|
|
Řídicí systém pro zařízení využívající obnovitelné zdroje energie
Novotný, Jan ; Bradáč, Zdeněk (oponent) ; Benešl, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se věnuje návrhu výkonové a řídicí elektroniky pro vodní mikrozdroj pracující v ostrovní síti. V obecné části seznamuje čtenáře s problematikou obnovitelných zdrojů energií a popisuje komerčně vyráběné mikrozdroje. V praktické části se bakalářská práce zabývá návrhem řídicího systému a výkonové elektroniky využívající vlastní řídicí systém nebo PLC pro řízení vodního mikrozdroje. Při realizaci řídicího systému byly použity mikrokontroléry, ke kterým byla vytvořena programová část. Jsou diskutovány výhody navrženého řídicího systému proti komerčně vyráběným přístrojům a PLC.
|
|
| |
|
|
Simulace provozních stavů synchronního generátoru v ostrovním provozu
Kořistka, Petr ; Ondrůšek, Čestmír (oponent) ; Huzlík, Rostislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vytvořením modelu synchronního generátoru v programech Simplorer a Maxwell a jeho činností v ostrovní síti. V práci jsou popsány Maxwellovy rovnice pro řešení elektromagnetického pole, teorie synchronního stroje dále jsou pak v krátkosti popsány použité simulační programy. V další části práce je popsaná tvorba geometrického modelu generátoru a jeho následná elektromagnetická analýza v prostředí programu Maxwell. Pro simulaci chodu generátoru v ostrovní síti byly vybrány 2 případy. První případ simuluje chod generátoru při skokové změně odporu R-L zátěže, druhy simuluje automatickou regulaci napětí při skokové změně odporu R-L zátěže. Simulace probíhaly v programu Simplorer a v propojení simulačních programů Maxwell - Simplorer
|
|
|
Analýza provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku velkého výkonu
Prokop, Ondřej ; Varmuža, Jan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku. Cílem diplomové práce je popsat vliv síťových poruch na blok jaderné elektrárny. Práce řeší tři základní problémy: Vliv zkratu a výkonové nerovnováhy v síti na synchronní generátor jaderné elektrárny a její provoz v ostrovní síti. Práce je zaměřena zejména na blok jaderné elektrárny. V případě poruchy v síti je nutné sledovat další bloky v modelu a jejich ochrany, protože výpadek bloku by mohl způsobit rozpad soustavy. Pro účely simulace je vytvořen testovací model elektrizační soustavy. Model byl optimalizován v programu LUG, který slouží pro výpočet elektrických síti. Simulace dynamických dějů je provedena v programu MODES. Jednotlivé poruchy jsou nastaveny pomocí scénářů. Výsledky jsou generovány do výstupních souborů, ze kterých byla vytvořena analýza vlivu síťových poruch na synchronní generátor jaderné elektrárny. Schopnost synchronního generátoru obnovit původní rovnovážný stav nebo zaujmout nový rovnovážný stav při změnách provozních parametrů sítě je jednou z nejdůležitější vlastností bezpečného a spolehlivého provozu sítě. Při zkratu vzniká tlumený přechodný děj. Prodloužením doby trvání zkratu vzrůstá amplituda přechodného děje. Nebezpečí ztráty stability synchronního generátoru se zvyšuje. Proto se určuje mezní doba trvání zkratu, při které nedojde ke ztrátě stability. Mezní doba trvání zkratu pro zkoumaný generátor je dostatečná pro vypnutí zkratu ochranami (v nejhorším případě 0,8 s). Například v porovnání s vodními elektrárnami je výrazně delší. Na výkonovou nerovnováhu v síti reaguje jaderný blok stabilním přechodem do nového provozního stavu. Modely ostatních elektráren byly navrženy s vysokou spolehlivostí a tak v případě těchto poruch nedojde k jejich výpadku a nedojde k rozpadu soustavy. Vznik ostrovní sítě je doprovázen silnými proudovými rázy. Bloky musí být odolné proti těmto rázům. V ostrovním provozu často dochází k rychlým změnám elektrických parametrů. Proto bloky musí reagovat na tyto změny co nejrychleji a co možná v nejširších mezích. Pro tento účel se používá regulátor ostrovního provozu. V případě přebytkového ostrova lze u parních elektráren využít přepouštěcí stanici do kondenzátoru. Tento režim je velkou výhodou parních elektráren, které jsou tak schopné rychle reagovat na změny zatížení. Hlavním výsledkem práce je chování synchronního bloku jaderné elektrárny při různých poruchách v síti. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že zkoumaný blok jaderné elektrárny je vysoce stabilní vůči poruchám v síti. Výsledky této práce umožňují pokračování v tomto tématu využitím reálného modelu sítě a reálného modelu bloku.
|
|
|
Řídicí systém pro zařízení využívající obnovitelné zdroje energie
Novotný, Jan ; Bradáč, Zdeněk (oponent) ; Benešl, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se věnuje návrhu výkonové a řídicí elektroniky pro vodní mikrozdroj pracující v ostrovní síti. V obecné části seznamuje čtenáře s problematikou obnovitelných zdrojů energií a popisuje komerčně vyráběné mikrozdroje. V praktické části se bakalářská práce zabývá návrhem řídicího systému a výkonové elektroniky využívající vlastní řídicí systém nebo PLC pro řízení vodního mikrozdroje. Při realizaci řídicího systému byly použity mikrokontroléry, ke kterým byla vytvořena programová část. Jsou diskutovány výhody navrženého řídicího systému proti komerčně vyráběným přístrojům a PLC.
|
|
| |
|
|
Analýza provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku velkého výkonu
Prokop, Ondřej ; Varmuža, Jan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku. Cílem diplomové práce je popsat vliv síťových poruch na blok jaderné elektrárny. Práce řeší tři základní problémy: Vliv zkratu a výkonové nerovnováhy v síti na synchronní generátor jaderné elektrárny a její provoz v ostrovní síti. Práce je zaměřena zejména na blok jaderné elektrárny. V případě poruchy v síti je nutné sledovat další bloky v modelu a jejich ochrany, protože výpadek bloku by mohl způsobit rozpad soustavy. Pro účely simulace je vytvořen testovací model elektrizační soustavy. Model byl optimalizován v programu LUG, který slouží pro výpočet elektrických síti. Simulace dynamických dějů je provedena v programu MODES. Jednotlivé poruchy jsou nastaveny pomocí scénářů. Výsledky jsou generovány do výstupních souborů, ze kterých byla vytvořena analýza vlivu síťových poruch na synchronní generátor jaderné elektrárny. Schopnost synchronního generátoru obnovit původní rovnovážný stav nebo zaujmout nový rovnovážný stav při změnách provozních parametrů sítě je jednou z nejdůležitější vlastností bezpečného a spolehlivého provozu sítě. Při zkratu vzniká tlumený přechodný děj. Prodloužením doby trvání zkratu vzrůstá amplituda přechodného děje. Nebezpečí ztráty stability synchronního generátoru se zvyšuje. Proto se určuje mezní doba trvání zkratu, při které nedojde ke ztrátě stability. Mezní doba trvání zkratu pro zkoumaný generátor je dostatečná pro vypnutí zkratu ochranami (v nejhorším případě 0,8 s). Například v porovnání s vodními elektrárnami je výrazně delší. Na výkonovou nerovnováhu v síti reaguje jaderný blok stabilním přechodem do nového provozního stavu. Modely ostatních elektráren byly navrženy s vysokou spolehlivostí a tak v případě těchto poruch nedojde k jejich výpadku a nedojde k rozpadu soustavy. Vznik ostrovní sítě je doprovázen silnými proudovými rázy. Bloky musí být odolné proti těmto rázům. V ostrovním provozu často dochází k rychlým změnám elektrických parametrů. Proto bloky musí reagovat na tyto změny co nejrychleji a co možná v nejširších mezích. Pro tento účel se používá regulátor ostrovního provozu. V případě přebytkového ostrova lze u parních elektráren využít přepouštěcí stanici do kondenzátoru. Tento režim je velkou výhodou parních elektráren, které jsou tak schopné rychle reagovat na změny zatížení. Hlavním výsledkem práce je chování synchronního bloku jaderné elektrárny při různých poruchách v síti. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že zkoumaný blok jaderné elektrárny je vysoce stabilní vůči poruchám v síti. Výsledky této práce umožňují pokračování v tomto tématu využitím reálného modelu sítě a reálného modelu bloku.
|
|
|
Simulace provozních stavů synchronního generátoru v ostrovním provozu
Kořistka, Petr ; Ondrůšek, Čestmír (oponent) ; Huzlík, Rostislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vytvořením modelu synchronního generátoru v programech Simplorer a Maxwell a jeho činností v ostrovní síti. V práci jsou popsány Maxwellovy rovnice pro řešení elektromagnetického pole, teorie synchronního stroje dále jsou pak v krátkosti popsány použité simulační programy. V další části práce je popsaná tvorba geometrického modelu generátoru a jeho následná elektromagnetická analýza v prostředí programu Maxwell. Pro simulaci chodu generátoru v ostrovní síti byly vybrány 2 případy. První případ simuluje chod generátoru při skokové změně odporu R-L zátěže, druhy simuluje automatickou regulaci napětí při skokové změně odporu R-L zátěže. Simulace probíhaly v programu Simplorer a v propojení simulačních programů Maxwell - Simplorer
|
host ::
RSS.