|
|
Postoj politických stran ke kandidatuře jejich členů na funkci prezidenta České republiky
Ročková, Anna ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem politických stran ke kandidatuře jejich členů na funkci prezidenta republiky. V bakalářské práci jsou analyzovány obě přímé volby prezidenta, které proběhly v letech 2013 a 2018. V popředí zájmu jsou především kandidáti, které ve volbách vystupovali pod hlavničkou některé české politické strany. V minulosti v České republice i v tehdejším Československu převládalo přesvědčení, že prezident by měl být nadstranický, a proto tato práce mapuje, jak se k tomu staví současné politické strany a jaké k tomu mají důvody. V bakalářské práci je podpora a vyjádření politických stran analyzováno ve vybraných textech, především v mediálních článcích a v prohlášení politických stran. Analýza se týká i toho, zda strany svého kandidáta podpořily jen verbálně, či zda mu na politickou kampaň přispěly finančně či mu vypomohly jinými způsoby. Jednou z částí této práce jsou i rozhovory s kandidáty a členy či předsedy politických stran. Rozhovory se týkaly toho, zda by politické strany měly stavět své kandidáty do prezidentských voleb či nikoliv. Součástí práce je i obecný základní rámec týkající se přímé volby prezidenta a podmínek, kterým kandidáti během volební kampaně podléhají.
|
|
|
Direct election of Slovak president in central European context
Môcik, Tibor ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Témou predloženej diplomovej práce je priama voľba prezidenta Slovenskej republiky v kontexte iných krajín strednej Európy - konkrétne Česka a Poľska. Predmetom mojej analýzy boli vybrané aspekty voľby prezidenta, ktoré som v prípade Slovenska posudzoval v tretej kapitole práce, venujúcej sa priamym voľbám slovenského prezidenta v rokoch 1999, 2004 a 2009; a vo štvrtej kapitole, ktorá sa venuje poslednej priamej voľbe. Z posudzovaných aspektov sa v prípade slovenských prezidentských volieb potvrdil trend klesajúceho záujmu o prvé kolo volieb, čoraz skoršieho oznamovania kandidatúr, s čím súvisí čoraz dlhšia predvolebná kampaň, ktorá je navyše čím ďalej, tým osobnejšia a útočnejšia. Potvrdil sa tiež približne rovnaký pomer straníckych a nestraníckych kandidátov (cca 3:2 v prospech straníckych kandidátov). V piatej kapitole práce som analyzované aspekty skúmal na príklade priamych volieb prezidenta v Poľsku a Česku a porovnal ich. Z tejto analýzy vzišlo, že v Poľsku sa o post prezidenta uchádzal mimoriadne nízky počet žien (ešte nižší, než na Slovensku), avšak o to vyšší počet veľmi známych kandidátov (najmä bývalých predsedov vlád a parlamentu), straníckych kandidátov a takisto kandidátov, ktorí sa o post hlavy štátu uchádzali tri a viackrát (v prípade Slovenska sa neobjavil ani jeden takýto...
|
host ::
RSS.