|
| |
|
|
Humour and Irony in Jane Austen: novels and film adaptations
Říčná, Tereza ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
I přesto, že romány Jane Austenové jsou často chápány jako moderní pohádky, které umožňující únik z každodenního koloběhu do světa zbaveného nejistot současnosti, ve své podstatě nejsou prosty intelektuálního vyžití díky svým duchaplným břitce kritickým dialogům a satirickému komentáři autorky. Austenová, podléhající dobovým konvencím se dokázala spokojit se svým postavením v úzkém společenském kruhu a přece své okolí chápala s humorem, který se v jejích dílech stává důsledkem její ironie. Avšak užití humoru a ironie ke komentování socioekonomického postavení žen a jejich vnitřního světa se částečně liší v austenovských románech a jejich filmových či televizních adaptacích. Když čtenáři, diváci či kritici srovnávají román a jeho adaptaci, mnoho z nich, ať už vědomě či nevědomky, dává přednost literární předloze a ne její filmové adaptaci. Přestože úspěch filmu někdy zastíní popularitu románové předlohy, filmy jsou stále považovány za druhotné umění neschopné konkurovat literatuře. Filmy se zdají být nenáročnými, když uvážíme úsilí, které je nutné vynaložit k porozumění románu. Avšak literatura a film se v poslední době značně prolínají a stávají se téměř nerozlučnými. Režiséři ohromují čtenářskou obec svými nekonvenčními interpretacemi literárních předloh s cílem dosáhnout reálného vyjádření zcela jinými...
|
|
|
Charakteristika pohádek Charlese Perraulta
Šuráňová, Kateřina ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
RÉSUMÉ Tématem bakalářské práce je charakteristika pohádek francouzského klasicistního autora Charlese Perraulta. Cílem analýzy je vyvrátit jasnou polarizaci pohádkových postav a dokázat jejich ambivalenci. Dále práce zkoumá morální význam příběhů a jejich vliv na čtenáře, rozebírá morality připojené na závěr pohádek, zjišťuje, jestli autor při jejich tvorbě vycházel z textů, řeší, jestli samy postavy jsou nositeli morálního poslání. Studie je rozdělena na tři části. V první kapitole je vytvořena základní typologie postav. Studie charakterizuje pohádkové hrdiny z hlediska psychických a fyzických vlastností, společenského postavení a materiálního zajištění, mezilidských vztahů a polarizace. Již v této části se setkáváme se skutečností, že postavy nelze jasně rozdělit na kladné a záporné, je třeba je zařadit ještě do kategorie neutrálních hrdinů. Dále analýza dochází ke skutečnosti, že v pohádkách veršem není nezbytný zázračný element, pro dějovou linii je zásadní pouze v pohádce Směšná přání. V pohádkách veršem je existence nadpřirozené síly nevyhnutelná. Kapitola je stěžejní pro další analýzu postav v následujících kapitolách. Druhá kapitola se věnuje problematice nejednoznačné polarizace postav. Studuje neutrální a nejednoznačné postavy z různých hledisek. V závěru dochází ke skutečnosti, že pohádkové...
|
|
|
Etický koncept v literárním světě Nicka Cavea
EDL, Tomáš
Bakalářská práce je filosofickou reflexí etických aspektů literárního světa Nicka Cavea. Především na základě teologických předpokladů patrných ze skutečností v tomto literárním světě autor představuje jednotný etický koncept, který není rozporný s jednáním postav v momentech morálních rozhodnutí. Klíčovou tezí této práce je, že obtíže při formulaci takového etického konceptu vyplývají z Caveova upřednostnění etické roviny morality a z odmítnutí etické roviny mravnosti v představeném konceptu. Autor navrhuje založení etického konceptu v tomto světě na jednotné povaze svědomí Caveových postav.
|
host ::
RSS.