|
Management půd velkých investičních akcí na příkladu průmyslové zóny Kolín - Ovčáry
Bejblová, Klára ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kuklík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje záboru a manipulaci se skrývkou kulturních vrstev půdy. Tato problematika je popsána na modelovém území průmyslové zóny Kolín - Ovčáry. V práci jsou hodnoceny půdní charakteristiky a jejich změny na plochách, kde díky přesunu kulturní vrstvy vznikla zcela nová struktura půdního krytu, tvořená půdními jednotkami s umělou stratigrafií profilu. Pro tuto oblast je navrženo také nové bonitační zařazení. Celkový dopad záboru a provedení skrývky, přes lokální zvýšení parametrů úrodnosti, hodnotíme jako degradaci půdního krytu.
|
|
Analýza účinnosti nástrojů ochrany lesního a zemědělského půdního fondu
Javoříková, Zuzana ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Pražan, Jaroslav (oponent)
Půda je nenahraditelný přírodní zdroj, základní složka životního prostředí a zdroj obživy. Nyní však dochází k nadměrnému zvyšování rozlohy zastavěné plochy, jež se zvětšuje právě na úkor kvalitní zemědělské půdy. Tím se zemědělská půda poškozuje a dochází k porušení jejích funkcí. Mezi nejzávažnější formy degradace půdy patří tzv. zábory. Zábory pozemků můžeme považovat za jeden z hlavních problémů v oblasti životního prostředí České republiky. Výstavba především na "zelené louce" má významný dopad na úbytek kvalitní zemědělské půdy, případně půdy lesní. Nástroje k ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) se na rozdíl od nástrojů ochrany lesů jeví jako neefektivní a neúčinné. Cílem této práce je objasnit, jak tyto nástroje v praxi fungují, pokusit se o jejich detailní analýzu a zodpovědět výzkumnou otázku: Jak fungují nástroje ochrany zemědělského půdního fondu v praxi a z jakého důvodu se nástroje ochrany ZPF jeví jako neúčinné? V teoretické části diplomové práce je zpracováno zakotvení dané problematiky v legislativě a teorii. Tato část se opírá především o zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a o zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. Následně je zpracována analýza tématu a definovaná problematika je ověřena v praxi. Využita je kvalitativní metoda, konkrétně institucionální...
|
|
Pozemková reforma v období první ČSR
Zikmund, Martin ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce je výsledkem mé snahy o kompilaci nejdůležitějších faktů o první československé pozemkové reformě odehrávající se v období první republiky. Pozemková reforma byla gigantickým projektem, jehož realizace trvala téméř 20 let a jehož důsledky zasahují až do dnešní doby, ať už je to v podobě výsledků reformy nebo dodnes probíhajících restitučních procesů. Přetrvávající význam reformy byl, spolu s mým zájmem o období první republiky, jeden z hlavních důvodů, proč jsem si zvolil dané téma. Při zpracovávání tématu jsem kladl důraz zejména na právní stránku reformy. Diplomová práce se skládá z devíti kapitol. První kapitola zkoumá ekonomické postavení vlastníků půdy před započetím pozemkové reformy. Pozemkoví vlastníci jsou rozděleni do kapitol podle rozlohy vlastněné půdy a tyto kategorie jsou dále srovnávany dle různých hledisek. Druhá kapitola je stěžejní kapitolou diplomové práce a je kompletně věnována zákonodárství pozemkové reformy. Kapitola je rozdělena do tří částí. První část se dále dělí do několika oddílů, zabývajících se požadavky jednotlivých politických stran a hnutí. Druhá část popisuje události stojící za vznikem příslušných právních předpisů. Závěrečná třetí část blíže zkoumá nejdůležitější zákony pozemkové reformy. Třetí kapitola zachycuje přechodné akce, které...
|
|
Management půd velkých investičních akcí na příkladu průmyslové zóny Kolín - Ovčáry
Bejblová, Klára ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kuklík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje záboru a manipulaci se skrývkou kulturních vrstev půdy. Tato problematika je popsána na modelovém území průmyslové zóny Kolín - Ovčáry. V práci jsou hodnoceny půdní charakteristiky a jejich změny na plochách, kde díky přesunu kulturní vrstvy vznikla zcela nová struktura půdního krytu, tvořená půdními jednotkami s umělou stratigrafií profilu. Pro tuto oblast je navrženo také nové bonitační zařazení. Celkový dopad záboru a provedení skrývky, přes lokální zvýšení parametrů úrodnosti, hodnotíme jako degradaci půdního krytu.
|