|
|
Zoochorní šíření cévnatých rostlin v kontextu rewildingu - studie v pastevní rezervaci Milovice
Mádrová, Terezie ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Janíková, Eva (oponent)
Disperze semen je jedním z podstatných mechanismů populační dynamiky rostlin. Jedním z typů disperze semen je zoochorie, tedy šíření semen zvířaty, která je dělena na dva další typy - epizoochorii (šířením semen na těle zvířete) a endozoochorii (šíření semen v trávicím traktu zvířete). Zvlášť pro endozoochorii jsou základními disperzory velcí herbivoři, kteří jsou jedním z důležitých článků definující charakter a strukturu vegetace a jejichž mnohé druhy z evropské krajiny v důsledku lidské činnosti vymizely. Ochranářský management, který k péči o lokality využívá reintrodukci zvířecích druhů se nazývá rewilding. Reintrodukcí velkých herbivorů se v našem prostředí zabývá společnost Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci s koňmi (Equus ferus), zubry evropskými (Bison bonasus) a pratury (Bos primigenus). Mým zájmem bylo zjistit, jak tato zvířata přispívají k dynamice tamní vegetace skrze zoochorní šířených semen. Epizoochorii jsem studovala za pomocí klíčícího pokusu z půdních vzorků zpod tzv. otěrových stromů (podle Heinken et al. 2006) z jara roku 2021. Z celkového počtu 120 vzorků půdy vyklíčilo celkem 27 semenáčků, z nichž 85 % pocházelo z kontrolních odběrů. Výsledky poukazují na nevhodnost použité metodiky pro tuto lokalitu, která by v teorii měla být...
|
|
|
Phylogeography and conservation genetics of rare palearctic megaherbivores
Červeňák, Jakub ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Robovský, Jan (oponent)
Táto literárna rešerš je zameraná na preživšie druhy pleistocénnych megaherbivorov v palearktickej oblasti. Popisuje základné členenie herbivorov podľa trofickej niky, adaptácie spojené s typom potravy a uplatnenie Copeho pravidla v evolúcii kopytníkov. Následne rozoberá rôzne prístupy v definovaní megafauny a dôvody extinkcií veľkých živočíchov na konci pleistocénu a v priebehu holocénu. V závere všeobecnej časti zdôrazňuje význam zástupcov megafauny ako kľúčových druhov a koncepty downsizingu, s ním spojeného trofického downgradingu a myšlienku rewildingu. V druhej časti je u losa mokraďového (Alces alces), zubra hrivnatého (Bison bonasus) a koňa Przewalského (Equus przewalskii) podľa dostupnej literatúry popísaná pleistocénna história druhu, fylogeografia a výrazná antropogénna redukcia areálu v holocéne. Napokon je preberaná história snáh o záchranu druhu a súčasné poznatky o ochranárskej genetike týchto druhov v súvislosti s prekonaným bottleneck efektom. Kľúčové slová: pleistocénna megafauna, bottleneck, reintrodukcia, rewilding, browsing, grazing
|
|
|
Epizoochorní šíření cévnatých rostlin velkými savci
Mádrová, Terezie ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Vlasta, Tomáš (oponent)
Epizoochorní šíření je spolu s endozoochorním šířením jedním ze dvou základních typů zoochorie, tedy disperze semen zvířaty. Epizoochorie je definována jako šíření semen na povrchu zvířat, například v srsti savců, v peří ptáků nebo i na lidském oděvu, zahrneme-li člověka mezi disperzní vektory. Jsou rostlinné druhy, které se v průběhu evoluce na přenos epizoochorií adaptovaly. U nich můžeme pozorovat morfologické přizpůsobení, jako jsou háčky, různé výrůstky či lepivý povrch. To, jak budou tyto adaptace efektivní, však závisí i na druhu přenašeče, kterým mohou být jak savci (např. kopytníci či šelmy), tak ptáci nebo plazi. Epizoochorie má také vliv na diverzitu společenstva, je mechanismem, který dokáže semena šířit na velké vzdálenosti a zajišťovat tak proměnlivost druhů v prostředí. Dnes je také efektivním způsobem disperze ve fragmentované krajině, kdy se rostliny spolu s živočichy přemisťují mezi vegetačními fragmenty. Se změnami v krajině souvisí také rewilding, ochranářský postup navracení klíčových druhů do krajiny, obnovující tak přerušené přírodní procesy. Klíčová slova: epizoochorie, disperze semen, velcí herbivoři, morfologie semen, rewilding
|
host ::
RSS.