|
|
Ovlivnění ventilačních parametrů s využitím inspiračních dechových trenažérů
Senohrábková, Eva ; Matouš, Miloš (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
úvod: V teoretických poznatcích práce je stručně rozebrána anatomie, kineziologie a fyziologie dýchání, funkční vyšetření plic a dále je zde kapitola o inspiračních dechových trenažérech. Experimentální část zkoumá vliv třítýdenního tréninku s inspiračním trenažérem Coach2 na parametry výměny dýchacích plynů v klidu a v zátěži u zdravých jedinců. metody: Výstupní a kontrolní vyšetření zahrnovalo především spirometrické vyšetření a spiroergometrické vyšetření. Experimentální soubor tvořilo 10 jedinců, kontrolní soubor tvořilo 9 osob. výsledky: Naše výsledky ukazují především na signifikantní zvýšení FVC, snížení dechové frekvence na submaximálních intenzitách zátěže, zvýšení dechové frekvence v maximální zátěži a zvýšení dechového objemu na všech úrovních zatížení. Dále došlo ke zvýšení minutové ventilace v maximální zátěži průměrně o 15,17 litrů. Kontrolní skupina zlepšení nevykazovala. závěr: Zdá se, že trénink s trenažérem Coach2 může být efektivní pro ovlivnění některých ventilačních parametrů v klidu i v zátěži.
|
|
|
Ovlivnění ventilačních parametrů s využitím inspiračních dechových trenažérů
Senohrábková, Eva ; Matouš, Miloš (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
úvod: V teoretických poznatcích práce je stručně rozebrána anatomie, kineziologie a fyziologie dýchání, funkční vyšetření plic a dále je zde kapitola o inspiračních dechových trenažérech. Experimentální část zkoumá vliv třítýdenního tréninku s inspiračním trenažérem Coach2 na parametry výměny dýchacích plynů v klidu a v zátěži u zdravých jedinců. metody: Výstupní a kontrolní vyšetření zahrnovalo především spirometrické vyšetření a spiroergometrické vyšetření. Experimentální soubor tvořilo 10 jedinců, kontrolní soubor tvořilo 9 osob. výsledky: Naše výsledky ukazují především na signifikantní zvýšení FVC, snížení dechové frekvence na submaximálních intenzitách zátěže, zvýšení dechové frekvence v maximální zátěži a zvýšení dechového objemu na všech úrovních zatížení. Dále došlo ke zvýšení minutové ventilace v maximální zátěži průměrně o 15,17 litrů. Kontrolní skupina zlepšení nevykazovala. závěr: Zdá se, že trénink s trenažérem Coach2 může být efektivní pro ovlivnění některých ventilačních parametrů v klidu i v zátěži.
|
|
|
Parametry maximální výměny dýchacích plynů v závislosti na aktivaci bránice
Svitek, Martin ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit vliv aktivace bránice do fyziologické respiračně posturální koaktivace pomocí Vojtovy reflexní lokomoce na parametry maximální výměny plynů. Práce v teoretické části shrnuje dostupné poznatky o anatomii bránice a dalších trupových svalů, v literatuře uváděných většinou pod pojmem hluboký stabilizační systém. Dále pojednává o různých pohledech na dechový stereotyp jako motorickou funkci a jeho koordinaci s funkcí posturální. V-experimentální části jsme pomocí spiroergometrického vyšetření hodnotili vliv aktivace bránice na parametry maximální výměny dýchacích plynů u zdravých jedinců. Byla provedena dvě po sobě jdoucí spiroergometrická vyšetření, oddělena pauzou (50min) nebo aplikací Vojtovy reflexní lokomoce (40min + 10min pauza). Hodnotili jsme minutovou ventilaci, dechovou frekvenci, dechový objem, spotřebu kyslíku, vydechovaný oxid uhličitý a respirační výměnný koeficient. Procentuální rozdíly vyšetření s placebem a s aplikací Vojtovy reflexní lokomoce byly srovnány párovým t-testem. Rozdíly v sledovaných parametrech po aktivaci bránice pomocí Vojtovy reflexní lokomoce na intenzitách 1 W /kg, 2 W /kg a v maximu nebyly statisticky významné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.