Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Periferní sídla, obce a oblasti okresu Znojmo - vymezení, typy a stabilita
HOLÍKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocování rozvinutosti (stability) obcí a sídel různých polohových typů v okrese Znojmo. Nejprve jsou vymezena sídelní střediska s odlišnou hierarchií (mikroregionální, nano, piko a femto střediska) a také nestřediskové obce na základě počtu druhů sledovaných služeb, počtu obyvatel, počtu spojů veřejné dopravy a dojížďky za prací a studiem. V dalším kroku jsou vymezeny periferní obce a sídla okresu Znojmo na základě malého počtu spojů veřejné dopravy směřujících do mikroregionálních sídelních středisek a/nebo na příliš dlouhé doby strávené v těchto spojích. Dále jsou ještě vymezeny suburbánní obce a sídla. Zbývající obce a sídla (pokud nejsou mikroregionálními sídelními středisky) přísluší do semiperiferního typu. V závěru je pak zkoumána a zdůvodňována sociálně-populační a také technicko-infrastrukturní rozvinutost (stabilita) v jednotlivých typech obcí a sídel a v jednotlivých typech periferních oblastí. Celkem byla vymezena 2 mikroregionální sídelní střediska (Znojmo, Moravský Krumlov), 10 nano (např. Hrušovany nad Jevišovkou a Miroslav), 9 piko a 17 femto sídelních středisek. Rozsáhlejší periferní oblasti byly vymezeny na Vranovsku a Jevišovicku. Nejvyšší rozvinutost vykazovaly obce mikroregionálních sídelních středisek a suburbánní obce kolem nich, a dále semiperiferní obce, zvláště semiperiferní nano a piko sídelní střediska. Nejhůře na tom byly periferní nestřediskové obce a periferní piko sídelní střediska.
Periferní oblasti jižních Čech - vymezení, typy a stabilita
CHVOJKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se věnuje především vymezení periferních obcí a oblastí Jihočeského kraje a hodnocení jejich sociálně-populační rozvinutosti (stability). Periferní obce jsou v této práci obce odlehlé od mikroregionálních sídelních středisek. Byly vymezeny na základě spojů veřejné dopravy, když byly příliš časově vzdáleny od mikroregionálních sídelních středisek, nebo nebyly s těmito středisky propojeny dostatečným počtem spojů. Vedle periferních obcí a obcí mikroregionálních sídelních středisek byly vymezeny také suburbánní obce a semiperiferní obce (zbývající). Sídelní střediska byla vymezována a hierarchicky odstupňována na základě čtyř charakteristik - vybavenosti službami pro obyvatele, počtu obyvatel, počtu dojíždějících a počtu spojů veřejné dopravy. Vymezena byla velkoměstská (mezoregionální), městská (mikroregionální), maloměstská (nano), městysová (piko) a venkovská (femto) sídelní střediska. Následně byla hodnocena sociálně-populační ne/rozvinutost (ne/stabilita) všech obcí Jihočeského kraje a jejich typů. Bylo vymezeno 1 mezoregionální, 17 mikroregionálních, 14 nano, 11 piko a 35 femto sídelních středisek Jihočeského kraje. Periferní obce byly seskupeny do 19 periferních oblastí (7 pohraničních, 5 mezikrajských a 7 vnitrokrajských). Nejhorší výsledky z hlediska sociálně-populační rozvinutosti (stability) měly semiperiferní piko střediska, periferní piko a nano střediska, z periferních oblastí na tom byly nejhůře mezikrajské periferní oblasti (především okolí Deštné a Mladé Vožice) a některé pohraniční periferní oblasti (Novohradsko a Vitorazsko).
Periferní oblasti Plzeňského kraje - vymezení, typy a stabilita
PODLEŠÁKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce vymezuje periferní oblasti Plzeňského kraje, vedle toho také území semiperiferní a suburbánní v tomto kraji, a hodnotí jejich sociálně-populační rozvinutost. Teorie práce se opírá o koncepty sídelní střediskovosti, perifernosti v území, sociálně-populační rozvinutosti obcí a geograficky podmíněné sociální exkluze. Územní jednotkou analýz jsou obce. Perifernost je chápána jako územní odlehlost obcí od mikroregionálních sídelních středisek. V prvním kroku byla proto vymezena mikroregionální sídelní střediska na základě jejich obslužné vybavenosti, počtu obyvatel, dojížďky za prací a studiem a vybavenosti dopravními spoji. Nejvýznamnějším mikroregionálním sídelním střediskem kraje je Plzeň, následují Klatovy, Rokycany, Domažlice, Sušice, Tachov, Přeštice, Stříbro, Horažďovice, Nýřany, Kralovice a Planá. Další, méně vybavená sídelní střediska, byla označena jako maloměstská (piko), městysová (nano) a venkovská (femto). V druhém kroku byly vymezovány periferní obce na základě příliš dlouhé doby strávené na cestě v dopravním spoji do nejbližšího mikroregionálního střediska, a/nebo nedostatečného počtu spojů směřujících do tohoto střediska. Shluky periferních obcí pak vytvářejí periferní oblasti - pohraniční, mezikrajské a vnitrokrajské. V posledním kroku je vyhodnocována sociálně-populační rozvinutost (stabilita) periferních, suburbánních a semiperiferních obcí, periferních oblastí a rovněž mikroregionálních a nižších sídelních středisek. Tato rozvinutost (stabilita) byla hodnocena na základě dlouhodobého a krátkodobého populačního vývoje, přirozené a migrační bilance obyvatel, zastoupení dětské a seniorské složky obyvatel, zastoupení vysokoškoláků, míry podnikání a míry výstavby bytů. Největší problémy z hlediska sociálně populační rozvinutosti (stability) vykazovaly mezikrajské periferní oblasti, zejména u hranic se Středočeským krajem.
Shluky zemí EU s využitím socio-ekonomických ukazatelů
Černý, Andrej ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Diplomová práce se zabývá shlukovou analýzou států Evropské unie s využitím socio-ekonomických ukazatelů. V první části práce jsou definovány samotné socio-ekonomické ukazatele. Druhá část práce je věnována analýze těchto ukazatelů v období hospodářské a finanční a později také dluhové krize v letech 2007 až 2012 v zemích Evropské unie. Ve třetí části práce je na socio-ekonomické ukazatele států Evropské unie aplikována shluková analýza. Shlukovou analýzou bylo identifikováno 5 shluků států Evropské unie, jejichž složení se v průběhu let 2007 až 2012 měnilo. První shluk tvořily vyspělé západoevropské státy (Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Velká Británie). Druhý shluk byl vytvořen zeměmi, které se připojily do Evropské unie po roce 2004 (Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko). Třetí shluk obsahoval Českou republiku, Estonsko, Řecko, Litvu, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Malta a Kypr. Čtvrtý shluk tvořily jihoevropské země (Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr a Malta) a pátý shluk obsahoval pouze Lucembursko.
Česko - Slovensko: vývoj obou zemí po rozdělení společného státu
Pelikánová, Radka ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Mezinárodní srovnávání je velmi oblíbenou a také rozšířenou oblastí statistiky téměř ve všech vědních oborech. Od rozdělení České a Slovenské republiky uběhlo již 20 let a mezi zeměmi panuje v mnoha ohledech jistá rivalita. Tato práce se snaží vystihnout a popsat rozdíly ve vývoji demografických, ekonomických či sociálních ukazatelích, které mohou charakterizovat vývoj ekonomiky daného státu či životní úrovně obyvatel v něm žijících. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola nastiňuje úvod k časovým řadám a popisuje metody, které budou v následujících částech používány k analýze ukazatelů. Druhá kapitola ve stručnosti definuje sledované ukazatele z hlediska jejich věcnosti, metodiky a srovnatelnosti v obou zemích. Třetí kapitola analyzuje vývoj v čase a přímo porovnává hodnoty jednotlivých ukazatelů. Závěrečná, čtvrtá kapitola analyzuje ve větší podrobnosti průměrnou a mediánovou mzdu v obou státech. Tyto ukazatele byly vybrány, protože ve velké míře ovlivňují životní úroveň obyvatel v obou zemích. Z hlediska srovnání nelze říci, že by jeden stát byl ve všech ukazatelích lepší než ten druhý. Obecně je možné shrnout, že i když u ukazatelů demografických by pomyslné "skóre" obou zemí bylo vyrovnané, v ukazatelích ekonomických a sociálních je na tom lépe Česká republika než Slovenská republika. Z analýzy modelování trendu průměrných a mediánových mezd bylo zjištěno, že se v obou zemích rozevírají sociální nůžky, nicméně při přepočtu na stejný kurz lze říci, že mzdová úroveň je opět v České republice lepší než na Slovensku.
Mezinárodní srovnání sociálních indikátorů ČR v období po vstupu do EU (2005-2008)
Novotná, Lenka ; Zelený, Martin (vedoucí práce) ; Jeřábková, Věra (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání vybraných sociálních indikátorů v letech 2005 - 2008. Pozornost je věnována otevřené metodě koordinace, laekenským indikátorům -- jejich metodice a zdroji dat a postupům, kterými se monitoruje sociální situace v rámci EU. Hlavní část práce srovnává vybrané laekenské indikátory mezinárodně a v čase. Jedná se o tyto indikátory: hranici chudoby, míru chudoby před a po transferech, koeficient příjmové nerovnosti, Gini koeficient a míru dlouhodobé nezaměstnanosti. Krátce je v textu zmíněna i nová ekonomická strategie do roku 2020. Práce dále popisuje ekonomický a sociální kontext vstupu České republiky do Evropské unie, sociální situaci České republiky po vstupu do Evropské unie. Také je zmíněn vstup České republiky do Evropské unie a sociální politika Evropské unie.
Revitalizace příhraničních venkovských regionů na příkladu okresu Český Krumlov
Hořejšová, Pavla ; Nezdařilová, Eva (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Práce hodnotí situací okresu Český Krumlov jako pohraniční oblasti se specifickým historickým vývojem, který měl a stále má vliv na hospodářské a sociální ukazatele okresu. Tyto ukazatele jsou v práci podrobně rozebírány s cílem odhalit specifika nejen celého okresu v rámci kraje a celé České republiky, ale také poukázat na rozdíly mezi jednotlivými oblastmi okresu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.