|
| |
|
|
Úloha Německa v současném integračním procesu v Evropě
Petráňová, Zuzana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Když v eurozóně naplno propukla dluhová krize, pozornost se soustředila nejen na zadlužené státy jižní Evropy, ale také na Německo. Vzhledem k tomu, že je největší evropskou ekonomikou a její politika je úzce spojená s EU, jsou rozhodnutí německé vlády důležitým faktorem v procesu evropské integrace. Práce se zabývá aktuální rolí Německa v současné krizi eurozóny. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky je zaměřená na poslední tři roky a soustřeďuje se na klíčové události, které vyvolaly největší společenskou diskuzi. Cílem zkoumání je zjistit, jakou roli hraje Německo v rámci EU a zda se z něj stává nebo stal regionální hegemon. K analýze byla z části použita teorie rolí a také prvky neogramscianismu, který se zabývá konceptem hegemonie. Výsledky zkoumání ukazují, že se Německo stává sebevědomějším aktérem, který v době krize eurozóny opouští kulturu zdrženlivosti a přebírá roli regionálního vůdce. Otázka hegemonie ale zůstává otevřená, jelikož se s takovou rolí samotné Německo zatím odmítá ztotožnit.
|
|
|
Hledání vztahu k Evropské unii: Turecko a Rusko ve světle teorie rolí
Beneš, Vít ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Rovná, Lenka (oponent) ; Voráček, Emil (oponent)
Problematika rozšiřování Evropské unie (EU) poutá již delší dobu pozornost badatelů v evropských studiích a mezinárodních vztazích. Většina prací se věnuje otázce, proč se EU rozšiřuje, naopak do pozadí je odsunuto zkoumání faktorů, které motivují sousedy Evropské unie k úsilí o vstup do EU. Tato práce je příspěvkem k literatuře zabývající se procesem rozšiřování Evropské unie. Věnuje se doposud opomíjené oblasti výzkumu -- "poptávkové straně rozšiřovacího procesu" , nebo-li zdrojům (a mezím) prointegrační (či protiintegrační) politiky zemí sousedících s Evropskou unií. Cílem této práce je poodhalit vnitřní zdroje a motivy zahraniční politiky sousedních států ve vztahu k EU. K naplnění tohoto cíle využívám konceptuální rámec tzv. teorie rolí, přesněji řečeno její klíčový pojem koncepce národní role. Na příkladech Turecka a Ruska dokumentuji, jak tyto představy národních elit o roli a účelu jejich státu v evropském a mezinárodním řádu motivují a usměrňují integrační a obecně zahraniční politiku obou států vůči Evropské unii. Turecké představy o roli vlastního státu v Evropě umožňují uchopit vstup do EU jako žádoucí politiku - jako završení turecké sebemodernizační a civilizující mise a dosažení statutu respektovaného a plnohodnotného člena evropské mezinárodní společnosti. Naopak Rusko definuje svoji roli a funkci v mezinárodním systému pomocí jazyka univerzalismu, mesianismu a opatrovnictví ve vztahu k Evropě. Případný vstup do EU by představoval popření této role. Vstup Ruska do EU je proto pro ruské elity nežádoucí či dokonce nemyslitelnou zahraničně-politickou alternativou.
|
|
|
Úloha peněz v rakouské teorii hospodářského cyklu
Šťastný, Vladimír ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Rybáček, Václav (oponent)
Diplomová práce se nejprve zabývá popisem rakouské teorie hospodářského cyklu. Věnuje se teorii kapitálu, úloze úrokové míry a následně vysvětluje mechanismus hospodářského cyklu v pojetí rakouské teorie. Dále zahrnuje pohled na bankovní systém, jenž tvoří nedílnou součást teorie. V poslední, rozsáhlejší části, se práce detailně věnuje penězům a snaží se do jisté míry integrovat alternativní přístup k penězům do stávající podoby rakouské teorie hospodářského cyklu.
|
host ::
RSS.