|
|
Výběr písní k progresivnímu systému intonačních prvků v hudební výchově na 1. stupni ZŠ
Zichová, Jana ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Jenčková, Eva (oponent)
V našem hudebním systému se děti učí pěveckému projevu trojí cestou. Nápodobou slyšeného neboli vokální imitací, vokální intonací a vokální improvizací neboli tvořivostí. Často se však ve školní praxi dochází záměně vokální imitace za vokální intonaci, proto je třeba přesně tyto dva termíny definovat, aby nebylo možné je zaměňovat. Vokální imitací nazýváme pěvecké projevy, které vznikají opakováním sluchem vnímaných hudebních útvarů: melodií, témat, motivů, úryvků písní apod.. Při nácviku se snažíme na základě sluchových vjemů napodobit tyto poslouchané útvary co nejpřesněji. Nápodobou slyšeného nedochází hlubší analýze hudebně výrazových prostředků. Nedochází uvědomělým operacím s hudebními představami ani výraznějšímu rozvoji hudební paměti. Vokální intonace je vlastně převod notového zápisu melodie do její odpovídající zvukové podoby za pomoci hlasového orgánu. Na rozdíl od imitace, kde hudební podněty zpracovává sluch, jsou u intonace hlavními hudebními podněty noty, které jsou zpracovávány zrakem. Jak jsem již uvedla imitace není pro dítě tak přínosná, tudíž by měla být pouze jakýmsi předstupněm intonace. Imitačně bychom měli učit ty písně, které jsou pro děti příliš obtížné nebo ty, na jejichž intonační zvládnutí dítě nemá dostatečné znalosti, což se v průběhu školní docházky samozřejmě mění. Výuku...
|
host ::
RSS.