|
|
Zoochorní šíření cévnatých rostlin v kontextu rewildingu - studie v pastevní rezervaci Milovice
Mádrová, Terezie ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Janíková, Eva (oponent)
Disperze semen je jedním z podstatných mechanismů populační dynamiky rostlin. Jedním z typů disperze semen je zoochorie, tedy šíření semen zvířaty, která je dělena na dva další typy - epizoochorii (šířením semen na těle zvířete) a endozoochorii (šíření semen v trávicím traktu zvířete). Zvlášť pro endozoochorii jsou základními disperzory velcí herbivoři, kteří jsou jedním z důležitých článků definující charakter a strukturu vegetace a jejichž mnohé druhy z evropské krajiny v důsledku lidské činnosti vymizely. Ochranářský management, který k péči o lokality využívá reintrodukci zvířecích druhů se nazývá rewilding. Reintrodukcí velkých herbivorů se v našem prostředí zabývá společnost Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci s koňmi (Equus ferus), zubry evropskými (Bison bonasus) a pratury (Bos primigenus). Mým zájmem bylo zjistit, jak tato zvířata přispívají k dynamice tamní vegetace skrze zoochorní šířených semen. Epizoochorii jsem studovala za pomocí klíčícího pokusu z půdních vzorků zpod tzv. otěrových stromů (podle Heinken et al. 2006) z jara roku 2021. Z celkového počtu 120 vzorků půdy vyklíčilo celkem 27 semenáčků, z nichž 85 % pocházelo z kontrolních odběrů. Výsledky poukazují na nevhodnost použité metodiky pro tuto lokalitu, která by v teorii měla být...
|
|
|
Obnova nelesní vegetace v bývalém vojenském prostoru Milovice
KOSTOHRYZOVÁ, Anna
Tato studie se zabývala obnovou nelesní vegetace v bývalém vojenském prostoru Milovice. Byla zaměřena na asistovanou obnovu za použití přenosu biomasy na nedávno disturbovanou plochu v podobě opuštěného pole a na brzkou spontánní sukcesi. Dále se práce zabývala spontánní sukcesí na plochách vzniklých komfortním chováním velkých herbivorů.
|
|
|
Reakce rostlin na okus jelenovitými a důsledky pro další okus
Dudlová, Tamara ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
(česky) Práce se zabývá interakcí rostlin a herbivorů, konkrétně jelenovitých přežvýkavců. Hlavní otázkou práce je, zda (a případně jak) změny navozené v rostlinách okusem ovlivňují pravděpodobnost dalšího okusu. Na otázku jsem se pokusila odpovědět pomocí rešerše publikované literatury. Rostliny se vyrovnávají s okusem tolerancí (kompenzačním růstem), nebo rezistencí (produkcí obranných chemických sloučenin). Převažující reakce je dána primárně životní strategií rostliny. U dospělých dřevin a trav převažuje tolerance, u mladých dřevin a širolistých bylin rezistence. U rezistentních rostlin se po okusu zvyšuje obsah fenolických látek a snižuje obsah celulózy, tolerantní druhy reagují opačně. Právě obsahy těchto látek, které jsou negativně korelované, jsou klíčové pro výběr potravy jelenovitými. Velké druhy jelenovitých obecně preferují rostliny s větším množstvím celulózy, kterou jsou schopni efektivně trávit. Menší druhy preferují rostliny s nižším obsahem celulózy a s vyšší koncentrací jednoduchých cukrů. Tyto výživnější rostliny jsou před okusem chráněny fenolickými látkami, které jsou menší druhy jelenovitých schopny efektivněji neutralizovat. Otázkou opakovaného okusu týchž rostlin se zabývá jen několik studií a jejich výsledky nejsou jednoznačné. Další studie zahrnující více faktorů a...
|
|
|
Epizoochorní šíření cévnatých rostlin velkými savci
Mádrová, Terezie ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Vlasta, Tomáš (oponent)
Epizoochorní šíření je spolu s endozoochorním šířením jedním ze dvou základních typů zoochorie, tedy disperze semen zvířaty. Epizoochorie je definována jako šíření semen na povrchu zvířat, například v srsti savců, v peří ptáků nebo i na lidském oděvu, zahrneme-li člověka mezi disperzní vektory. Jsou rostlinné druhy, které se v průběhu evoluce na přenos epizoochorií adaptovaly. U nich můžeme pozorovat morfologické přizpůsobení, jako jsou háčky, různé výrůstky či lepivý povrch. To, jak budou tyto adaptace efektivní, však závisí i na druhu přenašeče, kterým mohou být jak savci (např. kopytníci či šelmy), tak ptáci nebo plazi. Epizoochorie má také vliv na diverzitu společenstva, je mechanismem, který dokáže semena šířit na velké vzdálenosti a zajišťovat tak proměnlivost druhů v prostředí. Dnes je také efektivním způsobem disperze ve fragmentované krajině, kdy se rostliny spolu s živočichy přemisťují mezi vegetačními fragmenty. Se změnami v krajině souvisí také rewilding, ochranářský postup navracení klíčových druhů do krajiny, obnovující tak přerušené přírodní procesy. Klíčová slova: epizoochorie, disperze semen, velcí herbivoři, morfologie semen, rewilding
|
|
|
Vliv pastvy velkých herbivorů na společenstva brouků stepních trávníků
AMBROŽOVÁ, Lucie
Tato práce je zaměřena na význam pastvy velkých herbivorů pro společenstva členovců v temperátních stepích. Studovaná lokalita se nachází v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice, regionálním centru biodiverzity, kde byla zavedena pastva divokých koní a praturů jako způsob aktivního managementu v ochraně přírody. Cílem předkládané práce bylo zhodnotit význam struktury vegetace a přítomnosti pastvy na společenstva brouků zachycených ve dvou výškách pasti, dále otestovat nárazové pasti jako metodu monitoringu členovců na bezlesí, založit kontinuální monitorovací program zaměřený na členovce a navrhnout vhodné modelové skupiny pro hodnocení habitatových změn.
|
host ::
RSS.