|
|
Hudební činnosti a adaptace dětí s OMJ na 1. stupni ZŠ
Nehilčová, Nikola ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kubátová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním adaptace žáků s odlišným mateřským jazykem (dále žák s OMJ). Jedná se o aktuální téma, které je vhodné pro dosažení školního a sociálního úspěchu žáků s OMJ. Teoretická část popisuje situaci žáků s OMJ v České republice, dále rozlišuje pojmy žák s OMJ a žák cizinec. Zařazení hudebních činností je popsáno jako účinný prostředek pro učení nového jazyka a opírá se o RVP Z Předmětem praktické části je zařazení hudebních činností do speciálních hodin určených pro žáky první třídy odlišným mateřským jazykem. Cílem práce je vytvořit funkční, didakticky a obsahově zaměřenou pomůcku pro učitele žáků s na prvním stupni ZŠ v návaznosti na knihu Třída zpívá ÍÁÍÁ: Hudební hry v rozvoji fonematického uvědomování od Mileny Kmentové. Pomůcka je ověřena pomocí akčního výzkumu se žáky s OMJ na státní základní škole KLÍČOVÁ žáků hudební činnosti odlišný mateřský jazyk výuka českého jazyka
|
|
|
Rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku v heterogenní skupině
Šumpíková, Magdaléna ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Hons, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozvojem rytmického cítění dětí předškolního věku ve věkově heterogenní skupině. V rámci práce byl realizován terénní výzkum v mateřské škole, při kterém byl zkoumán rozvoj rytmického cítění jednotlivých dětí během tříměsíčního období. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: teoretickou a praktickou. V teoretické části je práce zaměřena na hudební rytmus a jeho složky, smysl pro rytmus a jak rozvíjet rytmické cítění a problematiku diagnostiky rytmického cítění. Praktická část popisuje charakteristiku zkoumané skupiny, průběh a výsledky terénního výzkumu orámovaného individuální diagnostikou rytmického cítění dětí v mateřské škole. Cílem výzkumu je ověřit validitu existujícího testu rytmického cítění podle Miloše Kodejšky s použitím nové hudební složky (písně) u dětí ve věku 3-5 let, u nichž stávající test dosud nebyl použit. Tento test se ukázal při výzkumu téměř funkční, mimo jednoho úkolu a části nekontinuální bodové hodnotící škály. Během výzkumného období se téměř u všech dětí zlepšilo rytmické cítění prokázané pretestem a posttestem.
|
|
| |
|
|
Využití hudebních prvků a činností na letním dětském táboře
MAŠKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá představením hudby a s ní spojených aktivit v kontextu volnočasové pedagogiky, s hlavním zaměřením na návrh vhodných aktivit pro letní dětské tábory. První část je zaměřena na teoretické představení volnočasové pedagogiky, základních hudebních pojmů a letních táborů. Druhá část se zabývá navržením konkrétních aktivit spojených s hudbou při přímé práci s dětmi na pobytovém táboře. Všechny aktivity byly aplikované na táboře organizovaném Spolkovým Domem ve Vlašimi. Hlavním cílem je představení vhodných her, aktivit a činností, které se dají aplikovat nejen na táboře, ale i v dalších volnočasových zařízeních.
|
|
|
"Když předškolní pedagog nehraje na hudební nástroj"
SCHWINGEROVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je předložit náměty hudebních aktivit pro mateřskou školu, které nevyžadují u předškolního pedagoga dovednost hry na nástroj. Teoretická část obsahuje vymezení významu hudebních činností v mateřské škole a jejich rozdělení - hudební činnosti v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a jejich metodické vedení v mateřské škole. Dále charakterizuje hudební schopnosti dětí v předškolním období podle jejich věku. Praktická část popisuje realizace hudebních aktivit v mateřské škole a evaluace aktivit metodou pozorování a rozhovoru.
|
|
|
Rozvoj grafomotoriky u dětí předškolního věku hudebními činnostmi.
ŽOFKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem grafomotoriky od jednodušších po složitější grafomotorické prvky. Cílem mé bakalářské práce je vytvořit program pro děti předškolního věku podporující rozvoj grafomotoriky hudebními činnostmi. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v jednotlivých kapitolách zaměřuje na objasnění klíčových pojmů spojených s předškolním vzděláváním. Je zde zmíněn psychomotorický vývoj zaměřující se na vymezení a charakteristiku schopností a dovedností dítěte v předškolním období. Samostatná kapitola je věnována grafomotorickému vývoji, v níž jsou popsány jednotlivé grafomotorické prvky. Další kapitoly jsou věnovány hudebním činnostem a jejich rozdělení, vývoji dětské kresby a roli hry a pohádky v předškolním období. V praktické části bude ověřen vytvořený program. Jednotky programu jsou motivované na konkrétní grafomotorické prvky a v praktické části budou blíže popsány. Funkčnost jednotky bude vždy ověřena ve dvou věkově odlišných třídách. Jednotky budou následně evaluovány za pomoci metod pozorování a rozhovoru. V závěru práce je reflektována myšlenka, zdali má pohyb ve spojení s hudbou kladný vliv na rozvoj dítěte v oblasti grafomotoriky.
|
|
|
Rozvoj hudebních dovedností dětí mladšího věku v hudebním kroužku
Studničková, Marie ; Jiřičková, Jiřina (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky hudebního rozvoje dětí mladšího věku a didaktickou aplikací hudebních činností v rámci hudebně výchovného kroužku. Dítě mladšího věku je definováno jako dítě ve věku od 5 do 8 let. Cílem práce je nabídnout námět pro pedagogickou praxi, shrnout a ověřit vybrané podmínky pro hudební vyučování. Teoretická část shrnuje současné poznatky o psychickém i hudebním rozvoji dětí mladšího věku. V hudební rozvoji se zaměřuje na předškolní a mladší školní věk. Dále se jsou zde shrnuté vědomosti o hudebních dovednostech a o hudebních činnostech, tedy o pěveckých, poslechových, instrumentálních a hudebně-pohybových. Součástí je také seznam vybraných metodických materiálů pro hudební pedagogy. Nakonec je zde představeno devět vzorových scénářů pro hudební vyučování, které obsahují různé náměty aktivit a výukové materiály pro práci v hudebním kroužku. Scénáře vycházejí z vlastní pedagogické praxe autorky. V praktické části práce jsou scénáře ověřeny v praxi na FZŠ prof. Otokara Chlupa v Praze a doloženy shrnutím reflektivního rozhovoru od žáků, sebereflexí a komentářem provázející paní učitelky. Součástí této části je také rozhovor se zkušenou hudební pedagožkou a skupinový rozhovor se žáky. Na začátku si autorka stanovuje hypotézy, které v závěru verifikuje. Následně jsou...
|
|
|
Rozvoj hudebnosti pomocí hry na akordeon
MUSILOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na rozvoj hudebnosti předškolních dětí s využitím hry na akordeon. Představuje hudební nástroj akordeon, popisuje hudební vývoj dítěte předškolního věku, zmiňuje hudební rozvoj v mateřské škole a nejčastěji využívané hudební činnosti v mateřské škole. Významnou část bakalářské práce tvoří konkrétní hudební činnosti. Při těchto hudebních činnostech je využita hra na akordeon. Cílem bakalářské práce je seznámení s hudebním nástrojem akordeon a představení konkrétních hudebních činností, zaměřených na hudební rozvoj dětí předškolního věku.
|
|
|
Porovnání hudební složky Metody dobrého startu v české a polské verzi
Březinová, Paulina Natalia ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Předmětem bakalářské práce je porovnání hudební složky v polské a české verzi Metody dobrého startu. Teoretická část práce se věnuje podrobné charakteristice metody, historii a rozšíření Metody dobrého startu v Polsku a v České republice. Sleduje společné rysy a odlišnosti obou verzí metody. Zabývá se úlohou hudby a hudebních činností v Metodě dobrého startu a ve výchovně-vzdělávacím procesu. Přihlíží k zvláštnostem psychomotorického a hudebního vývoje dětí předškolního věku. Praktická část bakalářské práce se věnuje porovnání hudební složky v polské a české verzi metody se zvláštním zřetelem na problém slaďování rytmických složek s pohybem dětské ruky při kreslení grafického vzoru. Využívá k tomu podrobnou analýzu hudebních faktorů písní předložených v polské verzi Metody dobrého startu. V komparaci používá závěry Mileny Kmentové z její výzkumu hudební složky české verze metody. Sleduje a porovnává rytmickou strukturu a tempo písní vzhledem k předkládaným grafickým vzorům v obou verzích metody. Porovnává využití lidových a autorských písní v české a polské verzi Metody dobrého startu. Z provedeného výzkumu vyplývá závěr, že polská verze Metody dobrého startu, která ve velké míře využívá autorské písně, lépe vyhovuje požadavkům a cílům metody a je lépe použitelná v pedagogické praxi. Bakalářská...
|
|
|
Rozvoj hudebních schopností a dovedností dětí předškolního věku hudebním dílem
KASKOUNOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce pojednává o rozvoji hudebních dovedností a schopností u dětí předškolního věku za pomoci hudebního díla. Cílem této práce je vzdělávací program, který představí možnosti rozvoje hudebních schopností a dovedností hudebním dílem - operou. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku současného pojetí hudebního vzdělávání s ohledem na požadavky na předškolní rámcový vzdělávací program, zaměřuje se na hudební činnosti v mateřské škole, rozdělení do jednotlivých kategorií a jejich popis. Dále teoretická část charakterizuje vývojové zvláštnosti předškolního dítěte se zřetelem na rozvoj hudebních dovedností a schopností. Následně je text věnován i tématu operní dílo a pohádka jako motivační činitel. Praktická část obsahuje vzdělávací program zaměřený na hudební činnosti, kdy pěvecké, instrumentální, poslechové a hudebně pohybové jsou motivovány hudebním dílem Rusalka od Antonína Dvořáka. Vzdělávací program je ověřený v praxi v mateřské škole. K vyhodnocení byly použity metody pozorování a analýzy edukačních činností.
|
host ::
RSS.