|
|
Magnetická stavba spraší a fosilních půd na vybraných lokalitách jižní Moravy a středních Čech
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chadima, Martin (oponent)
Souvrství pleistocenních spraší s fosilními půdami uchovávají unikátní proxy záznam, umožňující detailní rekonstrukce kvartérního paleoprostředí. Ze spektra analytických přístupů, které lze použít pro získání informací z tohoto přírodního archívu, jsou metody environmentálního magnetizmu často používaným nástrojem. V rámci diplomové práce byla studována souvrství spraší s fosilními půdami, odkrytými na dvou lokalitách na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. Variace objemové magnetické susceptibility, naměřené v sedimentech, ukazují podobný trend jako v souvrstvích čínských spraších s fosilními půdami - tzn. fosilní půdy mají díky magnetickému nabohacení vyšší susceptibilitu než spraše. K magnetickému nabohacení dochází v důsledku zvětrávání v průběhu pedogenních procesů, kdy vznikají velmi jemné částice magnetitu, který je dominantním minerálem určujícím magnetické vlastnosti sedimentů. Velikost magnetického nabohacení v půdních horizontech naznačuje, že pedogenní procesy probíhaly intenzivněji na Moravě než v Čechách. Magnetická stavba studovaných spraší, reprezentovaná prostorovou orientací elipsoidu anizotropie magnetické susceptibility, indikuje dominantní směry proudění glaciálních větrů na jižní Moravě od Z až JZ. V případě souvrství ve středních Čechách, magnetická stavba...
|
|
|
Primární a sekundární magnetická stavba spraší jako nástroj pro rekonstrukci paleoprostředí
Žatecká, Michaela ; Chadima, Martin (vedoucí práce) ; Pruner, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje výzkumu primární a sekundární magnetické stavby eolických sedimentů spraší a fosilních půd na profilu na Praze 6. K magnetickému nabohacení, a vzniku magnetických nanočástic v půdních horizontech, dochází v teplejších obdobích interglaciálů procesem pedogeneze. Cílem této práce je interpretace paleoprostředí, a zvětrávacích a pedogenních procesů, měřením magnetických vlastností sedimentů. Magnetická susceptibilita, frekvenčně závislá magnetická susceptibilita, anhysterezní remanentní magnetizace a přirozená remanentní magnetizace slouží ke zjištění zvýšeného výskytu magnetických nanočástic, které tyto pedogenní procesy indikují. Nejvíce vyvinutý byl půdní horizont černozemě a podložní hnědozemě. Ve svrchní a ve spodní sprašové části profilu byly odhaleny pouze náznaky pedogeneze. Magnetická stavba spraší, měřena anizotropií magnetické susceptibility, odráží sekundární sedimentární procesy. Jedná se o přemístění klastických částic proudící vodou a redepozici materiálu po svahu. Směr pohybu těchto sedimentů odpovídá současné geomorfologii okolí. Diplomová práce dále testuje možnosti využití metody viskózní remanentní magnetizace ke stanovení koncentrace magnetických nanočástic. Bylo zjištěno, že tato metoda může být substitucí za měření frekvenčně závislé magnetické...
|
|
|
Magnetická stavba spraší a fosilních půd na vybraných lokalitách jižní Moravy a středních Čech
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chadima, Martin (oponent)
Souvrství pleistocenních spraší s fosilními půdami uchovávají unikátní proxy záznam, umožňující detailní rekonstrukce kvartérního paleoprostředí. Ze spektra analytických přístupů, které lze použít pro získání informací z tohoto přírodního archívu, jsou metody environmentálního magnetizmu často používaným nástrojem. V rámci diplomové práce byla studována souvrství spraší s fosilními půdami, odkrytými na dvou lokalitách na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. Variace objemové magnetické susceptibility, naměřené v sedimentech, ukazují podobný trend jako v souvrstvích čínských spraších s fosilními půdami - tzn. fosilní půdy mají díky magnetickému nabohacení vyšší susceptibilitu než spraše. K magnetickému nabohacení dochází v důsledku zvětrávání v průběhu pedogenních procesů, kdy vznikají velmi jemné částice magnetitu, který je dominantním minerálem určujícím magnetické vlastnosti sedimentů. Velikost magnetického nabohacení v půdních horizontech naznačuje, že pedogenní procesy probíhaly intenzivněji na Moravě než v Čechách. Magnetická stavba studovaných spraší, reprezentovaná prostorovou orientací elipsoidu anizotropie magnetické susceptibility, indikuje dominantní směry proudění glaciálních větrů na jižní Moravě od Z až JZ. V případě souvrství ve středních Čechách, magnetická stavba...
|
host ::
RSS.