|
|
Hodnocení kvality/zdraví půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice
Suchá, Kateřina ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá hodnocením kvality/zdraví půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice a sledováním změn fyzikálních a chemických vlastností půdy v průběhu let. V teoretické části jsou popsány vybrané fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. Popisovanými fyzikálními vlastnostmi jsou struktura, textura, zdánlivá hustota pevných částic, objemová hmotnost, pórovitost, momentální vlhkost, provzdušenost, nasycená a nenasycená hydraulická vodivost, infiltrace a barva. Z chemických vlastností půdy uvádíme pH, obsah uhličitanů v půdě, vodivost vodního výluhu a obsah humusu v půdě. Z biologických vlastností byla vybrána mikrobiální biomasa, respirace, obsah dusíku v půdě a zaplevelení. V praktické části diplomové práce je provedeno vyhodnocení vybraných indikátorů kvality půdy z experimentální plochy v blízkosti obce Bohaté Málkovice. Zkoumaná plocha je dlouhodobě zpracována minimalizační technologií. Praktická část diplomové práce vychází z odběrů porušených a neporušených půdních vzorků v průběhu let 2016 – 2018 a následného vyhodnocení vybraných parametrů v laboratoři. Na základě zjištěných údajů je možné zhodnotit kvalitu půdy s ohledem na růst a vývoj rostlin a úrodnost.
|
|
|
Obsah organického uhlíku v orniční a podorniční vrstvě půdy v porostech energetických trav
BLÁHA, David
Tato práce je zaměřena na sledování obsahu organického uhlíku v orniční a podorniční vrstvě půdy v porostech energetických trav (Dactylis glomerata, Elymus elongatus subsp. ponticus cv. Szarvasi-1, Festuca arundinacea, Phleum pratense). Porosty byly založeny 16. 4. 2019 na pokusné lokalitě Zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Obsah organického uhlíku byl hodnocen v závislosti na hloubce odběru a variantě hnojení. Odběry půdních vzorků byly prováděny v pravidelných intervalech pedologickou sondážní tyčí ze tří hloubek (0-10 cm, 10-20 cm a 20-30 cm). V laboratoři na Katedře agroekosystémů byly vzorky upraveny pro následnou analýzu na přístroji Primacs SLC Analyzer. Nejvyšší obsah organického uhlíku byl zaznamenán v hloubce 0-10 cm a nejnižšší v hloubce 20-30 cm. Dále byl zjištěn pozitivní vliv hnojení na celkový obsah organického uhlíku.
|
|
|
Obsah organického uhlíku v půdách porostů energetických rostlin
BLÁHA, David
Práce je zaměřena na sledování obsahu celkového organického uhlíku v půdách porostů vybraných energetických rostlin (Dactylis glomerata, Elymus elongatus subsp. Ponticus, Festuca arundinacea, Phleum pratense). Porosty byly založeny 16. 4. 2019 na pokusné lokalitě Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Obsah organického uhlíku byl sledován v závislosti na hloubce odběru a variantě hnojení v pravidelných termínech odběrů. První odběr byl proveden před založením porostů, další odběry následovaly vždy po dvou měsících. Odběry byly prováděny pedologickou sondážní tyčí ze dvou hloubek (0-10 cm a 10-20 cm). Následně byly vzorky upraveny pro analýzu a zkoumány na přístroji SKALÁR v laboratoři na Katedře agroekosystémů. V průběhu výzkumu byl sledován prudký nárůst obsahu organického uhlíku ve vzorku odebraném v jarním období roku 2020. Větší zastoupení organického uhlíku bylo zaznamenáno v hloubce 0-10 cm, avšak statisticky neprůkazně. Dále bylo zjištěno, že hnojení má vliv na celkový obsah organického uhlíku, hnojené varianty vykazovaly vyšší hodnoty než nehnojené. Nejvyšší obsah celkového organického byl zaznamenán u rostliny Phleum pratense. Rozdíly mezi jednotlivými rostlinami byly ovšem statisticky neprůkazné.
|
|
|
Dynamika rybničního ekosystému z hlediska produckční ekologie
RUTEGWA, Marcellin
S rostoucím zájmem o stav životního prostředí čelí chovatelé ryb výzvě spojující v sobě maximalizaci produkce ryb při současném zachování integrity ekosystému rybníků. V polointenzivně obhospodařovaných rybnících je produkce ryb založena na využití přírodního produkčního potenciálu ekosystému rybníka a doplňkového krmiva. Porozumění zdrojům a osudu vstupů v rybnících je zásadní pro posouzení účinnosti využití těchto vstupů, a tím ke snížení ztrát živin a organických látek. V České republice není ekologická integrita rybníků pravidelně posuzována, i když rybniční akvakultura zde představuje významnou ekonomickou činnost. Proto byla v letech 2014 až 2018 v rybníku Dehtář sledována kvalita vody na jeho přítoku, odtoku i ve vlastním tělese rybníku. Pro kvantifikaci zdrojů a osudů vstupů živin a organické hmoty v Dehtáři byly použity bilance živin a organického uhlíku. Posouzení metabolických rychlostí ekosystému, složení společenstva planktonu, efektivita využití vstupů živin a organického uhlíku a retence živin byly použity k posouzení vlivu rybářských praktik na strukturu a fungování ekosystému rybníka. Pro stanovení a porovnání hladin rozpuštěného a difuzního metanu (CH4) ze dvou typů rybníků (hlavní a plůdkové) lišících se ve velikosti chovaných jedinců (velikostních kohort) kapra obecného byl použit model přeshraniční vrstvy. Výsledky ukázaly, že rybník Dehtář se stal hypertrofním v důsledku praktikovaného rybářského managementu, konkrétně díky vysokým rybím obsádkám (včetně "plevelných" druhů ryb), aplikaci hnojení a doplňkového krmení. Ve společenstvech fytoplanktonu dominovaly druhy tolerantní k eutrofizaci, včetně toxických sinic. Větší druhy zooplanktonu z rybníka zmizely z důvodu vysokého vyžíracího tlaku ryb již během jara. Hlavními zdroji vstupů fosforu, dusíku a organického uhlíku do rybníka představovalo krmivo, přítok vody a primární produkce. Hlavním osudem dusíku a fosforu byla akumulace ve vodě a sedimentech, zatímco respirace byla hlavním osudem organického uhlíku. Účinnost využití vstupů živin byla srovnatelná s výsledky z jiných studií, ale efektivita využití vstupů organického uhlíku byla poněkud nižší. Obecně byla tato účinnost nízká kvůli špatné kvalitě a nízké stravitelnosti obilovin použitých jako krmivo pro ryby a také díky neschopnosti přenést primární produkci do biomasy ryb. Potenciál rybníka Dehtář udržet živiny je srovnatelný s jinými jezery a nádržemi mírného pásma. To lze vysvětlit vysokým množstvím do rybníka vstupujících živin, jejich asimilací rybami a fytoplanktonem, sedimentací a denitrifikací. Avšak během výlovu rybníka je část zadržených živin uvolněna a vypuštěna z rybníka do povodí. Dále bylo zjištěno, že nevyužitá organická hmota částečně podporuje i produkci metanu, který se pak uvolňuje do atmosféry. Koncentrace metanu byla v plůdkových rybnících vyšší než v hlavních rybnících, ale difuzní emise metanu se mezi těmito dvěma typy rybníků příliš nelišily. Na základě našich současných zjištění tak doporučujeme provádět více výzkumných činností směřujících k lepším (udržitelnějším) postupům při řízení rybničního hospodaření, které pomohou maximalizovat produkci ryb a současně minimalizovat rizika znečištění rybníků a jejich povodí.
|
|
|
Dynamika organických látek v rybničních ekosystémech
TOMKOVÁ, Iva
Rybniční ekosystémy jsou nejčastějším typem stojatých vod v České republice. Kvalita rybničních vod byla v posledním století velmi ovlivněna intenzivním hospodařením v povodí i v samotných rybnících. V důsledku zvýšených koncentrací živin došlo k eutrofizaci rybníků, která se projevuje nadměrnou primární produkcí fytoplanktonu a vodního květu. Rozkladem nahromaděné organické hmoty dochází k ovlivnění kyslíkového režimu, pH a distribuci živin v rybníce. Organické látky hrají důležitou roli ve fyzikálních, chemických i biologických procesech v ekosystému. Cílem práce bylo popsat dynamiku organického uhlíku v eutrofním rybničním ekosystému s důrazem na jeho rozpuštěnou část (DOC). V rámci práce byly vyhodnoceny koncentrace DOC z 6 rybničních soustav na Třeboňsku z let 2010?11 a porovnány s koncentracemi DOC z roku 2020. Dále byl vyhodnocen vztah DOC k ostatních chemickým parametrům vody. Tím bylo zjištěno, že koncentrace DOC nemá žádnou významnou korelaci s dalšími parametry. Koncentrace živin TN a TP se za posledních 10 let snížily, zatímco koncentrace DOC se zvýšily. Stejným způsobem byly vyhodnoceny podrobnější data z 5 rybníků z let 2008?2011. Pro popis dynamiky DOC byly použity optické metody jako je absorbance a fluorescence. Těmito metodami bylo sledováno 10 rybníků v Třeboňské a Českobudějovické oblasti v letech 2017?2018. Data byla porovnávána mezi těmito oblastmi, protože se lišily ve vodivosti, ale nelišily se v koncentracích DOC a ostatních chemických parametrů. Průměrná koncentrace DOC v rybnících byla 14,8 mg l-1. Absorpční charakteristiky DOM jako S275-295 a poměr sklonů spektrálních křivek SR naznačují autochtonní původ DOM. Hodnoty specifické absorbance při 254 nm SUVA254 se pohybovaly v rozmezí 1,4?3,0 l mgC-1 m-1 a naznačují autochtonní látky s nižší molekulovou hmotností a nižším obsahem aromatických struktur. Hodnoty SUVA254 byly vyšší v Třeboňské oblasti, což naznačuje, že tam bylo více alochtonního DOM s vyšší molekulovou hmotností a s více aromatickými strukturami v DOM na rozdíl od Českobudějovické oblasti. Hodnocením sezónních změn ve složení DOM pomocí optických metod bylo zjištěno, že v letním období bylo více látek autochtonního původu s nižší molekulovou hmotností a nižším obsahem aromatických struktur v molekulách DOM. Hodnoty SR negativně korelují s molekulovou hmotností a v létě byly vyšší, zatímco hodnoty FI a BIX, které naznačují autochtonní a mikrobiální původ DOM, se v letním období zvyšovaly. Optické metody byly použity poprvé k popisu dynamiky organických látek v rybnících.
|
|
|
Změny obsahu organického uhlíku a dusíku v půdě při obnovách travních porostů
Kadłubiec, Szymon
Za uplynulých 30 let došlo k velké změně celkové výměry trvalých travních porostů. Od roku 1990 se zvýšila výměra trvalých travních porostů o 20 % na současných 1003 tis. ha. Současně došlo ke snížení stavu skotu a ovcí. I přes snížení stavů hospodářských zvířat je třeba zajistit vysokou kvalitu a výnosy píce travních porostů pro zajištění rentability hospodaření. Proto zemědělci často přistupují k obnově. Nejúčinnějším způsobem je radikální obnova orbou. Tato metoda je ale spojena s řadou rizik pro životní prostředí. V této práci byl zkoumán vliv radikální obnovy travního porostu orbou na změny obsahu organického uhlíku, celkového dusíku a poměr C:N v půdě. Polní experiment byl založen na dvou lokalitách na pozemcích Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a také na dvou lokalitách v Oldřichovicích u Třince. V Kladrubech byly odebírány vzorky souběžně na obnovených a původních porostech, kdežto v Oldřichovicích byly odebírány vzorky pouze na obnovených porostech. Největší ztráty organického uhlíku (Cox) a celkového dusíku (Nt) byly zaznamenány v Kladrubech n.L. na písčité půdě původního porostu za období jaro 2016 až podzim 2017. Ve vrstvě půdy 0-30 cm se zde snížila zásoba Cox v půdě o 58,2 t∙ha-1, zásoba Nt v půdě se nezměnila. Na stejné lokalitě a ve stejném období se na obnoveném porostu ve vrstvě půdy 0-30 cm snížila zásoba Cox o 35,3 t∙ha-1 a zásoba Nt o 0,1 t∙ha-1. Na jílovitohlinité půdě v Kladrubech n.L.. za období jaro 2017 až podzim 2017 došlo k poklesu 27,6 t∙ha-1 Cox a 1,4 t∙ha-1 Nt ve vrstvě půdy 0-30 cm na obnoveném porostu. Na původním porostu se obsah Cox snížil o 16,3 t∙ha-1 a Nt o 0,4 t∙ha-1. Na lokalitě Oldřichovice nad domem se za období podzim 2016 až jaro 2018 snížila zásoba Cox v půdě po orbě ve vrstvě 0-30 cm o 7 t∙ha-1 a zvýšila se zásoba Nt o 0,9 t∙ha-1. Na lokalitě Oldřichovice pod kopcem se za stejné období a ve stejné vrstvě půdy snížila zásoba Cox o 39,2 t∙ha-1 a obsah Nt se snížil o 1,5 t∙ha-1. Z hlediska hloubky půdy byly zaznamenány průkazně největší obsahy organického uhlíku a celkového dusíku ve svrchní vrstvě půdy 0-10 cm. Poměr C:N v obnovených a původních porostech nebyl statisticky odlišný. Současně došlo po obnově v této vrstvě půdy k největším ztrátám Cox a Nt.
|
|
|
Hodnocení kvality/zdraví půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice
Suchá, Kateřina ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá hodnocením kvality/zdraví půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice a sledováním změn fyzikálních a chemických vlastností půdy v průběhu let. V teoretické části jsou popsány vybrané fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. Popisovanými fyzikálními vlastnostmi jsou struktura, textura, zdánlivá hustota pevných částic, objemová hmotnost, pórovitost, momentální vlhkost, provzdušenost, nasycená a nenasycená hydraulická vodivost, infiltrace a barva. Z chemických vlastností půdy uvádíme pH, obsah uhličitanů v půdě, vodivost vodního výluhu a obsah humusu v půdě. Z biologických vlastností byla vybrána mikrobiální biomasa, respirace, obsah dusíku v půdě a zaplevelení. V praktické části diplomové práce je provedeno vyhodnocení vybraných indikátorů kvality půdy z experimentální plochy v blízkosti obce Bohaté Málkovice. Zkoumaná plocha je dlouhodobě zpracována minimalizační technologií. Praktická část diplomové práce vychází z odběrů porušených a neporušených půdních vzorků v průběhu let 2016 – 2018 a následného vyhodnocení vybraných parametrů v laboratoři. Na základě zjištěných údajů je možné zhodnotit kvalitu půdy s ohledem na růst a vývoj rostlin a úrodnost.
|
|
|
Koncentrace organického uhlíku v horských a podhorských vodních tocích
Špringerová, Pavla ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá rešerší odborné literatury na téma změn v koncentracích organického uhlíku v povrchových vodách. Důležitou část tvoří hledání příčin a důsledků těchto změn, které by mohly mít velký vliv na celé globální vodní ekosystémy. Jednotné mechanismy řídící proces zvyšování koncentrací organického uhlíku totiž ještě nebyly zcela jasně definovány, a proto i v predikci budoucích následků existují neshody. Praktická část je věnována vlastnímu výzkumu v experimentálních povodích Katedry fyzické geografie a geoekologie (KFGG) Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Karlovy (UK) v Praze v povodí Otavy (centrální Šumava a povodí horní Blanice). Výzkum spočíval v terénním průzkumu zájmového území, odběrech vzorků vody a měření základních fyzikálně-chemických parametrů vody. Vzorky vody, odebrané v rámci několika kampaní, byly poté laboratorně analyzovány za účelem stanovení hodnot organického uhlíku v jednotlivých odběrných profilech. Současně probíhala příprava a zpracování dalších dat KFGG z experimentálních povodí se zaměřením na srážko-odtokové procesy. Tato data byla dávána do souvislosti s naměřenými hodnotami organického uhlíku. Výsledky výzkumu ukazují na silnou závislost organického uhlíku na úhrnech srážek a průtocích. Klíčová slova: organický uhlík,...
|
|
|
Porovnání zásoby organického uhlíku v půdách s různým způsobem využití
Rašková, Renáta ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit a porovnat zásoby organického uhlíku na vybraných lokalitách. Byly vybrány tři lokality v okrese Vyškov, z nichž každá obsahovala čtyři typy využití půdy: lesní porost, ornou půdu, trvalý travní porost a půdu městskou. Z těchto půd byly odebrány vždy čtyři vzorky, které od sebe byly vzdáleny 10 m. Vzorky byly odebrány pomocí půdního vrtáku z hloubky 0 až 40 cm v měsíci listopad 2015. Odebraný půdní materiál byl následně vysušen a zpracován do požadované jemnozemě. Dále probíhalo stanovení obsahu humusu modifikovanou Tjurinovou metodou. Z těchto výsledků byl vypočítán obsah a zásoba organického uhlíku na jednotlivých lokalitách a typech využití půd. Následně byly tyto výsledky porovnávány mezi sebou.
Přínos mojí práce spočívá zejména v potvrzení či vyvrácení hypotéz, čímž poskytnu další informace v této oblasti.
Hypotézy: Zásoba uhlíku v půdách pod lesním porostem je vyšší než v půdách se zemědělským využitím. Zásoba uhlíku v zemědělských půdách je vyšší než v městských půdách.
Obsah půdního organického uhlíku byl v lesní půdě největší, avšak u zásoby tomu tak nebylo. Z těchto výsledků tedy vyplývá, že vedle způsobu využití půdy má na zásobu uhlíku v půdě rozhodně vliv také způsob hospodaření.
|
|
| |
host ::
RSS.