|
|
Vztah státu a církví v USA
Krauzová, Tereza ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Vztah státu a církví v USA Abstrakt Cílem této práce je představit relevantní aspekty vztahu státu a náboženských společenství ve Spojených státech amerických. Těžiště této práce spočívá v představení vývoje výkladu obou náboženských klauzulí prvního dodatku Ústavy USA Nejvyšším soudem, zejména ve 20. století. Tato práce se snaží ukázat, jak obě náboženské klauzule, přestože byly vytvořeny za tímtéž účelem, jsou v některých případech vykládány tak, že působí do určité míry proti sobě. Tato práce zkoumá rovněž náboženskou svobodu v prostředí ozbrojených sil, kde jsou vojáci zcela odkázáni na služby, které jim poskytne vláda. V závěrečné části práce představuje některé výjimky z obecně závazných předpisů, které náboženským společenstvím a od nich odvozeným právnickým osobám svědčí, jakož i nedávný vývoj z hlediska přiznání práva na svobodu vyznání obchodním korporacím. Klíčová slova: svoboda náboženství, Ústava Spojených států, první dodatek, náboženská společenství, Nejvyšší soud, USA
|
|
|
Svoboda náboženského vyznání v kontextu evropského a mezinárodního práva
Bartoň, Daniel ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Machalová, Tatiana (oponent)
Tato doktorská disertační práce pojednává o vybraných aspektech svobody náboženství v Evropě. Jejím cílem je představit právní rámec, ve kterém se náboženská svoboda vysky- tuje, a zasadit tuto d·ležitou svobodu do širšího kulturního, náboženského a lidskopráv- ního kontextu. D·sledná kontextualizace, zd·razňovaná v pr·běhu celé práce, vychází z předpokladu, že není možné vyextrahovat čistě právní koncept náboženské svobody, který by nebyl ovlivněn společenskými, právními, kulturními a náboženskými kontexty jeho au- tor·; ve skutečnosti je chápání náboženské svobody každého člověka zakořeněno v jeho kultuře, náboženství a životní zkušenosti. Tento závěr by však neměl vést k naprostému skepticismu ohledně porozumění nábožen- ské svobodě a ohledně možnosti její celosvětové ochrany. Právě naopak, měl by motivovat každého interpreta a zákonodárce v oblasti náboženské svobody ke studiu rozličných po- rozumění všech osob dotčených v konkrétním případě nebo v určité situaci. Po d·kladném studiu všech nárok· vycházejících z náboženské svobody a po zohlednění všech dalších práv, princip· a zájm· vyskytujících se v daném případu či situaci, by mělo být podstatně jednoduší činit spravedlivější rozhodnutí, než by tomu bylo bez zohlednění zmíněných po- rozumění a kontext·. Cesta této disertační práce skrze...
|
|
|
Vztah státu a církví v USA
Krauzová, Tereza ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Vztah státu a církví v USA Abstrakt Cílem této práce je představit relevantní aspekty vztahu státu a náboženských společenství ve Spojených státech amerických. Těžiště této práce spočívá v představení vývoje výkladu obou náboženských klauzulí prvního dodatku Ústavy USA Nejvyšším soudem, zejména ve 20. století. Tato práce se snaží ukázat, jak obě náboženské klauzule, přestože byly vytvořeny za tímtéž účelem, jsou v některých případech vykládány tak, že působí do určité míry proti sobě. Tato práce zkoumá rovněž náboženskou svobodu v prostředí ozbrojených sil, kde jsou vojáci zcela odkázáni na služby, které jim poskytne vláda. V závěrečné části práce představuje některé výjimky z obecně závazných předpisů, které náboženským společenstvím a od nich odvozeným právnickým osobám svědčí, jakož i nedávný vývoj z hlediska přiznání práva na svobodu vyznání obchodním korporacím. Klíčová slova: svoboda náboženství, Ústava Spojených států, první dodatek, náboženská společenství, Nejvyšší soud, USA
|
host ::
RSS.