|
|
Vliv využití Midline a PICC katétrů na četnost komplikací spojených s žilními vstupy u hospitalizovaných pacientů
Hromádková, Jaroslava ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou optimální volby žilního vstupu pro každého hospitalizovaného nemocného na standardním interním lůžkovém oddělení. Zavedení cévního vstupu musí být pro nemocného bezpečné a musí umožňovat splnění všech cílů, pro které byl indikován. V posledních letech se kromě periferních žilních kanyl a netunelizovaných centrálních žilních katétrů dostává do každodenní praxe zavádění midline katétrů a PICC. Zavádění a využívání cévních vstupů je spojeno s komplikacemi, které mohou nemocného ohrozit. Správná volba cévního vstupu již při přijetí může pacientům přinést benefit v podobě snížení komplikací. Cíl: Cílem magisterské diplomové práce bylo prokázat, že využití nových druhů cévních vstupů má vliv na snížení výskytu komplikací souvisejících s cévními vstupy. Metody: K dosažení cíle byla využita kvantitativní metoda sběru dat pomocí vytvořených sběrných protokolů. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2017 do února 2018 na dvou standardních odděleních Interní kliniky FN Motol. Výsledky: Sledováno bylo celkem 350 cévních vstupů (271 PŽK, 54 midline katétrů, 35 PICC) u 187 hospitalizovaných pacientů. Analyzován byl výskyt komplikací, průměrná doba zavedení a důvody odstranění jednotlivých cévních vstupů. U PŽK byla komplikace ve 101 případech na 1000...
|
|
| |
|
|
Zajištění cévního vstupu u dětí v akutních stavech
Dvořák, Vít ; Sentivanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Zajištění cévního vstupu u dětí v akutních stavech, je bezesporu podmínka jejich bezpečného a úspěšného zvládnutí. Práce vychází z řady odborných článků a publikací, zaměřujících se na periferní žilní kanylaci a intraoseální vstup a jejich použití u dětí v akutní, a to jak přednemocniční tak v nemocniční péčí. První část práce je věnována teoretickým aspektům zavádění a ošetřování těchto invazivních vstupů. Následuje porovnání, u kterého vstupu bývá vyšší úspěšnost zavedení na první pokus. Další část práce je výzkumná se stanovenými cíli. Cílem práce je shrnout dosavadní poznatky v zajištění přístupu do cévního řečiště v přednemocniční a nemocniční péči, pomocí periferní žilní kanylace a intraoseálního vstupu u dětí v akutních stavech. Dalším cílem ve výzkumné části pak je, zjištění úrovně znalostí vybraných skupin respondentů v zavádění a ošetřování periferní žilní kanyly a intraoseálního vstupu a následné porovnání těchto dat. Posledním cílem pak je zjistit, bude-li u náhlé zástavy oběhu dítěte preferován periferní žilní nebo intraoseální vstup do cévního řečiště. Bylo zjištěno, že ani jedna z posuzovaných skupin respondentů, a to nelékařští zdravotničtí pracovníci záchranných služeb (zdravotnický záchranář a záchranář pro urgentní medicínu) a nelékařští zdravotničtí pracovníci dětských JIRP/ARO...
|
|
|
Vliv využití Midline a PICC katétrů na četnost komplikací spojených s žilními vstupy u hospitalizovaných pacientů
Hromádková, Jaroslava ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou optimální volby žilního vstupu pro každého hospitalizovaného nemocného na standardním interním lůžkovém oddělení. Zavedení cévního vstupu musí být pro nemocného bezpečné a musí umožňovat splnění všech cílů, pro které byl indikován. V posledních letech se kromě periferních žilních kanyl a netunelizovaných centrálních žilních katétrů dostává do každodenní praxe zavádění midline katétrů a PICC. Zavádění a využívání cévních vstupů je spojeno s komplikacemi, které mohou nemocného ohrozit. Správná volba cévního vstupu již při přijetí může pacientům přinést benefit v podobě snížení komplikací. Cíl: Cílem magisterské diplomové práce bylo prokázat, že využití nových druhů cévních vstupů má vliv na snížení výskytu komplikací souvisejících s cévními vstupy. Metody: K dosažení cíle byla využita kvantitativní metoda sběru dat pomocí vytvořených sběrných protokolů. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2017 do února 2018 na dvou standardních odděleních Interní kliniky FN Motol. Výsledky: Sledováno bylo celkem 350 cévních vstupů (271 PŽK, 54 midline katétrů, 35 PICC) u 187 hospitalizovaných pacientů. Analyzován byl výskyt komplikací, průměrná doba zavedení a důvody odstranění jednotlivých cévních vstupů. U PŽK byla komplikace ve 101 případech na 1000...
|
|
| |
host ::
RSS.