| |
| |
| |
| |
|
Nositelé hospodářské politiky na regionální úrovni, jejich role a možnosti v optimálním nastavení důchodového zabezpečení
BEDNÁŘ, Jan
Předložená disertační práce nazvaná "Nositelé hospodářské politiky na regionální úrovni, jejich role a možnosti v optimálním nastavení důchodového zabezpečení" se zabývá možnostmi plošného řešení důchodového zabezpečení v rámci regionu. Vzhledem k obtížné přenositelnosti důchodových systémů jako celku jsou mož-nosti regionálního důchodového zabezpečení popisovány a analyzovány v rámci reál- ných podmínek České republiky. Na základě provedených rozborů a analýz byly definovány možné role a možnosti regionu při řešení problematiky zajištění občanů ve staří. Konkrétním výsledkem je pak definování podmínek fungování veřejného fondu regionálního důchodového zabezpečení, přičemž jako optimální se jeví jeho působení v rámci druhého pilíře důchodového zabezpečení. Konkrétní řešení rovněž obsahuje matematický model fungování regionálního dů-chodového fondu, kdy za definovaných podmínek lze usuzovat o možném vývoji fondu a výši důchodových dávek, které by účastník tohoto důchodového zabezpečení získal při splnění definovaných podmínek vzniku nároku na starobní důchod
|
|
Zohlednění počtu vychovaných dětí v důchodovém systému
Veselý, Václav ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Pechholdová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá důchodovým systémem v České republice. Upozorňuje na budoucí nárůst jeho deficitu a jako řešení nabízí zohlednění počtu dětí v důchodovém systému. V práci je nejprve podrobně popsán penzijní systém v České republice. Vzhledem k tomu, že jeho základem je první průběžně financovaný pilíř, při uvážení očekávaného vývoje demografické situace je zřejmé, že jeho stabilita by při zachování výše pojistného i výše důchodových dávek mohla být ohrožena. Kohortně komponentní metodou (s migrací) je projektován stav obyvatelstva České republiky (ve střední variantě) podle pohlaví a věku s prahem v roce 2011 a horizontem 100 let. Podobně jsou projektovány také příjmy a výdaje průběžného důchodového systému. Pokud budou splněny parametry projekce, které byly na jejím počátku stanoveny, celková výše deficitu důchodového systému za projektované období dosáhne 9,5 biliónu Kč (v cenách roku 2011). To odpovídá průměrné roční výši deficitu 95,3 mld. Kč. Pro snížení deficitu je možné zvýšit sazbu pojistného. To ale zároveň může přinést pokles porodnosti, neboť při nižších příjmech se lidé spíše rozhodnou omezit počet dětí. To by však problémy průběžného systému ještě více prohloubilo. Řešením může být zohlednění počtu vychovaných dětí v důchodovém systému. Tak by byl odstraněn současný stav, kdy je ekonomicky daleko výhodnější zůstat po celý život bezdětný. Navíc by takovéto opatření mohlo přinést i zvýšení plodnosti žen. V diplomové práci je modelována výše deficitu pro různě nastavené parametry důchodového systému a různý vývoj demografické situace.
|
|
Sociální politika EU včetně komparace systémů Německa a Švédska
Tůmová, Veronika ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Diplomová práce popisuje historický vývoj sociální politiky Evropské unie, objasňuje pojem evropský sociální model a zabývá se charakteristikou základních modelů evropské sociální politiky. Stěžejní část práce je věnována komparaci sociálních systémů Německa a Švédska z hlediska výše daní a sociálních odvodů, struktury příjmů a výdajů na sociální politiku, systémů důchodového zabezpečení, rodinné politiky a podpory v nezaměstnanosti. Z provedené komparace jsou jasně viditelné typické prvky modelu sociálního státu, který tyto země zastupují. Pozornost je také věnována současným výzvám, kterým musí evropský sociální model čelit, zejména demografickému vývoji a aspektům globalizace. Je zde zmíněn i postoj a reakce Evropské unie na tyto výzvy.
|