|
Jazyková situace u Slovanů v Habsburské monarchii v 19. století
Nedvědová, Milada ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent) ; Honzak-Jahić, Jasna (oponent)
Behem svého historického vývoje se vetší cást jižních Slovanu (Slovinci, Chorvati, cástecne Srbové a obyvatelé Bosny a Hercegoviny) a západních Slovanu (zejména Ceši a Slováci) postupne stávají soucástí spolecného státu - Habsburské ríše, respektive Rakouského císarství a následne Rakousko-Uherska. Pro všechna zmínená národní spolecenství predstavuje 19. století vyvrcholení jejich emancipacních snah predevším v rovine stabilizace jazykové normy, dosažení kulturní a intelektuální svébytnosti. Celková historická a kulturní situace ve spolecném státe behem 19. století nabízí možnost areálového, sociolingvistického a diachronního pohledu na kodifikacní procesy u jednotlivých národních spolecenství, která jsou z politického centra organizována jednotným vzdelávacím a administrativne politickým systémem. Stále kvalitnejší a vyšší vzdelání privedlo všechna národní spolecenství obývající spolecný stát k odborné, kulturní i politické emancipaci a monarchii nakonec vnitrne rozložila. Práce se v první cásti venuje klícovým okamžikum u zkoumaných Slovanu do 19. století. Strucne mapuje politickou i kulturní historii všech zkoumaných národu zhruba od prvního spolecného kulturního a pro nekteré i politického areálu Velké Moravy a cyrilometodejské mise. Zachycuje vytvárení samostatných slovanských státních útvaru ci ztrátu...
|
host ::
RSS.