|
|
Obranné reakce včel vůči přírodním toxinům
KAINZOVÁ, Klára
Cílem této magisterské práce bylo monitorování obranných reakcí včel po aplikaci včelího jedu. To zahrnovalo expresi vitellogeninu v tukovém tělese u trubce a dělnice a hladiny vitellogeninu v jednotlivých orgánech (hemolymfa, Malpighické trubice, střevo, tukové těleso), hladiny biogenních aminů, konkrétně dopaminu v jednotlivých včelích orgánech dělnice a trubce, hladiny adipokinetického hormonu v centrální nervové soustavě (CNS). Tyto biochemické studie byly doplněny analýzami mikrostrukturálních změn ve svalových buňkách pomocí elektronové mikroskopu. Výsledky ukázaly, že hladina AKH nebyla výrazně změněna, exprese vitellogeninu byla snížena v tukovém tělese trubců i dělnic. Tato inhibice byla zaznamenána i u samotné hladiny vitellogeninu v tukovém tělese a hemolymfě. Aktivita katalázy byla stimulována ve střevě včelí dělnice, opačný trend byl pozorován u trubců. Hladina dopaminu byla u všech orgánů (mozek, tukové těleso, Malpighické trubice) mírně zvýšena, ale pouze v tukovém tělese trubců bylo toto zvýšení statisticky průkazné. V neposlední řadě byl sledován efekt včelího jedu na strukturu thorakálních svalů. U dělnic došlo k destrukci svalových vláken a mitochondrií a současná aplikace AKH s jedem dokázala těmto změnám zabránit; situace u trubců zůstává nejasná.
|
|
|
Vliv přírodních toxinů na včelu medonosnou
KAINZOVÁ, Klára
Cílem této práce bylo popsat vliv včelího jedu na aktivitu trávicích enzymů (amyláz, proteáz, lipáz), na produkci AKH v CNS, na hladinu živin (lipidů, proteinů, glycidů) a vitellogeninu v hemolymfě včely medonosné Apis mellifera L. Včelí jed byl do těla včel aplikován 24 hodin před samotným stanovením výše zmíněných charakteristik. Výsledky ukazují, že včelí jed snižuje hladinu AKH v CNS, zvyšuje aktivitu trávicích enzymů ve střevě a zvyšuje hladinu vitellogeninu v hemolymfě. Vliv jedu na hladinu živin v hemolymfě se lišil - hladina lipidů a glycidů se zvýšila, zatímco hladina proteinů klesala.
|
|
|
Vliv paralytického jedu lumčíka, \kur{Habrobracon hebetor}, na svalovou tkáň zavíječe, \kur{Ephestia kuehniella} a octomilky, \kur{Drosophila melanogaster}
PODLAHOVÁ, Šárka
Diplomová práce studuje vliv paralytického jedu H. hebetor na ultrastrukturu svalové tkáně přirozeného hostitele E. kuehniella a modelového organismu D. melanogaster pomocí transmisní elektronové mikroskopie (TEM). Práce navazuje na bakalářskou práci Šárky Podlahové, ve které byl zkoumán efekt adipokinetického hormonu (AKH) na působení jedu H. hebetor v thorakální svalové tkáni D. melanogaster (Podlahová 2019). Zatímco v původní práci byly pro aplikaci jedu a AKH použity podmínky in vitro, v této práci je jed aplikován in vivo ať už za použití přirozeného hostitele nebo za přímé injikace jedu do modelového organismu. Zpracování tkáně bylo optimalizováno tak, aby se minimalizoval vznik možných artefaktů. Dále byly testovány linie D. melanogaster s potenciální mutací v podjednotkách glutamátových receptorů GluRIIA a GluRIIB. A bylo prodiskutováno zapojení těchto receptorů v mechanismu paralýzy vosičkovým jedem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Evoluce žihadla a jedové žlázy u blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata)
Matějková, Zuzana ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Šobotník, Jan (oponent)
Téma: Evoluce žihadla a jeho žláz u blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera:Aculeata) Řešitel: Zuzana Matějková Školitel: Mgr. Jakub Straka, Ph.D. Abstrakt Pro skupinu žahadlových (Hymenoptera:Aculeata) je žihadlo synapomorfním znakem. Linie žahadlových se oddělila od linie skupiny Parasitica v rámci řádu štíhlopasých. Žihadlo se vyvinulo z původního kladélka - žahadloví ztratili schopnost klást jím vajíčka. Žihadlem ústní na povrch těla kromě jedové žlázy také žláza Dufourova a některé další žlázy. Sekrety těchto žláz mají vícero různých funkcí. Původní funkcí, vázanou na predátorsko-parazitickou životní strategii, je funkce paralyzování oběti. U sociálních druhů získává naopak žihadlo spolu se žlázami funkci obrannou. Jde především o obranu společenství a jeho zdrojů před predátory z řad obratlovců. Tuto strategii podporuje i možná autotomie žihadla - jeho odtržení od zbytku těla. Žihadlo je také zdrojem feromonů a podílí se i na produkci dalších látek. Významnou složkou jedů žahadlových jsou malé peptidy s antimikrobiální funkcí. Ty původně sloužily patrně ke konzervaci kořisti, ale figurují také v imunitě hmyzu a feromonální signalizaci a přispívají k vyšší účinnosti jedu.
|
|
|
Antimikrobiální peptidy izolované z jedu blanokřídlého hmyzu
Monincová, Lenka ; Čeřovský, Václav (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Fusek, Martin (oponent)
S ohledem na stále narůstající rezistenci a multirezistenci mikrobů vůči tradičním antibiotikům je nezbytný vývoj nových antimikrobiálních látek. Mezi nadějné kandidáty již několik let patří antimikrobiální peptidy (AMP). Jejich výhodou je rychlé a selektivní působení na prokaryotní buňku. Jejich účinek ve většině případů spočívá v narušení mikrobiální membrány, které vede ke smrti buňky. Bohatým zdrojem AMP se ukázal být jed blanokřídlého hmyzu. Z jedu divoce žijících včel bylo izolováno několik nových AMP. Podrobnější výzkum je věnován halictinům (HAL-1 a HAL-2) z ploskočelky šestipásé, lasiocepsinu (Las) z ploskočelky velkohlavé a macropinu (MAC-1) z olejnice žlutonohé. Jsou aktivní proti Gram-pozitivním i Gram-negativním baktériím a proti kvasince Candida albicans. Liší se v hemolytické aktivitě. Zatímco halictiny a macropin mají značnou hemolytickou aktivitu, Las není hemolytický. Nový AMP byl izolován také ze sekretu pilořitky olšové. Jedná se o nový hmyzí defensin složený z 55 aminokyselin, který je na C-konci amidovaný a obsahuje tři disulfidické můstky. Výsledky CD a NMR studií ukázaly schopnost HAL-1, HAL-2 a MAC-1 vytvářet v přítomnosti micel dodecylsulfátu sodného nebo organického rozpouštědla trifluoroethanolu amfipatickou α-helikální strukturu. Pro studium vztahu struktury a...
|
host ::
RSS.