Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Sociologie těla a její využití ve výuce na základních školách
KAČENOVÁ, Monika
Diplomová práce s názvem Sociologie těla a její využití ve výuce na základních školách se obecně zabývá sociologií těla, v jejím rámci sexuálním chováním, a to zejména z hlediska sociologie. Text se zaměří na dějiny sexuality, na současné pojetí sexuálního chování a na sexuální výchovu. Kvalifikační práce je doplněna částí praktickou - rozhovory s učitelkami sexuální výchovy, jež odpovídají především na otázku, jak se jim učí dané téma.
Význam vlasů v případě jejich ztráty: Sociologická studie dvou skupin postižených ztrátou vlasů
Brožová, Tereza ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Tato práce pojednává o ztrátě vlasů ze sociologického hlediska. Jako výrazná součást těla viditelná na první pohled jsou vlasy důležité po sebepojetí jedince a jeho identitu. Významné jsou i v souvislosti s kulturou, úprava vlasů může nabývat i symbolických významů sloužících například k vyjádření genderu, příslušnosti k nejrůznějším skupinám nebo k protestu. Ztráta vlasů s sebou pak pro jedince přináší různé důsledky v souvislosti s jeho sebevědomím i interakcemi. Má práce navazuje na dosavadní poznání v této oblasti a prostřednictvím kvalitativního výzkumu ukazuje důsledky ztráty vlasů pro ženy po chemoterapiích a pro muže, kteří ztrácejí vlasy v důsledku androgenetické alopecie. Tyto dvě odlišné skupiny připisují různé významy vlasům i jejich ztrátě, avšak z různých důvodů ztrátu obě shodně považují převážně za negativní nebo dokonce stigmatizující jev a volí různé strategie, které jim mají pomoci důstojně se se ztrátou vlasů vyrovnat, od nošení paruky až po oholení zbývajících vlasů.
Otázka přirozenosti v kontextu české mediální diskuse o podobě porodu
Veverková, Martina ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Předmětem této práce je analýza českého mediálního diskursu o podobě porodu se zaměřením na užívání pojmu přirozenost. České porodnictví je ovlivněno dědictvím z doby socialismu a postupně se mění na porodnictví západního typu, kvalita péče je ale stále kritizována a i z tohoto důvodu se znovu objevil domácí porod jako alternativa k dominantním praktikám. Tento fenomén působí v české společnosti poměrně velké kontroverze, které doprovází zmiňovaná mediální diskuse. Hlavními zjištěními analýzy je, že lékaři mají tendenci vždy obhajovat dominantní praktiky, ať už se diskuse týká domácích porodů nebo elektivního císařského řezu (tyto dva fenomény jsou v podstatě odchylkami od dominantních praktik směrem k větší přirozenosti, respektive k úplné medikalizaci) - právě v tomto druhém případě se stávají obhájci přirozenosti. Soukromé porodní asistentky, které se staví proti dominantním praktikám, nejsou schopny do médií dostatečně sdělit pozitiva jejich praktik a idey přirozeného porodu, což může být příčinou jejich neúspěchů při prosazování legislativního ukotvení domácích porodů. Klíčová slova Sociologie těla, sociologie porodu, medikalizace, domácí porod, přirozenost

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.