEFAN, Daniel
Cílem práce bylo posoudit hygienickou kvalitu nejčastěji lovených a konzumovaných druhů ryb vyskytujících se v 10 údolních nádržích ČR z hlediska obsahu vybraných cizorodých látek (Hg, Cd, Pb, PCB, DDT, HCH, HCB) v jejich svalovině. Odlov ryb pro analýzy proběhl v letech 2019 - 2020. Samotné analýza byly provedena akreditovanou laboratoří Státního veterinárního ústavu Praha. Pro porovnání zatížení jednotlivých lokalit a srovnání s výsledky monitoringu provedeného v letech 2006 - 2010 byl jako referenční druh zvolen cejn velký (Abramis brama). Dále bylo v každé nádrži odloveno 5 nejčastěji lovených druhů ryb. Překročení platného hygienického limitu pro obsah rtuti bylo zjištěno v celkem 15 vzorcích z 6 lokalit (Lipno, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Skalka a Rozkoš). Nejvyšší koncentrace rtuti (2,948 mg.kg-1) byla naměřena ve směsném vzorku svaloviny bolena dravého (Leuciscus aspius) z údolní nádrže Skalka. Výsledky analýz svaloviny dalších druhů ryb z této nádrže potvrdily její přetrvávající silné zatížení rtutí. Hygienický limit pro obsah olova byl překročen ve směsném vzorku svaloviny kapra obecného (Cyprinus carpio) z údolní nádrže Hněvkovice v roce 2019. Vzhledem k atypičnosti zjištění byla analýza opakována v roce 2020, kdy se kontaminace svaloviny kapra z této lokality olovem nepotvrdila. Ostatní sledované polutanty byly ve všech vzorcích pod hranicí příslušných hygienických limitů. Statisticky významné změny kontaminace svaloviny cejnů rtutí ve srovnání s monitoringem z let 2006 - 2010 byly zjištěny v lokalitách Lipno, Kořensko, Těrlicko, Žermanice a Skalka, většinou však souvisely s odlišnou hmotností ryb použitých k analýzám. V některých lokalitách bylo zjištěno zvýšení obsahu PCB oproti předchozímu monitoringu, hodnoty se však stále pohybovaly hluboko pod hygienickým limitem. Na základě výsledků analýz byly také pro jednotlivé druhy ryb ze všech lokalit vypočteny dle toxikologických limitů maximální doporučené počty porcí (170 g) masa zkonzumovatelné za měsíc bez zdravotního rizika. Limitujícím polutantem byla ve všech vzorcích rtuť (respektive methylrtuť). Výsledky práce potvrdily, že hygienická kvalita ryb ve sledovaných rybářských revírech je velmi dobrá, určité riziko může představovat pouze častá konzumace dravých ryb větších velikostí. Výjimkou je údolní nádrž Skalka, z níž vzhledem ke silné kontaminaci rtutí nelze doporučit konzumaci ulovených ryb.
|
|
|
Přenos radioaktivní zátěže prostředí na populaci prasete divokého ve vybraných lokalitách jihozápadní části České republiky
KOUBA, František
Kontaminace potravního řetězce černé zvěře postčernobylským radioaktivním spadem je stále aktuálním problémem v lesních ekosystémech určitých lokalit v ČR. Tato disertační práce je zaměřena na vyhodnocení výsledků hodnot radioaktivní kontaminace (137Cs) masa (zvěřiny) prasat divokých, ulovených v lokalitách Novohradských hor a Národního parku Šumava v období prosince 2012 až prosince 2019. Cílem práce bylo zhodnotit výskyt radioaktivní zátěže u prasat divokých, identifikace případných sezónních trendů v naměřených hodnotách 137Cs a možných rozdílů ve vybraných lokalitách a zhodnotit přítomnost radiocesia v surovinách živočišného původu, konkrétně ve zvěřině volně žijící zvěře, jako možného zdroje kontaminace potravního řetězce člověka. V průběhu sledovaného období od prosince 2012 do prosince 2019 byla změřena aktivita 137Cs celkem u 1607 vzorků zvěřiny, z toho 654 vzorků z Novohradských hor v Jihočeském kraji a 953 vzorků z Národního parku Šumava ? Jihočeský a Plzeňský kraj. Prahová hodnota 600 Bq/kg z celkové sumy cesia byla překročena u 763 vzorků z celkového počtu 1607, což je 47,5 %. Maximální hodnota hmotnostní aktivity 137Cs byla 22 540 Bq/kg, mediánová hodnota 522,4 Bq/kg a průměrná hodnota 1368,2 Bq/kg. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny mezi lokalitami Novohradské hory a NP Šumava. Ve vzorcích z Novohradských hor byla prokázána nadlimitní hodnota137Cs u 238 z celkem 654 vzorků, to znamená překročení limitní hodnoty 600 Bq/kg ve zvěřině u 36,4 % ulovených prasat divokých. Ve vzorcích z Národního parku Šumava byla naměřena nadlimitní hodnota 137Cs u 525 z celkem 953 vzorků, což je 51,1 % vzorků s nadlimitními hodnotami. Při posuzování sezónnosti naměřených hodnot aktivity 137Cs u ulovených prasat divokých byly prokázány statisticky významné rozdíly, kdy v zimním období (listopad ? duben) aktivity 137Cs dosahovaly vyšších hodnot. Průměrná hodnota v zimním období z celkového počtu hodnocených měření činila 1674,23 Bq/kg, mediánová hodnota 741,87 Bq/kg, zatímco v letním období (květen-říjen) činila průměrná hodnota 1022,69 Bq/kg a mediánová hodnota 376,51 Bq/kg. Odlišné hodnoty jsou též patrné s přihlédnutím k ročnímu období. V době od prosince do května (každý sledovaný rok) je patrný nárůst naměřených hodnot v lokalitách Novohradských hor, oproti tomu v lokalitě Národního parku Šumava se tato sezonnost neprojevuje. Obecně vyšší naměřené hodnoty hmotnostní aktivity 137Cs vykazovaly vzorky z lokalit uzavřených lesních ekosystémů s žádným, či minimálním podílem pastvin a zemědělsky obdělávané půdy.
|
|
|
Parazitostatus kamzíka horského v oblasti Rumburku a výsledky jeho kontroly
Žváková, Pavlína ; Lamka, Jiří (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Pavlína Ţváková Školitel: Prof. RNDr. Jiří Lamka, Csc. Název diplomové práce: Parazitostatus kamzíka horského v oblasti Rumburku a výsledky jeho kontroly. Diplomová práce se zabývá parazitárními chorobami, které tvoří většinu významných zdravotních problémů kamzíka horského chovaného v oblasti Rumburku. Během tříletého sledování jsme larvoskopicky a ovoskopicky vyšetřili 192 vzorků trusu sesbíraného na zimních stávaništích honitby Studený vrch a 7 vývrhů uhynulých nebo ulovených kusů kamzičí zvěře. Výsledky těchto vyšetření byly v naprosté většině případů vyhodnoceny jako parazitologicky pozitivní. Nejčastěji se u kamzíků v dané oblasti vyskytuje druh malé plicnivky Muellerius capillaris. Součástí práce bylo také vyhodnocení anthelmintické účinnosti podaných léčiv. V roce 2009 byl kamzíkům podán albendazol a v roce 2011 ivermektin. V roce 2010 nebyla léčba naším pracovištěm realizována, kamzíci byli léčeni medikovaným krmivem dodaným Okresním mysliveckým spolkem. Dále byla práce zaměřena na porovnání druhového zastoupení parazitů žijících u našich kamzíků s těmi, kteří se vyskytují u kamzíků stejného poddruhu z původních alpských oblastí nebo jiných lokalit.
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
| |
|
|
Ichtyologický průzkum stavu třecího hejna bolena dravého v nádrži Švihov v roce 2017
Šmejkal, Marek ; Blabolil, Petr ; Bartoň, Daniel ; Kolařík, T. ; Soukalová, Kateřina ; Děd, Vilém ; Boborová, K. ; Michalička, P. ; Zemanová, Z. ; Kočvara, Luboš ; Duras, J. ; Kubečka, Jan
Cílem práce bylo odlovení části třecího hejna hlubinným elektrickým agregátem a označení ulovených jedinců bolena dravého individuálními čipovými značkami (PIT-tagy). Na základě značení byl proveden odhad početnosti třecího hejna bolena dravého v nádrži Švihov pomocí metody mark-recapture. Dále jsme stanovili meziročních délkové a hmotnostní přírůstky pohlavně dospělých jedinců. Značení jedinci byli monitorováni pomocí pasivní telemetrie na přítoku nádrže Švihov.
|
|
|
Ichtyologický průzkum stavu třecího hejna bolena dravého v nádrži Švihov v roce 2016
Šmejkal, Marek ; Blabolil, Petr ; Baran, Roman ; Kočvara, Luboš ; Bartoň, Daniel ; Kolařík, T. ; Prachař, Zdeněk ; Soukalová, Kateřina ; Děd, Vilém ; Vebrová, Lucie ; Vejřík, Lukáš ; Kubečka, Jan
Cílem práce bylo odlovení části třecího hejna hlubinným elektrickým agregátem a označení ulovených jedinců bolena dravého individuálními čipovými značkami (PIT-tagy). Na základě značení byl proveden odhad početnosti třecího hejna bolena dravého v nádrži Švihov pomocí metody mark-recapture. Dále jsme stanovili meziročních délkové a hmotnostní přírůstky pohlavně dospělých jedinců. Značení jedinci byli monitorováni pomocí pasivní telemetrie na přítoku nádrže Švihov.
|
|
|
Zhodnocení rybářského managementu pstruhového revíru Svitava 5
Polívka, Lukáš
Hlavním cílem této diplomové práce je vyhodnocení biologického stavu druhových populací hospodářsky významných rybích druhů na revíru Svitava 5 a vyhodnocení hospodářské evidence uživatele revíru v desetileté řadě. Ichtyologické průzkumy se uskutečnily na podzim roku 2015 ve dnech 20. a 21. 10. Na jednotlivých lokalitách byly stanoveny základní fyzikálně chemické parametry vody a zjištěny topografické údaje. Odlovy byly realizovány pomocí elektrického agregáty. Všechny ryby byly po zjištění plastických znaků vráceny šetrně zpátky do revíru. Na všech lokalitách byl zjištěn výskyt 3 rybích druhů ze 2 čeledí. Celková abundance se pohybovala v rozmezí 899 až 3634 ks.ha-1 a biomasa 58,7 až 250,6 kg.ha-1. Velký pokles v počtu ulovených jedinců byl zaznamenán i lipana podhorního, kdy v desetileté řadě se snížil počet úlovků z 21 ks.ha-1 na 1 ks.ha-1
|
host ::
RSS.