|
Politika Eduarda I. na Britských ostrovech a ve Francii
Kovaříková, Šárka ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Eduard I. vládl v Anglii třicet pět let. Autoři středověkých kronik o něm mluví jako o výborném panovníkovi, schopném válečníkovi a politikovi. Moderní historici píší o mnoha problémech a válkách, které musel vyřešit či vybojovat, většinou úspěšně. Anglie Eduarda I. měla dvě vnější části - Wales a Irsko. Wales byl rozdělen mezi mocné barony, kteří museli anglickým králům skládat homagium. V rozmězí let 1272 a 1307 ve Walesu vypukla tři povstání vedená místními magnáty. Po posledním z nich, které proběhlo roku 1292, byl Wales Angličany plně dobyt. O Irsku se předpokládalo, že je zcela pod anglickou nadvládou; Eduard tento ostrov nikdy nenavštívil ani nebyl nucen tam poslat armádu. Ve 13. století existovala na Britských ostrovech dvě království - Anglie a Skotsko. Angličtí králové se snažili získat v severnější zemi vliv; skotští králové jim měli skládat homagium. Sporným bodem bylo, zda tato přísaha byla skládána za celé Skotsko nebo pouze za země, které skotský král držel v Anglii. Roku 1290 místní královská dynastie vymřela a Eduard I. se chopil příležitosti. Vybral nového panovníka a poté, co Jan Balliol nesplnil své údajné povinnosti vůči Anglii, Eduard do Skotska vtáhl v čele armády. Vojenská tažení, především díky odporu v severní části království, probíhala až do konce Eduardovy vlády. Skotsko nebylo...
|
host ::
RSS.